Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Úterý 02. červen 2020 | Svátek má Jarmil
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  COVID-19  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

SYMPOSIUM I: GASTROINTESTINÁLNÍ ONEMOCNĚNÍ: AKUTNÍ INFEKČNÍ GASTROENTERITIDA V DOSPĚLÉM VĚKU

SYMPOSIUM I: GASTROINTESTINÁLNÍ ONEMOCNĚNÍ: AKUTNÍ INFEKČNÍ GASTROENTERITIDA V DOSPĚLÉM VĚKU

Medicína po promoci 4/2004
26.07.2004 00:00
Autor: John M. Townes, MD
Akutní infekční gastroenteritida, která je udospělých častou diagnózou, je zdůvodu možného masového výskytu důležitou oblastí zájmu veřejného zdravotnictví. Proto má praktický lékař dvě úlohy, které spočívají vpéči opacienta sakutní gastroenteritidou a vpreventivních opatřeních zabraňujících šíření nákazy. Dr. Townes popisuje systematický přístup kterapii akutní gastroenteritidy a uvádí situace, kdy je na místě epidemiologická intervence.

Odhaduje se, že ve Spojených státech amerických onemocní každý rok akutní gastroenteritidou 211 milionů obyvatel, takže na každého znich připadne vprůměru jedna epizoda ročně. Přestože většina pacientů onemocní pouze mírnou formou a ani nevyhledá lékařskou pomoc, značná část nakonec lékaře navštíví. Aktuální průzkum americké populace prokázal, že každý rok vyhledalo lékaře 12 % (kolem 25 milionů) Američanů sprůjmem a dalších 20 % (asi 42 milionů) konzultovalo svůj stav telefonicky. Akutní gastroenteritida má každoročně za následek více než 900 000 hospitalizací a 6 000 úmrtí. Důsledky proběhlé gastroenteritidy zahrnují reaktivní artritidu, Guillainův-Barrého syndrom, septický potrat a hemolyticko- uremický syndrom. Ukaždého pacienta sgastroenteritidou má lékař roli diagnostickou a terapeutickou a na zřetel by měl vzít kromě individuálního případu také význam epidemiologický. Následující text představuje stručný přehled terapie dospělého pacienta sakutní gastroenteritidou.
1. Zhodnocení závažnosti Onemocnění
Základním krokem před zahájením terapie gastroenteritidy je pokud možno co nejpřesnější zjištění ztráty tekutin a odhad, do jaké míry pacient hradil ztráty elektrolytů do stolice. Zvláštní pozornost by měla být věnována starým a chronicky nemocným pacientům, kteří jsou zatíženi největším rizikem komplikací. Stížnosti pacientů na objemné průjmy či neztišitelné zvracení nelze podceňovat. Anamnéza vertiga, nadměrného pocitu žízně, sníženého močení nebo svalových křečí naznačuje, že pacient není sto ztráty tekutin dostatečně hradit. Stav nemocného by měl být rychle objektivně posouzen, vyšetření je nutno zaměřit na známky dehydratace, jako je hypotenze, tachykardie a posturální změny výše krevního tlaku a tepové frekvence. Mezi další příznaky neadekvátního příjmu tekutin patří suché sliznice, snížená vigilita, zapadlé oči a snížení kožního turgoru.
2. Hrazení ztrát tekutin a elektrolytů
Utěžce dehydratovaných pacientů je nutno obnovit vodní a elektrolytovou rovnováhu intravenózní rehydratační terapií.

Komentář

Autor: Doc. MUDr. Václav Jirásek, CSc.

Text pojednává oobvyklých infekcích postihujících trávicí trakt. Nejde opodání „školní“; výklad je zaměřen vysloveně prakticky. Průjmová onemocnění jsou i unás velmi častá, naštěstí jen zřídka jde ochorobné stavy se závažným dosahem. Ročně je unás hlášeno přes 50 000 průjmových onemocnění, více než 20 000 salmonelóz. Bacilární úplavice se vyskytne celkem zřídka. Je však nutno počítat stím, že velké množství průjmových onemocnění není hlášeno, většina bakteriálních i virových infekcí má epizodický (self-limited) průběh nebo léčení probíhá bez mikrobiologického vyšetření. Zhodnocení tíže postižení je zaměřeno především na ztráty tekutin a deficit elektrolytů. Velmi instruktivně vyznívá rozdělení rehydratační léčby na:
1. Infuzní podání tekutin a elektrolytů utěžkého průběhu (zejména děti, staří a polymorbidní nemocní).
2. Perorální rehydratační roztoky unemocných se středně těžkým postižením.
3. Unemocných bez známek dehydratace postačují khrazení ztrát polévky a nápoje pro sportovce. Nevhodné jsou osmoticky působící nápoje (příliš slazené).
Autor neuvádí podrobnější složení těchto roztoků, odkazuje na webové stránky. Princip perorální rehydratační léčby vychází zpoznatku, že enterální transport sodíku a glukózy vtenkém střevu je sdružen, glukóza urychluje absorpci solutů a vody. Tento objev byl včasopisu Lancet vroce 1978 označen jako jeden znejdůležitějších pokroků medicíny vminulém století.

Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 4/2004, strana 5



Copyright © 2000-2020 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky