Přeskočit na obsah

Fórum MT: Jak dál s akutní péčí v regionech

Každoroční spory o rozdělení peněz v úhradové vyhlášce, letos posílené ještě bojem o rezervy na běžných účtech zdravotních pojišťoven, zastiňují fakt, že především je nutno domluvit se na koncepčních změnách v organizaci péče a její návaznosti na všech úrovních a na celém území republiky. Na růst úhrad tlačí zejména odbory a menší nemocnice v regionech, odchází jim personál, nemají prý peníze na přikázané zvyšování platů, natož aby měly na investice a zlepšování péče. Krizový štáb proti kolapsu zdravotnictví varuje, že péče v regionech se výrazně zhorší. Ministerstvo tvrdí, že krize není a že se snaží pracovat právě na oněch potřebných koncepčních změnách a provázanosti péče.

„Otázka je jasná, odpověď nelehká, protože pokud by byla známa, již by se třeba realizovala,“ říká MUDr. Jiří Běhounek, hejtman Kraje Vysočina, místopředseda správní rady VZP. „Za sebe říkám, že je potřeba provést kroky, třeba nepopulární, kdy se bude péče opět stratifikovat od terénu – ZZS až po specializované služby, bude větší míra spolupráce a možností předávání potřebných pacientů na vyšší pracoviště, zvýší se důvěra k péči a výsledkům vyšetření na nižších pracovištích a bude centrálně opět podporována spolupráce, vzdělávání a vzájemná znalost mezi různými stupni pracovišť. Nedostatek pokory a ochoty si vzájemně naslouchat a poté spolupracovat ve prospěch pacientů je překážkou k rozvoji akutní péče v regionech,“ myslí si hejtman.

„Tato zdánlivě jednoduchá otázka vyžaduje širší zamyšlení,“ míní také Ing. Ladislav Friedrich, CSc., prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR. „Postupně se naše pojišťovny snaží posílit roli a šíři záběru především registrujících praktických lékařů a další primární péče. Ta by měla časem garantovat širší spektrum služeb a omezit počty kontaktů pacientů se specialisty. Kromě jiného k tomu primárním praxím dopomáhá cenová dostupnost řady přístrojů a analyzátorů, které dříve byly k dispozici jen v nemocnicích či v laboratořích. Naopak tam, kde je potřebná užší specializace, složitější a nákladnější technika, která vyžaduje rutinní a plně vytížený provoz, tam se bude regionální dostupnost nutně snižovat. Tedy méně komplikované akutní případy by měla zvládat první linie, kterou musíme v regionech udržet, a naopak za nejmodernějšími technologiemi se bude muset cestovat dál. I tak se to pacientům vyplatí,“ píše Ing. Friedrich. „Jaký je tedy praktický postup? Podporujme spolu s obcemi co nejlepší podmínky pro práci lékařů primární péče. To se již děje a musí to pokračovat, i když výsledky se projeví třeba až časem. Druhým základem kvalitních služeb by měla být přiměřeně dosažitelná 24hodinová dostupnost lékaře a základního vybavení pro akutní péči, nejlépe v rozsahu dřívějších poliklinik. Zde je nutné překonat současnou praxi, kdy jednotlivé nemocnice s pomocí měst investičně spíše plní přání zachovat veškerou tradiční péči, i když se část těchto kapacit tzv. neuživí,“ popisuje Ing. Friedrich.

„Zajištění vysoké úrovně akutní péče v regionálních nemocnicích závisí především na dostatku zdravotnického personálu,“ tvrdí Mgr. Jana Mračková Vildumetzová, předsedkyně Rady Asociace krajů ČR, hejtmanka Karlovarského kraje. „Karlovarskému kraji se podařilo personální situaci v Karlovarské krajské nemocnici (nemocnice Karlovy Vary a Cheb) stabilizovat jak díky navyšování platů, tak i za pomoci vysokých náborových příspěvků, které činily pro lékaře 400 000 korun, pro střední zdravotnický personál 150 000 korun. Za uplynulý rok jsme na náborových příspěvcích vyplatili 17 milionů korun,“ uvádí hejtmanka.

Zdravotní pojišťovny v povinnosti zajistit dostupnost služeb selhaly, myslí si MUDr. Lukáš Velev, MHA, chirurg a ředitel Nemocnice Jihlava, p. o.. „Základem udržení kvality a také dostupnosti péče v regionech musí být definice a garance sítě poskytovatelů zdravotních služeb. V akutní péči ČR již léta chybí základní definice sítě poskytovatelů akutní (lůžkové) péče v regionech, která by umožnila plánovat prostředky na její vytvoření a rozvoj. Pokud vím, nikdo ji ani nechystá. Jakkoli v současné době bude velký problém ji především personálně zajistit. Nicméně každým prováhaným dnem bude situace jen složitější. Český stát tak selhává ve své základní funkci,“ uvádí MUDr. Velev.

„Atraktivitu práce „na periferii“ je potřeba ocenit nejen ekonomicky, ale i výrazným zlepšením „image“ takové práce v „terénu“, myslí si prof. MUDr. Richard Češka, CSc., FACP, FEFIM, předseda České internistické společnosti ČLS JEP. „Lékařům by mělo být umožněno nejen standardní zapojení do systému vzdělávání, ale je třeba jim nabídnout možnost účasti na zajímavých projektech, byť jsou třeba primárně řízeny z velkých nemocnic či fakultních pracovišť. Mnohé regionální nemocnice v současné době poskytují péči (do úrovně jim svěřené) na vynikající úrovni a také jejich vybavení by někdy záviděla i fakultní pracoviště,“ dodává prof. Češka. Další nezbytný krok podle něj je soustředění a s touto centralizací pak také spolupráce všech zapojených poskytovatelů. „Zásadní je realizace spolupráce zařízení soukromých, státem přímo řízených, městských, krajských i dalších. Naše nedohody, hry na to, kdo je důležitější a naopak, kdo nemá být zatěžován „banalitou“, nesmějí péči o pacienta ovlivnit. A už vůbec ne péči v regionu,“ píše prof. Češka.

„Pro každého člověka jsou z hlediska dostupnosti zdravotní péče velmi důležité nemocnice, které najde co nejblíže svému bydlišti. Dojíždění za zdravotní péčí je problematické jak pro pacienty, tak pro jejich příbuzné, a proto jsme přesvědčeni, že péče má být nemocným poskytována co nejblíže jejich domova,“ uvedla Bc. Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR. „Nemáme žádné zázračné řešení, ale za zásadní považujeme, aby nemocnice dostávaly úhrady za poskytnutou zdravotní péči, které odpovídají objemu péče, kterou odvedly, a aby se smazaly extrémní rozdíly mezi úhradami za poskytovanou zdravotní péči mezi jednotlivými nemocnicemi. Dokud se nově nenastaví systém úhrad, budou podfinancované nemocnice dál kolabovat. Nízké sazby dostávají nemocnice do „kolen“. A to je jeden z důvodů, proč odbory letos požadují alokovat do zdravotní péče také finance z přebytků na fondech zdravotních pojišťoven ve výši 25 mld.,“ myslí si Bc. Žitníková.

„Bohužel v současné době již nestojí otázka, jak udržet kvalitní péči v regionech, ale jak zajistit vůbec nějakou péči. Je třeba napravit zásadní chyby z minulosti,“ píše Ing. Jaroslava Kunová, výkonná předsedkyně Asociace nemocnic ČR. Jako chyby pak vyjmenovává neúměrné rozšiřování sítě zdravotnických zařízení, nesmyslné nadbytečné duplicitní nasmlouvávání nových ZZ, nezájem pojišťoven a často i zřizovatelů o dostupnost zdravotní péče, ale také to, že zdravotníci v nemocnicích pracují více hodin a za nižší plat než kolegové v ambulantní sféře. „Řešení by bylo drastické, muselo by dojít k redukci nemocnic i ambulancí včetně jednooborových zdravotnických zařízení,“ mylí si Ing. Kunová. „Problém zdravotnictví je velké politikum a každý nepříjemný řez vyvolá obrovskou odezvu, které se politici bojí,“ dodává.

„V otázce akutní péče na tom celkově nejsme špatně. Nevěřím, že by byla kvalitní akutní zdravotní péče celkově nedostatečná,“ tvrdí prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc., poslanec a člen správní rady VZP. „Zřejmě nazrál čas se bavit i o lékařské pohotovostní službě nebo i o zneužívání záchranné služby a jak tomu předcházet,“ dodává.

Chce to nový koncept pro malé nemocnice budoucnosti myslí si MUDr. Pavel Vepřek, člen představenstva, Nemocnice Plzeňského kraje a. s. „Nejmarkantnějším projevem potíží regionálního zdravotnictví je rostoucí nedostatek personálu, který se nedaří zastavit ani nadstandardními finančními podmínkami. Související pokles produkce a růst personálních nákladů dále prohlubuje finanční problémy nemocnic dané absencí funkčního systému DRG, nedostatečným přizpůsobením jejich vnitřní struktury i organizace péče vývoji poptávky a často i historicky špatnými manažerskými rozhodnutími. Mám na mysli oblíbené vyvádění výdělečných částí nemocnice,“ uvádí MUDr. Vepřek. „K tomu, aby byla občanům v regionech zajištěna kvalitní akutní péče, je potřeba zapracovat na více rovinách. Zavést úhradový mechanismus, který nebude motivovat k centralizaci běžné péče, upravit vzdělávání tak, aby specializace zcela nevytlačovala univerzalitu, vytvořit koncept malé nemocnice budoucnosti a uvést jej do života, začít koordinovat péči poskytovanou praktiky, specialisty a nemocnicemi zejména u chronických pacientů, přizpůsobit chod nemocnic zákoníku práce, zavést disease a case management a pár dalších drobností,“ píše MUDr. Vepřek. „Když jsme za dvacet let nezavedli něco tak triviálního jako DRG, tak se důvod k optimismu těžko hledá,“ dodává.

 

Čtěte celé znění aktuálního Fóra MT v archivu.

 

Čtěte také:

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Fórum: Rezidenti po česku

13. 2. 2024

Postgraduální vzdělávání lékařů v České republice probíhá značně neefektivně. Mladí lékaři tráví mnoho času na stážích, které je nikam neposouvají,…