Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Čtvrtek 24. září 2020 | Svátek má Jaromír
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

DIGI@MED Award: Digitální technologie ve prospěch zdraví obyvatel

Foto: shutterstock.com

DIGI@MED Award: Digitální technologie ve prospěch zdraví obyvatel

Medical Tribune 25/2019
09.12.2019 11:44
Zdroj: MT
Autor: nam
O stavu digitalizace českého zdravotnictví i o nové soutěži jsme hovořili s Ing. Martinem Zemanem, ředitelem Národního centra elektronického zdravotnictví MZ ČR a členem poroty.

Digitální technologie modernizují medicínu i zdravotnictví a přispívají ke zlepšení zdraví obyvatel. V jejich využití má ČR oproti vyspělému světu zpoždění. DIGI@MED Award je nové ocenění, jež bude každoročně udělovat společnost Roche start‑upům, které významně přispějí k digitalizaci a modernizaci medicíny a zdravotnictví.

  • Můžete našim čtenářům, lékařům, farmaceutům, sestrám, představit poslání a cíle soutěže a naznačit, jaký pro jejich práci bude mít digitalizace přínos?

V soutěži jsme hodnotili nápady i nová fungující, resp. existující řešení podle míry disruptivity, dopadu/přínosů pro uživatele, dopadů/přínosů na velikost populace a proveditelnosti, to vše v oboru Digitální zdravotnictví. Přihlášené projekty mají díky soutěži příležitost se zviditelnit, vítězové pak získávají i finanční odměnu. Mohu potvrdit, že studium nominovaných projektů bylo zajímavé a poučné a že se těším z toho, že řada řešitelů jistě dokáže proměnit své nápady či projekty v užitečné produkty a služby, které významným způsobem pomohou udržovat zdraví či zvládat nemoci občanům a současně i zdravotníkům.

Vítězové
Kategorie nápad idea prototyp:
  • Ing. Miroslav Jiřík, Ph.D., z Biomedicinského centra Univerzity Karlovy za projekt LISA – Liver surgery analysis software
Kategorie realizovaný projekt:
  • Marek Vosecký z Klubu cystické fibrózy za aplikaci CF HERO
  • Kdo o vítězi/vítězích projektů publikovaných či realizovaných v roce 2018 rozhodoval, jaké osobnosti byly zastoupeny v porotě?

Porota hodnotící projekty je příjemně různorodá a skládá se z osob, které mají s digitálními inovacemi ve zdravotnictví či v podpoře péče o zdraví rozmanité dlouholeté zkušenosti a mají vnitřní motivaci k jejich podpoře. Je složena z odborníků z podnikatelské, akademické a veřejné sféry, z oboru medicíny, farmacie, digitálních technologií, obchodu a marketingu.

  • S jakým cílem jste vy jako ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví vstupoval do poroty, jaká hlediska byla pro vás zásadní při výběru vítěze?

Považuji za užitečné pořádání podobných soutěží, proto jsem nabídku přijal. Rádi bychom povzbudili nositele inovativních řešení a přispěli k popularizaci jejich práce. Doufám, že řešení, která budou představena a oceněna, otevřou další dveře nejenom jejich tvůrcům, ale poslouží jako inspirace k dalším nápadům a řešením.

  • Soutěž se zaměřila na digitální zdravotnictví – jaké vidíte největší možnosti využití digitálních technologií ve zdravotnictví a jak na tom je české zdravotnictví v digitalizaci ve srovnání s vyspělým světem?

Ve strategii Zdraví 2030 jsme uvedli, že inovativní digitální řešení napomáhají podpoře zdraví a kvality života občanů a umožňují účinnější způsoby organizace a poskytování zdravotních a sociálních služeb. Nevyužitý potenciál digitalizace v péči o zdraví a ve zdravotnictví vidíme na každém kroku. Doma, v ordinacích, v úřadech, v práci, na cestách. Všude jsme prosyceni informačními a komunikačními technologiemi a každý z nás by jistě vyjmenoval několik tipů, co by šlo dělat lépe, rychleji, pohodlněji, kdybychom využívali digitální služby účinně. Je to někdy smutné sledovat, jak se pořizuje, tiskne a skenuje na papír stále dokola totéž, jak obíháme zdravotnictví namísto zařizování z domova přes internet, jak prokazujeme prokázané, ba i vyšetřujeme vyšetřené. Je mi líto zdravotníků, jak na ně z různých konců vyskakují nesourodé digitální služby, nezřídka povinné, každá se obsluhuje jinak, musejí kvůli ní nákladně upravovat informační systémy, vyplňovat složité formuláře, a přitom jsou tyto služby budovány z veřejných rozpočtů, z našich daní. Mnoho z nás zažívá situaci, kdy se měsíc pokouší dovolat do ordinace, aby si sjednali vyšetření. Komu se někdy neztratila zdravotnická dokumentace? U každé z těchto oblastí nalezneme ve světě mnoho příkladů, jak to dělat lépe, o mnoho lépe. Nejsme sice ostudou Evropy, ale k hrdosti mnoho důvodů nevidím, spíše cítím všechny ty možnosti, jak situaci zlepšovat. Je to vlastně úžasné, že máme tolik příležitostí dělat něco užitečného pro zdraví občanů právě pomocí digitálních technologií.

Cena, její výše a využití
Společnost Roche sponzoruje dvě ceny v celkové výši 200 000 Kč. Cena může být i ve formě nefinančního plnění (pobyt ve výzkumném centru v zahraničí apod.). Hodnotily se inovativní počiny publikované nebo realizované v roce 2018. Soutěžit mohly fyzické osoby, které doložily, že práce vznikla z větší části, tj. z více než 50 procent, na území ČR či byla vytvořena s více než 50procentním podílem občana ČR.
  • Jak se na podpoře rozvoje digitálních technologií a jejich zavádění ve zdravotnictví můžete podílet jako ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví?

V průběhu let jsem se mnohokrát ocitl ve zdánlivě bezvýchodných situacích, kdy jsme nakonec díky inovativním digitálním řešením nejenom zvládli aktuální problém, ale doslova poskočili vpřed, získali nové možnosti a konkurenční výhodu. Od národního centra se očekává, že pomůže urychleně dohnat zpoždění v koordinovaném postupu digitalizace zdravotnictví, které jsme si vůči okolním státům vytvořili. Toho se bez inovativních řešení dosáhnout nedá. Jsem rád, že mohu být u toho.

  • Co už digitalizované zdravotnictví umí a co by mělo umět do budoucna, na co se mohou zdravotníci těšit v nemocniční péči, ambulancích, následné péči, ve sdílení dat zdravotních pojišťoven atd.?

Nestydím se zopakovat několik vět, které v kostce shrnují, o co se aktuálně snažíme, shrnují to, co nás posune na začátek digitálního zdravotnictví. Proces digitalizace zdravotnictví bude mít zanedlouho oporu v zákoně o elektronickém zdravotnictví, čímž bude vedle postupného technického dobudování infrastruktury elektronického zdravotnictví poprvé vytvořeno výchozí prostředí pro efektivní rozvoj pokročilých služeb elektronického zdravotnictví. Zdravotní záznamy u poskytovatelů zdravotních služeb budou vznikat, budou uchovávány a sdíleny elektronicky prostřednictvím robustní IT infrastruktury s vysokou úrovní kybernetické bezpečnosti a s vysokým důrazem na ochranu soukromí občanů.

  • Jak změnila a jak ještě zřejmě změní umělá inteligence medicínu a péči o nemocné?

Přiznám se, že se osobně pohybuji v nižších sférách – zdravotnická dokumentace, osobní zdravotní záznam, prostředí digitální důvěry. Možnosti, které umělá inteligence přináší, mě fascinují od dob studia na vysoké škole v osmdesátých letech a fascinovat mě nepřestanou. V Národním centru pochopitelně tuto oblast nezanedbáváme, ale mým primárním cílem je uvést do života základní infrastrukturu eHealth, včetně legislativy a standardů.

  • ČR má Národní strategii elektronického zdravotnictví, která se zaměřuje na vytvoření základních stavebních kamenů elektronického zdravotnictví. Do konce letošního roku by mělo ministerstvo zdravotnictví předložit návrh zákona o elektronickém zdravotnictví. Co nového norma přinese a od kdy by mohla začít platit?

Návrh paragrafového znění zákona je nyní v připomínkových řízeních, přál bych si, aby zákon byl přijat a nabyl účinnosti nejpozději v roce 2021, kdy má být dokončena i základní technická infrastruktura elektronického zdravotnictví, tzv. Informační datové rozhraní resortu zdravotnictví. Společně by tak měly zákon a infrastruktura posunout na novou kvalitativní úroveň prostředí digitální důvěry ve zdravotnictví, ve kterém budou moci vznikat a rozvíjet se služby a řešení, které budou pro uživatele tak výhodné, že je sami budou chtít přijmout, protože to pro ně bude užitečné. Zákon zavádí např. autoritativní registr poskytovatelů zdravotních služeb, zdravotnických pracovníků a pacientů, výměnný systém zdravotnické dokumentace, osobní zdravotní záznam a další prvky, kterým chybělo legislativní zakotvení.

Odborná porota
  • prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA, III. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha
  • prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D., MHA, přednosta Onkologické a radioterapeutické kliniky LF UK a FN Plzeň
  • prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel ÚZIS ČR
  • Lucie Brešová, ex‑Managing Director Kiwi.com, podnikatelka, investorka
  • Miloš Čermák, exšéfredaktor iHNed.cz, konzultant a spolumajitel firmy NextBig.cz
  • MUDr. Zdenka Salcman Kučerová, ředitelka Úseku zdravotnického, ZP MV ČR
  • Diana Rádl Rogerová, řídící partnerka Deloitte
  • Radek Špicar, viceprezident pro hospodářskou politiku Svazu průmyslu a dopravy ČR
  • David Vrba, Ex 3M, partner v Cocuma.cz, Digiskills.cz a RBA.cz \ Ing. Martin Zeman, ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví MZ ČR
  • Zákon je jedna věc, druhá pak vstřícnost zdravotníků k užívání nových technologií. Kde už jsou běžně užívané a kde naopak se setkáváte s problémy? Lékařská komora např. kritizovala povinnost eReceptů, údajně kvůli tomu starší lékaři skončí s praxí…

Národní strategie elektronického zdravotnictví se přihlásila k šesti principům elektronizace zdravotnictví, formulovaným Českou lékařskou společností J. E. Purkyně. Pro Ministerstvo zdravotnictví ČR jsou tyto principy zavazující, avšak je mimořádně obtížné se jimi řídit v každodenní praxi. Svět úředníků není tradičním strůjcem přívětivých digitálních služeb, vítaných a přijímaných uživateli, potažmo lékaři, na základě přínosů převažujících nad obtížemi spojenými se zaváděním a užíváním těchto služeb. Princip číslo tři zní: „Lékaři a další odborní pracovníci ve zdravotnictví musejí být zapojováni do projektů již ve fázi přípravy záměrů, při plánování a tvorbě návrhů řešení. Názory odborné veřejnosti musejí být v rámci projektů aktivně získávány a přiměřeně zohledňovány.“ Dále ještě alespoň princip číslo pět: „Zavádění elektronického zdravotnictví na základě plošně stanovené povinnosti je principiálně nesprávné. Při zavádění nových služeb a nástrojů elektronického zdravotnictví je třeba využívat především pozitivní motivace a zavádět nové technologie postupně a uvážlivě tak, aby nedošlo k ohrožení plynulosti a bezpečnosti provozu, ohrožení pacienta nebo zhoršení podmínek práce zdravotníků.“ Přistupuji k elektronizaci zdravotnictví s pokorou a snažím se ji vnímat očima všech uživatelů a spolupracovat s nimi, bez toho nelze vytvářet užitečné služby.

Čtěte také


Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky