Návrh na bonusy za screening – pro koho a za co

Zdravotní pojišťovny mají podle návrhu investovat stamiliony ročně na bonusy pro pojištěnce, aby je motivovaly k účasti na screeningu. Vyplatí se to, říká ministr Adam Vojtěch.

Každý, komu je od 45 let do 74 let včetně, zúčastnil se v předchozím roce všeobecné preventivní prohlídky a screeningů, které jsou pro něj určeny, nemá dluh na pojistném a sdělil své číslo účtu, má automaticky dostat finanční bonus. Jednotlivé zdravotní pojišťovny by jeho výši mohly stanovit mezi 500 a 1 500 korunami.

„Cílem je, aby se pojištěnci více účastnili preventivních prohlídek a screeningových programů,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). „Investice do prevence může přinést do budoucna výrazný prospěch pro systém, dlouhodobě se to vyplatí.“

Při posouzení, jestli pojištěnec splnil své prevence, se pohlíží na účast na screeningu kolorektálního karcinomu, screeningu karcinomu prsu, programu časného záchytu karcinomu prostaty a programu časného záchytu demence. Pro splnění nároku na bonus musí mít pojištěnec splněn i takový screening, do jehož cílové populace spadal jen část daného kalendářního roku.

Interval a cílová populace nejsou v návrhu vypsány, ale posuzují se podle věstníku, kterým je příslušný program popsán. Pokud jde o záchyt demence, navrhuje se interval dvou let a cílová populace od 65 let věku.

Automaticky se bude vyhodnocovat příslušnost k danému programu podle pohlaví a věku. Pokud ke screeningu není pojištěnec z nějakého důvodu indikován, může své zdravotní pojišťovně dodat potvrzení ošetřujícího lékaře. Pojišťovna pak bude nárok tohoto pojištěnce posuzovat, jako by měl tento screening splněn.

Nárok na odměnu se posuzuje každoročně. Nárok na ni tedy má i pojištěnec, který neměl v uplynulém kalendářním roce ani preventivní prohlídku u praktického lékaře, ani žádný screening, protože je absolvoval v předchozím roce a neuplynula ještě lhůta pro další provedení.

Bonusy vyjdou na minimálně 550 milionů, pokud se účast nezvýší

Ministerstvo zdravotnictví spočítalo, že v letech 2023 až 2025 se 1,1 milionu pojištěnců účastnilo všeobecné preventivní prohlídky a požadovaných screeningů tak, že by hypoteticky měli na takto nastavený bonus nárok. Pokud by všechny zdravotní pojišťovny zvolily minimální výši bonusu, celkový roční náklad odhaduje ministerstvo zdravotnictví při tomto počtu zodpovědných pojištěnců na 550 milionů korun.

To je ovšem náklad při uvažovaném nulovém nárůstu lidí, kteří se prevence účastní, a tedy nulových přínosech zavedeného opatření.

„Cílíme na nejzásadnější onkologická onemocnění, která stojí systém hodně peněz. Jen léčba karcinomu prostaty ročně stojí zhruba 2,5 miliardy korun. Rádi bychom tedy snížili dopad na veřejné zdravotní pojištění na této straně. Zároveň zdravý člověk přináší systému významně více než ten, kdo bojuje s onkologickým onemocněním,“ uvedl Jan Zapletal, ředitel sekce ekonomiky a zdravotního pojištění ministerstva zdravotnictví. Počet pojištěnců, kteří chodí na požadovaná vyšetření, podle Zapletala vzroste o stovky tisíc. Hypoteticky může pojištěnců se splněnými prevencemi přibýt i víc. Celkem žije v Česku podle údajů ČSÚ zhruba 4,3 milionu osob v dané věkové skupině.

Zdravotní pojišťovny mají bonusy vyplácet ze základního fondu, který byl dosud určen výhradně na úhradu zdravotní péče.

„Je pro nás důležité, že nemusíme nikde žádat ani nic vyplňovat,“ komentovala návrh předsedkyně Pacientské rady ministerstva Simona Zábranská.

Podle Jakuba Hlávky, vedoucího Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Masarykovy univerzity, může finanční příspěvek skutečně účast na screeningu zvýšit. „Ze statistik vidíme, že u nízkopříjmových skupin lidí by i pobídky v řádu stokorun mohly hrát roli,“ uvedl pro Český rozhlas.

Opozice na návrh reaguje skepticky. „Za mě je to populistický výstřelek, který prohloubí dluh, ale nemáme jistotu, že přinese kýžený výsledek,“ uvedla Michaela Šebelová (STAN) pro ČRo.

Podle poslance a člena správní rady VZP Toma Philippa (KDU-ČSL) má stávající systém příspěvků pro pojištěnce, které smí využít výhradně na čerpání benefitů, jako jsou sportovní aktivity, proti navrhovanému nárokovému finančnímu bonusu výhody. „Jak je to nastaveno teď, má to svůj efekt. Pojištěnec dělá sportovní aktivitu a zároveň chodí na prevenci. Takhle si za ty peníze koupí cigarety, alkohol nebo drogy, takže to efekt mít nebude,“ řekl Tom Philipp pro ČRo.

Vláda by měla novelu podle plánu ministerstva zdravotnictví dostat v dubnu 2027, navržená účinnost je od roku 2028.