Přeskočit na obsah

Digitalizace může pomoci integrovat péči

Významnými trendy v digitálním zdravotnictví jsou lepší dostupnost dat a umělá inteligence. Oboje spolu úzce souvisí. Bez kvalitních dat se umělá inteligence neobejde a hromada dat nemá bez umělé inteligence tak silné uplatnění.

Umělá inteligence zažívá svůj boom napříč různými oblastmi a zdravotnictví nestojí mimo tento trend. Kromě zmiňované lepší dostupnosti dat k tomu přispívá jednak vývoj, ale také klesající cena skladování a analýzy dat.

V roce 2020 se podle poradenské společnosti McKinsey celosvětově očekává, že segment umělé inteligence vytvoří tržby 47 miliard dolarů. Zdravotnictví je jedním z významných oborů, kde se umělá inteligence uplatňuje a rozvíjí. Existují služby, které pomáhají s umělou inteligencí třídit pacientská data a předvídat rizika u pacientů. Další využití má umělá inteligence ve výzkumu nových léků. Umělou inteligenci používají aplikace, které radí pacientům při nemoci, poradny životního stylu, nositelná zařízení. Ale také nemocniční manažerské systémy a systémy řízení péče na lůžku.

Umělá inteligence pomáhá v oblasti zobrazovacích technik – jednak může vylepšit snímek, jednak může poskytnout lékaři vlastní vyhodnocení snímku, které může lékař vzít v úvahu. Nemluví se o tom, že by umělá inteligence při čtení snímků nahradila lékaře. Podle některých studií lepší výsledky než samotní lékaři i než umělá inteligence mají ti lékaři, kteří využívají umělou inteligenci.

Právě kvalita dat je ale pro spolehlivost umělé inteligence a pro další využití jejího potenciálu naprosto zásadní. Dnes to zdaleka nejsou jen údaje, které by musel pacient nebo lékař někam ručně zadávat. Otevírají se velké možnosti spolu s větším množstvím připojených zařízení a internetu věcí. Data o tom, co se s pacientem děje, posílají nositelná zařízení, která lidé dobrovolně nosí pro podporu zdravého životního stylu. Ale také zdravotnické prostředky. Nebo léky. Už v roce 2017 byla ve Spojených státech schválena první kombinace digitálního senzoru a antipsychotika aripiprazolu, senzor posílá informaci o tom, jestli pacient lék užil. Také nemocniční lůžka umějí zjišťovat stav pacienta a posílat data do nemocničního systému.

Kromě toho mohou pacienti poskytovat přes různé aplikace strukturovaná data o svých aktuálních potížích. Ve světě se prosazují automatické rozhovory před návštěvou lékaře. Od pacienta vezmou nejzákladnější informace o příznacích, se kterými přichází. Pro lékaře systém vytvoří přehledné shrnutí. S jednoduššími potížemi mohou některé systémy s umělou inteligencí poradit pacientovi bez potřeby návštěvy lékaře.

Platí ale u dat o zdravotním stavu, že čím více, tím lépe? V Česku se očekává zavedení sdílených lékových záznamů, které přinášejí lékařům dostupná data o významném, ale jen malém aspektu stavu pacienta. I tak lékaři otevřeně říkají, že nebudou mít čas u všech pacientů kontrolovat jejich lékový záznam. Budou jej tedy ručně otevírat jen v případě, že budou mít určitou pochybnost. Velké množství dat samo o sobě nestačí, naopak může odrazovat.

Nabízí se ale automatické využití dat z lékových záznamů v lékařských systémech. Pokud o to budou mít lékaři zájem a pokud se toho softwarové společnosti chopí, můžou lékaři dostávat automatická upozornění na interakce a na změny hodné zřetele. Podobné je to i s ostatními daty včetně v Česku plánovaných pacientských osobních zdravotních záznamů. Data umožňují vznik systémů, které dokáží z pacientských záznamů předvídat rizika, která pacienta čekají, a tak umožní jim předcházet.

Od digitalizace se neočekává jen větší kvalita péče a efektivnější využití času zdravotnických profesionálů, ale také racionálnější financování zdravotnictví. V Česku jsou pro zdravotní politiku a plátce dostupné v současnosti neobyčejně rozsáhlé údaje o vykázaných zdravotních službách. Pokud se k nim přidají další data, která ukazují na stav pacienta a výsledky zdravotních služeb, mohou úplně změnit pohled na zdravotní systém.

S tím, jak narostl význam chronických onemocnění proti akutním epizodám, roste potřeba sledovat pacienta napříč jednotlivými poskytovateli. S tím může pomoci digitalizace a sdílení dat. Souvisí s tím ale i ekonomická motivace. Bez té žádná digitální aplikace integrovat péči nedovede. Plátci ve světě hledají modely, jak integrovat zdravotní služby a úhrady za ně. Ve smyslu hesla „Dostanete to, za co zaplatíte“ už nechtějí platit za množství poskytnutých služeb, ale za péči o pacienta nebo za konkrétní výsledky péče.

Mnohé vyspělé země směřují od plateb za zdravotní služby k platbám za výsledek. Analýza společnosti McKinsey odhaduje, že v roce 2018 směřovala v Německu, Francii a Velké Británii víc než čtvrtina úhrad ve zdravotnictví za prokázaným výsledkem, ve Spojených státech více než polovina. Tento podíl má podle expertů dál významně růst. I Česku existují menší projekty podobného druhu.

Moderní úhradové modely berou v úvahu delší úsek péče o pacienta nebo konkrétní cíl. Jednou z cest je balíčková platba, kdy určitý koordinátor dostává fixní částku za pacienta s určitou chronickou chorobou, například diabetem. Tím je motivován k tomu, aby udržel pacienta kompenzovaného bez komplikací. Nebo kdy nemocnice dostává platbu nejen na operaci totální endoprotézy kyčelního kloubu, ale i za následné náklady po dobu dalších 90 dnů. Je tak motivována zajistit kvalitní rehabilitaci a předcházet rehospitalizaci.

 

Dále čtěte

 

Zdroj: MT

Doporučené

Naši bližní peněžní

3. 12. 2021

Peníze jsou cokoli, co je prostředkem směny, nositelem hodnoty a účetní jednotkou. Penězi byly kousky bronzu, drahých kovů, perly, sůl, mušličky…

Fórum: Motivace pro praktiky

29. 11. 2021

Posílení a rozšíření kompetencí praktických lékařů je spojeno s motivací poskytovat pacientům tu nejlepší péči. Padla proto některá preskripční…