Aprobační zkoušky už probíhají ve dvou dnech

Jednu část tvoří obory dětské lékařství a vnitřní lékařství, druhou část tvoří gynekologie a porodnictví a chirurgie. „Zatím se systém jeví jako pozitivní,“ říká ředitel IPVZ MUDr. Antonín Malina, Ph.D., MBA. Zároveň parlamentem prochází návrh novely zákona, která tuto změnu ukotví. Umožní se tak lepší příprava lékařů na zkoušky.

• Návrh poslance Davida Kasala, schválený Sněmovnou jako pozměňovací návrh k senátní změně zákona o nelékařských povoláních, umožní rozdělit ústní část aprobační zkoušky na více dní. Pokud uchazeč neuspěje jen v některých předmětech ústní části, bude moci opakovat jen část zkoušky, ne celou jako doposud. Limituje se zároveň počet pokusů. Co si o návrhu myslíte?

Návrh na rozdělení ústní části aprobačních zkoušek byl Institutem podáván na ministerstvo v minulosti již několikrát, takže je to záležitost, se kterou souhlasím a kloním se k této variantě realizace zkoušek. Při právě probíhajícím běhu podzimních zkoušek IPVZ jsme po konzultaci s ministerstvem zdravotnictví tento systém zkoušení spustili a zatím se jeví jako pozitivní. Probíhá první pilotní test tohoto systému. Čeští studenti medicíny také dělají jednotlivé státní zkoušky odděleně v různých dnech, takže i účastníci aprobačních zkoušek jsou nyní zkoušeni v jednom dni pouze z poloviny oborů, mají tak lepší možnost se na zkoušku připravit. Samozřejmě nechceme jakkoli snižovat nároky, které na uchazeče máme, ale chceme tímto opatřením umožnit účastníkům lepší přípravu.

Co se týká limitování počtu pokusů, je to také krok správným směrem. Někteří účastníci skládají ústní zkoušku třeba na sedmý pokus, a to již o něčem vypovídá. Samozřejmě se nemusí povést složení zkoušky na první pokus, ale myslím si, že limit čtyř pokusů je dostačující. Podle našich odhadů by se tato změna týkala zhruba dvou set zájemců v daném zkouškovém období.

• Má tento návrh podle vás širokou podporu u odborné veřejnosti, která se tématem aprobačních zkoušek zabývá? 

Myslím si, že tento návrh mění dosavadní praxi, takže se podle toho dají očekávat i reakce. Vždy si část zainteresovaných změnu chválí, druhá část s novinkami nesouhlasí. Ale pokud to budeme brát z pohledu účastníků zkoušek, měla by se změna projevit pozitivně. Negativní reakce se mohou objevit například od zaměstnavatelů uchazečů s tím, že je třeba účastníkům umožnit více času na přípravu i na účast na zkoušce. Doufám ale, že možné zlepšení výsledků zkoušek převýší negativa, která v tomto systému mohou někteří spatřovat.

• Nebude to znamenat pro zkoušející větší zátěž? 

Členové zkušební komise se kloní spíše k tomuto systému zkoušek, ačkoli je tento způsob zkoušení pro ně jistě náročnější. Ale ostatně celá myšlenka rozdělení oborů se objevila poprvé právě v řadách členů zkušebních komisí.

• Jaké další změny aprobačních zkoušek kromě této novely zákona jsou potřeba?

Společným cílem všech je, aby v ČR praktikovali lékaři‑cizinci, kteří jsou alespoň na podobné úrovni znalostí a dovedností jako naši lékaři. Proto by bylo vhodné se ještě zaměřit na jejich přípravu, ať už před vykonáním aprobační zkoušky, nebo i v jejím průběhu. IPVZ navrhoval do přípravy začlenit povinné teoretické kursy, včetně kursů českého jazyka, které by účastníky na zkoušku více připravily. Znalosti účastníků nejsou mnohdy na špatné úrovni, ale chybí jim určitá ucelenost, provázání znalostí a pochopení principů a souvislostí. Jedině tak mohou zodpovědně léčit české pacienty. Zároveň si musejí osvojit takovou úroveň znalostí českého jazyka, aby mohli s pacienty běžně komunikovat bez jakékoli jazykové bariéry.

Zdroj: MT