Zásadní význam prevence KV chorob i pro ekonomiku

Prevence srdečních chorob by mohla udržet více zaměstnanců a ušetřit miliardy pro ekonomiku. Zabránění deseti rokům ischemické choroby srdeční by ušetřilo téměř 15 miliard USD na hrubém domácím produktu (HDP) tím, že by lidé zůstali výdělečně činní. To je zjištění studie zveřejněné koncem září v European Journal of Preventive Cardiology, časopisu Evropské kardiologické společnosti (ESC).

Zveřejnění těchto dat přišlo v den, který je označen jako Světový den srdce, během něhož se od zaměstnavatelů požaduje, aby investovali do zdraví svých zaměstnanců, a vlády jsou vyzývány, aby přijaly politiky a předpisy, které podporují lepší zdraví srdce, včetně daní z cukru, zákazu kouření a snižování znečištění ovzduší. „Ekonomické hodnocení nemoci se obvykle zaměřuje na náklady na systémy zdravotní péče. Naše studie zkoumala, kolik peněz lze ušetřit prevencí kardiovaskulárních chorob, která by lidem umožnila zůstat v práci,“ uvedla autorka studie Feby Savira, doktorandka na Monash University v Melbourne v Austrálii.

Ischemická choroba srdeční (ICHS) představuje třetinu všech úmrtí u lidí starších 35 let. Lidé s ICHS mají více dní neplánované absence v zaměstnání a v práci jsou méně produktivní ve srovnání s obecnou populací. U pacientů s tímto onemocněním je také vyšší pravděpodobnost předčasného odchodu do důchodu.

Vědci odhadli ekonomický dopad zastavení budoucích případů ICHS v Austrálii na příštích deset let (2020–2029). Zabránění všem budoucím případům tohoto onemocnění by ušetřilo téměř 22 miliard australských dolarů (resp. 15 miliard USD) na HDP v důsledku snížení počtu úmrtí souvisejících s ischemickou chorobou srdeční a zvýšené produktivity. To odpovídá téměř 51 000 USD za každý jednotlivý případ. „Dokonce i prevence pouhých deseti procent budoucích případů koronárních srdečních onemocnění (ekvivalent 2 860 nových případů ročně po dobu deseti let) by mohla vést k peněžním ziskům ve výši 1,5 miliardy USD pouze ze zlepšení produktivity,“ uvedla Feby Savira s tím, že studie znamená silnou finanční pobídku pro prevenci ischemické choroby srdeční za účelem zlepšení zdraví a produktivity populace v produktivním věku.

Na odhadované ztrátě produktivity (65,4 %) se nejvíce podílel předčasný odchod do důchodu v důsledku ICHS, následovaný prezentací (tj. v práci je, ale plně nefunguje; 20,3 %), absencí (8,4 %) a předčasnou smrtí (5,9 %). Muži k celkové ztrátě produktivity v důsledku ischemické choroby srdeční přispěli v 62 procentech.

Podle autorů studie zjištění ukazují na hluboký dopad koronárních onemocnění srdce na jednotlivce, zaměstnavatele a společnost. Vyzývají zaměstnavatele ke zřízení zdravých pracovišť, například poskytováním skupinových cvičení a možnostmi zdravého jídla a pití. Každý z nás může udělat spoustu pro ochranu svého zdraví a živobytí: odhaduje se, že 80 procent kardiovaskulárních onemocnění lze zastavit odstraněním špatných návyků, jako je nekvalitní strava, fyzická nečinnost a kouření.

K provedení studie vědci použili metriku nazvanou rok života přizpůsobený produktivitě (PALY), který upravuje roky života pro sníženou produktivitu kvůli nemoci/špatnému zdraví. Byl sestrojen model pro celkovou australskou populaci v produktivním věku (15–69 let) po dobu deseti let, oddělenou stavem koronárních onemocnění srdce. Vědci předpovídali více než 290 000 nových případů koronárních onemocnění srdce v příštích deseti letech. Pokud by se těmto případům zabránilo, mohlo by se odvrátit více než 4 000 úmrtí, což by vedlo k záchraně více než 8 000 let života a získání 104 000 PALY.

Zdroj: MT