Nemocnice byly vystaveny nebývalé zátěži. Očekává se zlepšení
V téměř všech regionech České republiky zátěž nemocnic významně přesahuje maxima z podzimu 2020 a zátěž intenzivní péče setrvale narůstá, konstatoval 10. března 2021 na jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví ředitel ÚZIS prof. Ladislav Dušek.
Nemocnice jsou přetíženy měrou, jaká nemá obdoby. K 8. březnu bylo v českých nemocnicích hospitalizováno 9 021 pacientů s COVID-19. To je o deset procent více než při podzimním vrcholu vlny epidemie, kdy bylo 4. listopadu v nemocnicích 8 155 lidí s COVID-19.
Co do počtu pacientů s COVID-19 na vysoce intenzivní péči, jak je uvádí ÚZIS, je neblahý vývoj od podzimní vlny ještě patrnější. Začátkem listopadu dosáhl počet hospitalizovaných na intenzivní péči s COVID-19 hranice 1 200, znovu se k ní přiblížil v lednu, ale v polovině února ji překonal a dál prudce rostl. K 9. březnu bylo na intenzivní péči 1 908 osob s COVID-19, tedy o 59 procent více než na vrcholu podzimní vlny epidemie. Nemocní, kteří jsou aktuálně covid pozitivní, tak představují 44 procent všech pacientů na intenzivních lůžkách.
Také ve srovnání s jinými evropskými státy je zátěž českých nemocnic vysoká. Podle dat ECDC (jak je prezentuje server Ourworldindata.org) v Česku od začátku ledna do konce února neklesl počet hospitalizovaných pacientů s COVID-19 pod 500 na milion obyvatel. To se nedá říct o jiné sledované zemi s výjimkou Litvy, odkud jsou dostupná data jen za část období. Srovnatelně je na tom Slovensko, které pod touto hranicí udrželo počty hospitalizovaných jen zkraje ledna.
Z hlediska počtu pacientů s COVID-19 na jednotkách intenzivní péče v přepočtu na milion obyvatel je na tom Česko nejhůř ze zemí, které tento ukazatel sledují, od 10. února (ECDC, Ourworlindata.org). Nejvyšší zaznamenané počty hospitalizovaných na intenzivní péči s COVID-19 v přepočtu na obyvatele dlouho byly ty z Belgie z počátku listopadu, kdy dosahovaly 125 lidí na milion obyvatel. Od konce února v tomto grafu Česko kreslí nová maxima. Zatímco většina sledovaných států se koncem února drží pod 60 hospitalizacemi na intenzivní péči milion obyvatel a Španělsko těsně pod 100, Česko tou dobou atakuje hranici 150 hospitalizovaných na intenzivní péči na milion obyvatel.
K 7. březnu bylo v Německu hospitalizováno na intenzivní péči 51,3 osoby na milion obyvatel, v Rakousku 35,8 osoby na milion obyvatel, v Česku 168 osob na milion obyvatel (ECDC).
Celkem je obsazeno 3528 intenzivních lůžek
A to jsou jen data o pacientech vedených jako covid pozitivní. „Zátěž nemocnic zvyšuje fakt, že 20 až 25 procent pacientů vyléčených z COVID-19 vyžaduje pokračující nemocniční péči, včetně péče vysoce intenzivní,“ konstatuje prof. Dušek. Někteří lékaři v nemocnicích pozorují na svých pracovištích delší dobu hospitalizace jednotlivých pacientů. Data v tuto chvíli podle Duška neukazují, že by hospitalizace pacientů s COVID-19 byly delší než dříve, ovšem na délku hospitalizace po covidu statistici nevidí tak rychle jako na data o covid pozitivních. Nemocní vyřazení z kategorie COVID+ tedy nejsou na první pohled vidět ve statistikách koronavirových hospitalizací, ovlivňují ale celkovou zátěž nemocnic.
To je zřejmé z dat o celkové obsazenosti lůžek v nemocnicích, jak je reportovaná dispečinkem intenzivní péče. Při vrcholu podzimní vlny epidemie bylo obsazeno zhruba 3000 lůžek ARO a JIP pro dospělé. K 10. březnu bylo obsazeno v českých nemocnicích celkem pacienty s koronavirem i bez něj 3528 lůžek intenzivní péče (ARO, JIP).
Znát je také rozdíl v počtu lůžek, které nemocnice musely najít pro koronavirové pacienty omezením chodu jiných oborů. Zatímco v listopadu bylo obsazeno až 550 reprofilizovaných intenzivních lůžek, nyní je obsazeno 827 reprofilizovaných lůžek.
V říjnu uváděl profesor Vladimír Černý, nynější náměstek ministra zdravotnictví, jako hranici, do které bude české zdravotnictví schopné poskytovat rozsah intenzivní péče bez omezení, počet 960 nových hospitalizací s těžkým průběhem COVID19 za měsíc nebo 4 800 všech hospitalizací s COVID-19 za měsíc. A to za cenu zastavení plánované péče. Nyní přijímají nemocnice zhruba 700 pacientů s COVID-19 denně.
Volných kapacit se nedostává ve čtyřech krajích
Celková kapacita intenzivní péče v Česku je poměrně velká. Jak loni v březnu prezentoval prof. Černý, v Česku bylo zhruba 5 600 lůžek intenzivní péče (včetně dětských), což představuje 52,4 takového lůžka na sto tisíc obyvatel. V sousedním Německu evidovali celkem 28 000 lůžek intenzivní péče, tedy 33,7 lůžka na sto tisíc obyvatel.
Přesto jsou počty nemocných s COVID-19 tak vysoké, že ani za cenu útlumu neakutní nemocniční péče a odkládání plánovaných výkonů lůžka nemusejí stačit. Podle Národního dispečinku lůžkové péče zbývalo k 10. březnu ve čtyřech krajích méně než 10 procent volných kapacit akutních lůžek ARO a JIP, a to v Praze, Středočeském kraji, Karlovarském kraji a kraji Ústeckém. V dalších osmi krajích bylo volných deset až dvacet procent. Relativně dost volných kapacit JIP a ARO lůžek (více než 20 procent) bylo jen v Moravskoslezském a Jihočeském kraji.
Riziko vyčerpání veškerých kapacit nemocniční péče podle prof. Duška trvá, a to s ohledem na vysoké množství nakažených lidí v rizikové populaci. Zmínil to 10. března. Za posledních sedm dní bylo diagnostikováno 12 000 pacientů 65+ s COVID-19, za čtrnáct dní celkem 24 000. „Bohužel jsme v situaci, kdy je stále diagnostikován velký počet potenciálně zranitelných pacientů, v prevalenci je asi 24 000 lidí, kterým ze 30 procent hrozí hospitalizace. Tedy do nemocnic může přijít osm tisíc lidí v následujících deseti čtrnácti dnech. Prediktivní model tedy očekává denní příjmy do nemocnic mezi 500 a 750 pacienty, aktuálně to je kolem 700 nově přijímaných pacientů,“ zmínil prof. Dušek.
I když vlna epidemie brzdí, v nemocnicích přijde zlepšení situace s určitým zpožděním. „Epidemie jednoznačně na populační úrovni brzdí, spíše už začíná virová nálož i klesat, ale je to ve velmi rizikových číslech, denní hodnoty jsou stále hodně vysoké. Vývoj se zastavil. Doufáme, že epidemie začne klesat,“ uvedl Dušek.
Ovšem v prvním březnovém týdnu bylo na jednotkách intenzivní péče o 13 procent covidových pacientů víc než týden předtím, nárůsty počtu pacientů na intenzivních lůžkách pokračovaly i v druhém březnovém týdnu. Ve třetím březnovém týdnu Dušek očekává, že bude situace v nemocnicích stagnovat, možná mírně klesat, a zátěž tak bude nadále enormní. Je reálné, že v nemocnicích bude v jednu chvíli hospitalizováno 9 500 covid pozitivních pacientů, uvedl Dušek.
Ministr zdravotnictví doc. Jan Blatný před časem uvedl, že významnější uvolňování protiepidemických pravidel by mohlo přijít teprve tehdy, až bude v Česku méně než tři tisíce hospitalizovaných s COVID-19. Pokud velmi dobře zafungují poslední přijatá opatření, mohlo by se to podle predikce ÚZIS stát v posledním dubnovém týdnu. Podle stejného optimistického scénáře by počet aktuálně hospitalizovaných covid pozitivních na intenzivní péči klesl do konce dubna pod 500.
Zdroj: MT