Přeskočit na obsah

Endoprotéza velkého kloubu? Dnes je možná ve 30 i v 90 letech

Totální endoprotéza kyčle se dnes stala téměř rutinním zákrokem a i nadále se nám v tomto typu operací daří držet krok se světem. Zatímco v roce 2004 bylo ročně operováno kolem 700 primárních náhrad kyčelního kloubu, dnes tento počet dosahuje 18 000.



 

  • Jak si Česká republika v tomto oboru stojí ve srovnání s našimi vyspělými sousedy?

 

V oblasti endoprotetiky nejen kyčelního, ale i kolenního a ostatních kloubů jsme na tom ve srovnání se zbytkem Evropy velmi dobře. A to jak co do počtu prováděných endoprotéz ve vztahu k počtu obyvatel, tak i ve všech ostatních kritériích. Výběr endoprotéz, které máme k dispozici, je dnes velmi velký. Existuje řada producentů nejen domácích, jako je Beznoska (dříve Poldi Kladno) či Medin (Nové Město na Moravě), ale z celého vyspělého světa, které se dovážejí za standardních podmínek. Naštěstí lze říci, že se u nás implantují pouze renomované endoprotézy, tedy výrobky významných světových producentů, které zaručují kvalitu a dlouhodobost užívání. Zatím jsme naštěstí nebyli žádným způsobem tlačeni k tomu, abychom používali nějakou obskurní značku endoprotéz, která za sebou nemá tradici a dlouhodobé sledování. Počty endoprotéz na počet obyvatel jsou sice ještě stále o něco nižší než např. ve Švédsku nebo USA, ale trend je podobný a koeficient nárůstu totožný.

 

 

  • Proč jich je prováděno méně?

 

U kolenních endoprotéz je důvod ten, že se s jejich implantací u nás z mnoha důvodů začalo později než ve světě. Oproti tomu s kyčelním kloubem se u nás díky profesoru Čechovi, který měl příležitost je zde zavést i zorganizovat jejich výrobu, začalo včas. V kyčelních endoprotézách jsme na tom proto identicky jako v západních zemích, v Rakousku nebo ve Švédsku. Prooperovanost je velmi vysoká, počet primoimplantací, tedy nových kyčelních náhrad, se blíží ke 20 000 ročně. Vedle toho se samozřejmě provádějí revizní operace, např. selže‑li endoprotéza, nahradí se novou, jiného typu apod. I v oblasti kolenních endoprotéz počet narůstá a začíná být srovnatelný s kyčelními, např. v USA se dnes již provádí více kolenních endoprotéz než kyčelních. Je to dáno spektrem pacientů, ale i úrovní léčby před operací, kdy je pacientovi poskytována léčba analgetiky a terapie probíhá delší dobu konzervativním způsobem až do doby operace.

 

 

  • Jaký je dnes průměrný věk pacienta při podstoupení operace?

 

Věkové spektrum se rozšiřuje oběma směry. Dnes není výjimkou, že operujeme pacienty třicetileté a mladší, je‑li pro to důvod. Stejně tak ale operujeme i pacienty starší 80 i 90 let, pokud jsou fyzicky schopni tuto operaci vydržet. Důvodem pro to je, že u mladších dnes víme, že endoprotéza sice má limitovanou životnost, ale lze ji nahradit. Pacientovi můžeme takto nabídnout řešení na dvacet i více let, kdy se může vrátit do aktivního kvalitního života. Dříve se indikovaly endoprotézy jen u pacientů nad 60 let, což je ze současného hlediska pozdě. Operaci je třeba provést, když je potřeba. Zároveň ale operujeme i pacienty, kterým je 80 let a více, protože jednak je současná populace v daleko lepším zdravotním stavu, než byla před desítkami let, takže i ve vyšším věku jsou pacienti schopni zákrok úspěšně přečkat. Za druhé jsou tito starší lidé fyzicky aktivnější a dožívají se vyššího věku. Endoprotézu tak mohou využít a vrátit se zpět do aktivního života.

 

 

  • U koho k náhradám dochází častěji?

 

Obecně jich více je u žen. V případě kyčlí převažují ženy, u náhrady kolenních kloubů je situace vyrovnaná. Proč k tomu dochází, nevíme. Artróza jako degenerativní proces je předmětem zkoumání.

 

 

  • K jakým změnám v průběhu desetiletí v této oblasti došlo?

 

Princip, kdy se při operaci nahradí horní konec stehenní kosti a jamka kyčelního kloubu, se za léta nijak nezměnil. Co se proměnilo, je technologie výroby endoprotéz. A to jak použité materiály, tak struktura povrchu. Zkoušejí se také např. endoprotézy se zabudovanými čipy, které signalizují uvolnění endoprotézy nebo přítomnost infekce. Mohli bychom se dohadovat, zda endoprotézy budou řešením tohoto problému napořád, nebo zda se díky pokračujícímu vývoji nenajde nějaký lék, který by ovlivnil proces vzniku artrózy dříve, než vznikne. Tady hovoříme o buněčných terapiích a tkáňovém inženýrství atd. Samozřejmě i na tomto poli se pracuje a není vyloučeno, že bude‑li někdo mít geneticky vlohy pro vznik artrózy, bude tomu v budoucnu možné genovou manipulací zabránit. V téhle oblasti jsem ale „optimista“, myslím si, že příštích padesát let nemusíme mít o endoprotézy strach, práci budeme mít jak my lékaři, tak i jejich výrobci a „automechanici“ medicíny.

 

Čtěte také:

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Naši bližní peněžní

3. 12. 2021

Peníze jsou cokoli, co je prostředkem směny, nositelem hodnoty a účetní jednotkou. Penězi byly kousky bronzu, drahých kovů, perly, sůl, mušličky…

Fórum: Motivace pro praktiky

29. 11. 2021

Posílení a rozšíření kompetencí praktických lékařů je spojeno s motivací poskytovat pacientům tu nejlepší péči. Padla proto některá preskripční…