Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Neděle 25. říjen 2020 | Svátek má Beáta
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Zdravotnictví roste, a to je úspěch

Adam Vojtěch, foto: Jiří Koťátko

Zdravotnictví roste, a to je úspěch

Medical Tribune 11/2020
19.06.2020 13:34
Zdroj: MT
Autor: ač
„Poskytovatelé si nemají na co stěžovat. Kdybychom kompenzovali veškerý výpadek v příjmech bez dalších podmínek, jakou by měli motivaci fungovat?“ říká k navržené kompenzační vyhlášce ministr zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch.

Osm miliard korun navíc nad zdravotně pojistné plány mají letos pojišťovny zaplatit za péči podle právě dokončené kompenzační úhradové vyhlášky. Přesto některé segmenty varují, že je vyhláška od ekonomických potíží způsobených COVID-19 neuchrání.

Kompenzační úhradová vyhláška je hotová. Co můžete díky ní garantovat ohledně odměn zaměstnanců v nemocnicích a příjmů ambulantních lékařů?

Kompenzační vyhláška je skutečně hotová, a nebylo to nic jednoduchého. K jejímu prvnímu návrhu jsme dostali 180 stran připomínek. Bylo to podobné, jako když se píše standardní úhradová vyhláška, ale složitější o to, že jsme museli rozhodnout bez řádného dohodovacího řízení. Co můžeme díky kompenzační vyhlášce garantovat, jsou příjmy pro poskytovatele zdravotních služeb na úrovni současné platné vyhlášky o úhradách pro rok 2020, a zároveň ještě počítáme s osmi miliardami korun navíc nad rámec zdravotně pojistných plánů zdravotních pojišťoven. Těchto osm miliard korun bude rozděleno mezi jednotlivé segmenty. Primární bude navýšení pro nemocnice. Řešíme totiž tímto způsobem i odměny pro zaměstnance v první linii. Specificky jsme stanovili, že na jednotkách vyčleněných pro pacienty s COVID-19 náleží zdravotníkům odměna 500 korun za hodinu práce v intenzivní péči nebo 200 korun za hodinu u standardních lůžek. Kromě toho kompenzační vyhláška přinese nemocnicím další peníze, u kterých není takto přesně stanoveno jejich využití. Nemocnice dále mohou získat úhradu takzvané nadprodukce. A na tu podle dostupných dat dosáhne skoro každá nemocnice, protože jsme snížili produkční cíl na 79 až 82 procent loňského objemu vykázané péče, záleží na podílu pacientů s COVID-19. Vyhláška také kompenzuje náklady na ochranné prostředky, které si v příštích měsících budou muset poskytovatelé pořizovat.

A co ambulance, budete jim kompenzovat propad v počtu návštěv?

Ambulancím jsme po připomínkách dokonce navýšili kompenzace. Původně jsme nabídli zvýšení hodnoty bodu v průměru kolem pěti procent v jednotlivých oborech, nakonec to bude kolem sedmi procent. Jsou tam zahrnuty i další segmenty, které byly koronavirovou epidemií zasaženy. Kompenzační vyhláška by měla jednak pokrýt výpadky, a překlenout tak období nižší produkce ve všech segmentech, a jednak kompenzovat náklady spojené s řešením koronavirové krize.

Považujete za jisté, že všechny nemocnice budou mít dost peněz, aby odměnily za náročnější práci všechny zaměstnance?

Kompenzační vyhláška je k nemocnicím velmi vstřícná a drtivá většina z nich naplní produkční cíl, a dosáhne tak na původně plánované navýšení úhrad i při nižším objemu vykázané péče. Přitom ušetřily na spotřebě materiálu a podobně. Ředitelé nemocnic přímo řízených ministerstvem zdravotnictví mi potvrdili, že budou mít financí dost a využijí je jednak na odměny na covidových jednotkách, jak je ve vyhlášce explicitně dáno, a jednak pro ostatní zaměstnance. Nemyslím si, že jsme na ministerstvu od kancelářského stolu schopni rozhodnout, kolik přesně má kdo dostat na těchto mimořádných odměnách. To musí vědět hlavně ta konkrétní nemocnice, jak byl který zdravotník zapojen, kdo zůstával doma, protože péče byla utlumena, kdo naopak byl naplno v práci. Rozhodnout mohu to, že ve všech nemocnicích mají dostat odměny pracovníci na covidových jednotkách. Dříve jsme dali takový pokyn našim přímo řízeným nemocnicím, teď to bude platit pro všechny. Zbytek peněz můžou nemocnice využít na odměnu dalších zdravotníků podle vlastního rozhodnutí.

Garantuje podle vás vyhláška ambulantním specialistům, že nebudou muset vracet zálohy a budou na tom finančně tak, jak očekávali?

Jsem přesvědčen, že ano. Ty ambulance, které budou normálně pracovat, nebudou mít větší problém dosáhnout na plánované peníze. Přiznejme si ale, že tu byly i ambulance, které péči neposkytovaly, a některé ji možná doteď neposkytují. To zkrátka není něco, co bychom si přáli. Od začátku říkám, že kompenzační vyhláška má mít do jisté míry i motivační charakter. Tak, aby poskytovatelé měli motivaci zvát si pacienty a dohnat odloženou péči. Ty ambulance, které tak budou pracovat, určitě nebudou mít problém.

Zástupci ambulantních specialistů to vidí jinak. Kompenzační vyhláška podle nich nezaručuje ambulancím, že by tak jako nemocnice dostaly plnou úhradu i při pětinovém výpadku poskytnutých služeb.

To asi došlo k nedorozumění. Snížení produkčního cíle na 80 procent se týkalo jen nemocnic akutní péče. V ambulancích kompenzujeme většinu propadu produkce a necháváme v průměru jen dvě procenta k dodělání do konce roku, to předpokládáme, že je odložená péče, která se v následujících měsících uskuteční. Pokud bude ambulance fungovat standardně, nebude pro ni nic složitého na to dosáhnout. Pokud nezavřely v průběhu krize a budou dál normálně pracovat, nebudou zdravotním pojišťovnám zálohy vracet. Byly tu ale i ambulance, které zcela zavřely. Není to výtka k někomu konkrétnímu. Považuji ale za systémovou věc podpořit ty ambulantní lékaře, kteří byli i v krizi zapojeni. U těch, kteří nebyli, se může stát, že úhrada nebude stoprocentní.

Chápu to správně, že jste nepřistoupili plně na požadavky ambulantních specialistů z důvodu motivace, aby si aktivně zvali pacienty?

Vyhláška má sice kompenzovat, ale má i motivovat. Nebylo by správné dát garanci, že ambulance dostane sto procent úhrad bez ohledu na to, jestli bude, nebo nebude fungovat. Máme podloženo, že se pacienti po určitý čas nemohli v terénu dostat ke zdravotní péči, kterou potřebovali. Dostali jsme řadu stížností od pacientů. Je to pochopitelné, mělo to své důvody. Teď je ale potřeba, aby ta péče byla poskytnuta. K tomu musíme poskytovatele motivovat. Nejen ambulantní specialisty, i nemocnice musejí dosáhnout na určitou produkci.

Co když se ukáže, že zástupci ambulantních specialistů měli pravdu, a uvidíme množství ambulancí v propadu příjmů, které budou mít problém pokračovat. Budete to pak řešit?

My na datech nevidíme, že by mělo dojít v roce 2020 k propadu produkce o dvacet procent u ambulantních specialistů, jak oni tvrdí, bez kompenzační vyhlášky by byl propad asi osm procent za rok 2020. Pokud by nastal větší propad, můžeme to řešit se zdravotními pojišťovnami individuálně. Opravdu si nemyslím, že to bude plošný problém. I u nemocnic se může stát, že některé nedosáhnou na produkční cíl snížený na 79 až 82 procent, třeba proto, že měly velké množství COVID pozitivních pacientů a těžce se s tím dodnes potýkají. Některé nám takový problém avizovaly. Ovšem týká se to jen několika málo ze 154 nemocnic akutní péče. Podobné to podle mě bude i s ambulantními specialisty. Pak je to potřeba řešit individuálním jednání se zdravotními pojišťovnami, a tomu budeme nápomocni. Systémově musíme mít určitý cíl, aby se odložená péče potřebná pro pacienty, preventivní prohlídky atd., dohnala.

Takže očekávání poskytovatelů, že jim bude plně kompenzován výpadek, nebyla reálná?

Nikomu nekompenzujeme plně výpadek, ani lázním, které byly přímo našim rozhodnutím uzavřené. Jsou to částečné kompenzace, kompenzujeme větší část výpadku a zvýšených nákladů. Pokud by tu byla garance, že ambulance dostanou plnou úhradu bez jakýchkoli podmínek, jakou by měly motivaci fungovat? Drtivá většina poskytovatelů to ví. Znám řadu ambulantních specialistů, kteří ordinovali s ochrannými prostředky naplno a ordinační hodiny neomezili, nezavřeli, a právě takové musíme podpořit.

Také praktičtí lékaři říkají, že jim kompenzační vyhláška nevyrovná zcela náklady na ochranné pomůcky a výpadek v příjmech z mimokapitačních výkonů. Nejhorší dopad poklesu počtu návštěv cítí přitom ty ordinace praktických lékařů, které poslechly trend posledních let a mají velký podíl úhrad z mimokapitačních výkonů. Není to paradoxní?

Navyšujeme úhradu za výkon epizody péče o šest korun, abychom praktickým lékařům v této situaci pomohli. Hodnotu bodu za mimokapitační výkony také navyšujeme. Nemyslím si proto, že na praktické lékaře nakonec bude mít propad v návštěvách zásadní dopady.

Slýchám od poskytovatelů spíše obavy a nejistotu, co bude na podzim. Pokud proběhne druhá vlna epidemie COVID-19, museli bychom komplexně revidovat a novelizovat kompenzační vyhlášku. Možné to je, jsme na to připraveni. Jestli ale bude pokračovat dosavadní vývoj a objem poskytované péče se obnoví ve všech segmentech, jestli nepřijdou nová plošná protiepidemická opatření a regulace, tak drtivá většina poskytovatelů nebude mít problém.

Celkově kompenzační vyhláška řeší očekávaný propad v úhradách poskytovatelům v hodnotě 30 miliard korun a proti zdravotně pojistným plánům zdravotních pojišťoven na letošní rok navyšuje úhrady za zdravotní služby o osm miliard korun. Můžete říct, jaký podíl půjde do kterého segmentu?

Z osmi miliard korun nad rámec zdravotně pojistných plánů půjde pět a půl miliardy do nemocnic. Z toho dvě a půl miliardy jako kompenzace na přímé náklady v souvislosti s COVID-19 a tři miliardy za nadprodukci v nemocnicích. Zbývající dvě a půl miliardy korun kompenzací si rozdělí ostatní segmenty napříč spektrem. Není žádný segment, kterému bychom nepřiznali žádné kompenzace. Nakonec jsme vyšli vstříc i lékárnám, domácí péči, zdravotníkům v sociálních službách…

Pro lékárny jste nakonec rozhodli po připomínkovém řízení zvýšit úhradu za signální kód vydání položky na receptu ne o korunu, ale o čtyři koruny, navíc se zrušením regulace. Čím vás přesvědčily?

Přístup lékárníků mě příjemně překvapil. Ne vždy v minulosti byl tak konstruktivní jako nyní. Zástupci lékárníků byli velmi dobře připraveni, měli jasné argumenty. Spolupráce s novým vedením České lékárnické komory je dobrá. Vyšli jsme jim hodně vstříc. Původně jsme u lékáren navrhovali kompenzaci v celkové hodnotě zhruba 50 milionů korun, dnes jsme na 200 milionech korun. Získají od 1. července 19 korun za signální výkon výdeje přípravku na recept, což je navýšení o čtyři koruny, a zároveň se ruší limit úhrady, aby kompenzaci lékárny dostaly. Je to velmi vstřícné, a to proto, že je to opřené o data.

To je koneckonců také důvod, proč to možná jinde drhne. Snažili jsme se postavit kompenzační vyhlášku na konkrétních datech. Když někdo tvrdí, že měl v souvislosti s COVID-19 náklady nebo výpadek, potřebujeme to mít podložené. To se lékárníkům podařilo. Nezpochybnitelně doložili propad výdeje léků na recept. Pak se jednání vede úplně jinak, než když někdo místo podkladů pro jednání rozesílá tiskové zprávy, jak kompenzační vyhláška zahubí ambulance. Se zástupci ambulantních specialistů vycházím dobře, ale mrzí mě, když vnímám mediální výkřiky uprostřed jednání bez konkrétních argumentů.

Platí, že dorovnáváte odměny pro sestry v sociálních službách na úroveň jejich kolegů sociálních pracovníků?

Kompenzační vyhláška řeší odměny pro zdravotníky v sociálních službách tak, abychom dohnali projekt dotací na odměny pro sociální pracovníky od ministerstva práce a sociálních věcí. Poskytovatelům sociálních služeb, kteří mají smlouvu se zdravotní pojišťovnou, se tak kompenzují náklady na odměny zdravotníků ve výši 40 tisíc korun měsíčně u poskytovatelů, kde byla vyhlášena karanténa, a 10 tisíc korun měsíčně u ostatních za období od 13. března do 31. května.

Zmínil jste, kolik připomínek přišlo k prvnímu návrhu kompenzační vyhlášky, ta jednání nebyla jednoduchá. Neměl jste si říct vládě o ještě vyšší nárůst plateb za státní pojištěnce, abyste mohl výpadky ve zdravotnictví kompenzovat ve větší míře?

Nemyslím. Poskytovatelé si v tomto směru nemají na co stěžovat. Výdajová část zdravotnického rozpočtu pro letošní rok je podle mě v pořádku. K poskytovatelům napříč segmenty jsme velmi vstřícní. Nárůst o osm miliard korun nad rámec původních zdravotně pojistných plánů, které už tak přinášely meziročně bohatý nárůst plateb, to není špatné. Na druhé straně zdravotní pojišťovny vyjadřují určitou nejistotu, jestli na to budou finanční prostředky. Uvidíme, situace je těžko předvídatelná. Žijeme v době nejistoty, zejména z hlediska vývoje ekonomiky, a systém zdravotního pojištění je na celkový objem platů a mezd silně navázán. Budeme sledovat vývoj ekonomiky, a tedy příjmů zdravotního pojištění, který dnes nikdo nedokáže stoprocentně odhadnout. Čekáme, jaká bude další makroekonomická predikce ministerstva financí. Ani ekonomové a příslušné instituce se v tuto chvíli neshodnou na odhadech, jak se bude ekonomika vyvíjet. Nezaměstnanost a další faktory mají určité zpoždění, uvidíme na podzim. Pokud by vznikl problém na příjmové straně, museli bychom ho řešit nějakou mimořádnou platbou státu.

Při této míře nejistoty ohledně příjmů z pojištění proběhlo dohodovací řízení o úhradách za rok 2021, jak to jednání ovlivnilo?

Jsem příjemně překvapen, že v takové situaci je dohodovací řízení úspěšnější než to loňské. Obával jsem se, že v době krize, která tu může být, bude obtížnější dohodu najít. (Rozhovor probíhal ve čtvrtek 18. června, kdy dílčí dohodu s pojišťovnami měly všechny segmenty poskytovatelů kromě nemocnic akutní péče a následné péče, pozn. red.) Včera se dohodli ambulantní specialisté, což je dvanáctý segment ze čtrnácti, zbývá akutní a následná lůžková péče. S nemocnicemi se bude jednat ještě zítra těsně před finálním odpoledním zakončením dohodovacího řízení a není to ještě ztracené. Loni se nedohodla kromě nemocnic ani domácí péče. Ministerstvo chce rozhodnutí o úhradách co nejvíc nechat na poskytovatelích a pojišťovnách, a to se daří. Musím za to poděkovat zástupcům poskytovatelů, že jsou rozumní a akceptují v dohodách pro příští rok nárůst kolem tří procent. Kdyby měli poskytovatelé nereálné přehnané nároky, nemohly by se dohody povést.

Takový nárůst je mnohem nižší než v předchozích letech…

Tři procenta nárůstu jsou v celkovém kontextu ekonomiky a toho, co nás možná ještě čeká, dobrá vyhlídka. Kdo ví, kolik jiných odvětví ekonomiky bude v roce 2021 růst. Když se podívám, co se děje v automobilovém průmyslu, v cestovním ruchu a dalších odvětvích…

Možná, že nejistota nutí všechny k dohodám víc než velká očekávání v době růstu.

Může to tak být. Jsme na ministerstvu rádi, když můžeme při psaní úhradové vyhlášky vycházet z dohod. Před mým nástupem na ministerstvo zdravotnictví jsme slýchali, že dohodovací řízení o úhradách je jen formalita a že všichni počítají předem s nedohodou a s tím, že to ministerstvo vyřeší. Ukazuje se, že dohoda není nemožná a všichni k tomu dnes přistupují zodpovědněji. Jsem přesvědčen, že to je správná filosofie, aby se spolu plátci a poskytovatelé dohodli. Je to transparentnější než lobbing v kancelářích ministerstva.

V mnoha segmentech dohody prakticky kopírují ty loňské, co se týká způsobu výpočtu úhrad. Pozorujete, že se rozvoj nových motivačních nástrojů pozastavil?

Je to asi poprvé, co ani přesně nevím, jak jsou dohody v jednotlivých segmentech koncipovány. Letos jsme do dohodovacího řízení o úhradách vstupovali z ministerstva ještě méně než v předchozích letech, kdy jsme se snažili debaty trochu moderovat. Nebyl na to ani čas. O to víc jsem rád, že se podařilo dohody najít, že to jde i bez nás. Možná to letos není vějíř nových nápadů, jak úhrady inovovat. Stále ale platí základní oblasti, které chceme podporovat, a staví se na základech, které jsme založili v předchozích letech. Pokud vím, financování urgentních příjmů dál běží, podpora primární péče také, i rozvoj DRG Restart…

Jaké bude zdravotnictví po roce 2020?

Je podstatné, že bude růst. Byť možná ne tak výrazně jako v posledních letech. Podařilo se nám prosadit navýšení plateb za státní pojištěnce, to pro zdravotnictví zajišťuje určitou ekonomickou stabilitu. Je důležité, že tu nebudeme čelit té situaci jako v ekonomické krizi v letech 2009 nebo 2013, kdy příjmy poskytovatelů stagnovaly a zejména pro nemocnice to bylo komplikované období. Žijeme v nejisté době. Podle odhadu Světové banky letos globální ekonomika zaznamená nejhlubší recesi od druhé světové války. Čelíme bezprecedentní situaci. V takové chvíli považuji za úspěch, že se daří udržet dostupné kvalitní zdravotnictví, které bude růst a rozvíjet se. Zásadní pro mě je, abychom nemuseli krátit úhrady, redukovat biologickou léčbu, u které se nám dařilo navyšovat počty pacientů, nebo jiné druhy péče.

Důležité pro mě také bude, jestli se letos a příští rok podaří prosadit klíčové zákony. Zejména je to novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která je hotová a míří v nejbližších týdnech na vládu. Je to největší novela tohoto zákona za posledních patnáct let a přináší úpravy v oblasti vstupu inovativních léčiv do úhrad, v otázce rozhodování o nároku pojištěnce a dalších. Práce na ní se zbrzdily kvůli epidemii COVID-19, ale už se podařilo vypořádat připomínky a s žádným ministerstvem nemáme rozpor. Dokončujeme novelu zákona o zdravotních službách a zákon o elektronizaci zdravotnictví, který je jednou z mých hlavních priorit. V něm budou jasně nastavena pravidla pro sdílení dat, vyřešena otázka elektronické identity poskytovatelů a tak dále. A nakonec zákon o vzdělávání lékařů, který řeší systém rezidenčních míst. To jsou čtyři základní právní předpisy, které mám ještě za cíl prosadit do konce volebního období, respektive do poloviny roku 2021.



Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky