Nerovnoměrně rozložená pracovní doba
Pracuji jako registrovaná zdravotní sestra s nerovnoměrně rozloženou pracovní dobou, kdy při denních službách a nočních v pátek a sobotu se započítává 11,5 hodiny, noční ve všední den je 10,5 hodiny. V rozpisu služeb máme každý měsíc jednu až dvě služby, kdy pracujeme jako sanitářky, a v ten den máme 4- až 7,5hodinovou směnu. Pokud si ten den potřebujeme vzít dovolenou, započítají se např. pouze čtyři hodiny, ale strhne se den dovolené. Připadá mi to nespravedlivé, vždyť sestry v jednosměnném provozu mají vždy v rozpisu svých osm hodin, a my ve výsledném počtu proplacené dovolené jsme v minusu Z dotazu je zřejmé, že pracujete v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby ve smyslu § 83 ZP. Z tohoto důvodu se čerpání vaší dovolené povinně řídí pravidlem obsaženým v § 213 odst. 4 ZP, tj. pokud čerpá dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou na jednotlivé týdny nebo na období celého kalendářního roku, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru.
Nárok na dovolenou, stanovený zákonem v týdnech, se proto u zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou povinně přepočítává na pracovní dny (směny), přičemž se vychází z rozvrhu pracovní doby (harmonogramu směn či turnusu), který bude u zaměstnavatele uplatňován v daném kalendářním roce. Nárok zaměstnance na dovolenou vyjádřený v pracovních dnech se vypočte vydělením počtu směn v kalendářním roce počtem týdnů v roce. Výpočet vyjadřuje průměrný počet pracovních směn na jeden týden a toto číslo se násobí nárokem na dovolenou v týdnech.
Jakmile zaměstnanec dovolenou čerpá, odečítá se mu z rozsahu jeho dovolené tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvrhu pracovních směn na dobu jeho dovolené konkrétně připadlo. Dovolená se tedy nečerpá/"neodpočítává" po hodinách, ale po celých pracovních dnech, tedy směnách, nejméně však alespoň po půldnech.
Čerpat např. dvě hodiny dovolené z rozvržené 12hodinové směny nelze, půlden dovolené (za který obdrží zaměstnanec příslušnou náhradu platu za dovolenou) čerpat lze. Domnívám se, že pokud vám váš zaměstnavatel "odečítá" z dovolené vždy sice celý jeden den, ale za tento den dovolené vám poskytne náhradu za dovolenou, jež přesně odpovídá délce té konkrétní směny, kterou jste z důvodu čerpání dovolené neodpracovala, pak toto řešení - je-li aplikováno správně - není nespravedlivé a odpovídá ustanovení § 222 odst. 1 zákoníku práce. Je totiž třeba vzít v úvahu, že vašim kolegyním v rovnoměrném rozvržení pracovní doby se sice také odečítá z dovolené celý jeden den, ovšem náhradu mzdy za dovolenou dostanou vaše kolegyně vždy jen za osm hodin, zatímco vy sice někdy obdržíte náhradu mzdy za dovolenou pouze za čtyři, resp. za 7,5 hodiny, jindy však i za 10,5, resp. za 11,5 hodiny. Při dodržení pravidel stanovených zákoníkem práce pro čerpání dovolené byste tak v souhrnu neměla být ani zvýhodněna, ani znevýhodněna, neboť jak v čerpání dovolené, tak i v celkové náhradě mzdy za dovolenou by se rozdíly v jednotlivých dnech/týdnech čerpání dovolené měly na konci kalendářního roku vyrovnat.
Váš dotaz je specifický v tom, že pracujete nejen v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby, ale nadto ještě i různě dlouhých směnách. Ve vztahu k dotazu je tak třeba uvést, že náhrada platu za dovolenou se řídí § 222 odst. 1 ZP, tj. že zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada platu ve výši průměrného výdělku. Současně se uvádí, že zaměstnancům uvedeným v § 213 odst. 4 ZP - tj. zaměstnancům s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou - může být tato náhrada platu poskytnuta ve výši průměrného výdělku odpovídajícího průměrné délce směny.
Z uvedené citace zákoníku práce je zřejmé, že pokud čerpá dovolenou zaměstnanec s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou, pak mu vždy přísluší náhrada platu za dovolenou vypočtená v té výši, v jaké zaměstnanec v důsledku čerpání dovolené nevykonával práci. Např. zaměstnanec s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou měl rozvrženy na kalendářní týden od 10. do 16. 5. 2010 celkem 3 dvanáctihodinové směny, a to v pondělí, středu a čtvrtek; celý tento týden čerpal dovolenou, tedy "vyčerpal si týden dovolené", ten ale v jeho případě činil "jen" tři dny a dotyčný zaměstnanec obdrží náhradu platu za tři dny, v jeho případě náhradu platu ve výši průměrného výdělku za 36 hodin.
Pokud by však v dotazovaném případě zaměstnanec navíc pracoval i v různě dlouhých směnách (např. v rámci časového cyklu se budou střídat směny 11,5hodinové a směny 10,5hodinové), pak je na místě pro účely výpočtu náhrady mzdy za dovolenou vypočítat i průměrnou délku směny, neboť podle již výše citovaného § 222 odst. 1 věta druhá platí, že zaměstnancům uvedeným v § 213 odst. 4 ZP - tj. zaměstnancům s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou - může být tato náhrada platu poskytnuta ve výši průměrného výdělku odpovídajícího průměrné délce směny.
Vyplácet zaměstnancům s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou náhradu mzdy/platu za dovolenou ve výši adekvátní průměrné délce směny ovšem není právní povinností zaměstnavatele, jedná se pouze o možnost danou zaměstnavateli právním předpisem. To je patrné z formulace § 222 odst. 1 věta druhá, kde se výslovně uvádí, že náhrada platu zaměstnancům s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou může být, nikoli "musí být", poskytnuta ve výši průměrného výdělku odpovídajícího průměrné délce směny.
Toto ustanovení se navíc netýká všech zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou, ale jen těch, kteří - kromě toho, že pracují v nerovnoměrném rozvržení - tak navíc mají i různě dlouhé směny.
Zdroj: Medical Tribune