Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Úterý 18. květen 2021 | Svátek má Nataša
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Nemocnice byly vystaveny nebývalé zátěži. Očekává se zlepšení

Covid JIP, ilustrační foto. (David Neff, FN Bulovka)

Nemocnice byly vystaveny nebývalé zátěži. Očekává se zlepšení

Medical Tribune 04/2021
12.03.2021 21:22
Zdroj: MT
Autor: ač
České nemocnice nesou nebývalou zátěž za celou dobu pandemie COVID-19 v Česku a i v evropském srovnání jsou zatíženy poměrně intenzivně. Podle predikcí by mohly počty hospitalizovaných už začít klesat.

V téměř všech regionech České republiky zátěž nemocnic významně přesahuje maxima z podzimu 2020 a zátěž intenzivní péče setrvale narůstá, konstatoval 10. března 2021 na jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví ředitel ÚZIS prof. Ladislav Dušek.

Nemocnice jsou přetíženy měrou, jaká nemá obdoby. K 8. březnu bylo v českých nemocnicích hospitalizováno 9 021 pacientů s COVID-19. To je o deset procent více než při podzimním vrcholu vlny epidemie, kdy bylo 4. listopadu v nemocnicích 8 155 lidí s COVID-19.

Co do počtu pacientů s COVID-19 na vysoce intenzivní péči, jak je uvádí ÚZIS, je neblahý vývoj od podzimní vlny ještě patrnější. Začátkem listopadu dosáhl počet hospitalizovaných na intenzivní péči s COVID-19 hranice 1 200, znovu se k ní přiblížil v lednu, ale v polovině února ji překonal a dál prudce rostl. K 9. březnu bylo na intenzivní péči 1 908 osob s COVID-19, tedy o 59 procent více než na vrcholu podzimní vlny epidemie. Nemocní, kteří jsou aktuálně covid pozitivní, tak představují 44 procent všech pacientů na intenzivních lůžkách.

Také ve srovnání s jinými evropskými státy je zátěž českých nemocnic vysoká. Podle dat ECDC (jak je prezentuje server Ourworldindata.org) v Česku od začátku ledna do konce února neklesl počet hospitalizovaných pacientů s COVID-19 pod 500 na milion obyvatel. To se nedá říct o jiné sledované zemi s výjimkou Litvy, odkud jsou dostupná data jen za část období. Srovnatelně je na tom Slovensko, které pod touto hranicí udrželo počty hospitalizovaných jen zkraje ledna.

Z hlediska počtu pacientů s COVID-19 na jednotkách intenzivní péče v přepočtu na milion obyvatel je na tom Česko nejhůř ze zemí, které tento ukazatel sledují, od 10. února (ECDC, Ourworlindata.org). Nejvyšší zaznamenané počty hospitalizovaných na intenzivní péči s COVID-19 v přepočtu na obyvatele dlouho byly ty z Belgie z počátku listopadu, kdy dosahovaly 125 lidí na milion obyvatel. Od konce února v tomto grafu Česko kreslí nová maxima. Zatímco většina sledovaných států se koncem února drží pod 60 hospitalizacemi na intenzivní péči milion obyvatel a Španělsko těsně pod 100, Česko tou dobou atakuje hranici 150 hospitalizovaných na intenzivní péči na milion obyvatel.

K 7. březnu bylo v Německu hospitalizováno na intenzivní péči 51,3 osoby na milion obyvatel, v Rakousku 35,8 osoby na milion obyvatel, v Česku 168 osob na milion obyvatel (ECDC).

Celkem je obsazeno 3528 intenzivních lůžek

A to jsou jen data o pacientech vedených jako covid pozitivní. „Zátěž nemocnic zvyšuje fakt, že 20 až 25 procent pacientů vyléčených z COVID-19 vyžaduje pokračující nemocniční péči, včetně péče vysoce intenzivní,“ konstatuje prof. Dušek. Někteří lékaři v nemocnicích pozorují na svých pracovištích delší dobu hospitalizace jednotlivých pacientů. Data v tuto chvíli podle Duška neukazují, že by hospitalizace pacientů s COVID-19 byly delší než dříve, ovšem na délku hospitalizace po covidu statistici nevidí tak rychle jako na data o covid pozitivních. Nemocní vyřazení z kategorie COVID+ tedy nejsou na první pohled vidět ve statistikách koronavirových hospitalizací, ovlivňují ale celkovou zátěž nemocnic.

To je zřejmé z dat o celkové obsazenosti lůžek v nemocnicích, jak je reportovaná dispečinkem intenzivní péče. Při vrcholu podzimní vlny epidemie bylo obsazeno zhruba 3000 lůžek ARO a JIP pro dospělé. K 10. březnu bylo obsazeno v českých nemocnicích celkem pacienty s koronavirem i bez něj 3528 lůžek intenzivní péče (ARO, JIP).

Znát je také rozdíl v počtu lůžek, které nemocnice musely najít pro koronavirové pacienty omezením chodu jiných oborů. Zatímco v listopadu bylo obsazeno až 550 reprofilizovaných intenzivních lůžek, nyní je obsazeno 827 reprofilizovaných lůžek.

V říjnu uváděl profesor Vladimír Černý, nynější náměstek ministra zdravotnictví, jako hranici, do které bude české zdravotnictví schopné poskytovat rozsah intenzivní péče bez omezení, počet 960 nových hospitalizací s těžkým průběhem COVID19 za měsíc nebo 4 800 všech hospitalizací s COVID-19 za měsíc. A to za cenu zastavení plánované péče. Nyní přijímají nemocnice zhruba 700 pacientů s COVID-19 denně.

Volných kapacit se nedostává ve čtyřech krajích

Celková kapacita intenzivní péče v Česku je poměrně velká. Jak loni v březnu prezentoval prof. Černý, v Česku bylo zhruba 5 600 lůžek intenzivní péče (včetně dětských), což představuje 52,4 takového lůžka na sto tisíc obyvatel. V sousedním Německu evidovali celkem 28 000 lůžek intenzivní péče, tedy 33,7 lůžka na sto tisíc obyvatel.

Přesto jsou počty nemocných s COVID-19 tak vysoké, že ani za cenu útlumu neakutní nemocniční péče a odkládání plánovaných výkonů lůžka nemusejí stačit. Podle Národního dispečinku lůžkové péče zbývalo k 10. březnu ve čtyřech krajích méně než 10 procent volných kapacit akutních lůžek ARO a JIP, a to v Praze, Středočeském kraji, Karlovarském kraji a kraji Ústeckém. V dalších osmi krajích bylo volných deset až dvacet procent. Relativně dost volných kapacit JIP a ARO lůžek (více než 20 procent) bylo jen v Moravskoslezském a Jihočeském kraji.

Riziko vyčerpání veškerých kapacit nemocniční péče podle prof. Duška trvá, a to s ohledem na vysoké množství nakažených lidí v rizikové populaci. Zmínil to 10. března. Za posledních sedm dní bylo diagnostikováno 12 000 pacientů 65+ s COVID-19, za čtrnáct dní celkem 24 000. „Bohužel jsme v situaci, kdy je stále diagnostikován velký počet potenciálně zranitelných pacientů, v prevalenci je asi 24 000 lidí, kterým ze 30 procent hrozí hospitalizace. Tedy do nemocnic může přijít osm tisíc lidí v následujících deseti čtrnácti dnech. Prediktivní model tedy očekává denní příjmy do nemocnic mezi 500 a 750 pacienty, aktuálně to je kolem 700 nově přijímaných pacientů,“ zmínil prof. Dušek.

I když vlna epidemie brzdí, v nemocnicích přijde zlepšení situace s určitým zpožděním. „Epidemie jednoznačně na populační úrovni brzdí, spíše už začíná virová nálož i klesat, ale je to ve velmi rizikových číslech, denní hodnoty jsou stále hodně vysoké. Vývoj se zastavil. Doufáme, že epidemie začne klesat,“ uvedl Dušek.

Ovšem v prvním březnovém týdnu bylo na jednotkách intenzivní péče o 13 procent covidových pacientů víc než týden předtím, nárůsty počtu pacientů na intenzivních lůžkách pokračovaly i v druhém březnovém týdnu. Ve třetím březnovém týdnu Dušek očekává, že bude situace v nemocnicích stagnovat, možná mírně klesat, a zátěž tak bude nadále enormní. Je reálné, že v nemocnicích bude v jednu chvíli hospitalizováno 9 500 covid pozitivních pacientů, uvedl Dušek.

Ministr zdravotnictví doc. Jan Blatný před časem uvedl, že významnější uvolňování protiepidemických pravidel by mohlo přijít teprve tehdy, až bude v Česku méně než tři tisíce hospitalizovaných s COVID-19. Pokud velmi dobře zafungují poslední přijatá opatření, mohlo by se to podle predikce ÚZIS stát v posledním dubnovém týdnu. Podle stejného optimistického scénáře by počet aktuálně hospitalizovaných covid pozitivních na intenzivní péči klesl do konce dubna pod 500.



Copyright © 2000-2021 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky