Přeskočit na obsah

Nové léky pomáhají personalizované léčbě i u IPF

Sama měla na kongresu řadu povinností, kdy kromě prezentace dat z mezinárodního registru EMPIRE pacientů s idiopatickou plicní fibrózou (IPF) přednášela například na semináři o exogenní alergické alveolitidě.

  • Co z vašeho pohledu nového přinesl letošní ročník ERS?

Tentokrát bylo velmi pozitivní, že se většina akcí odehrávala v jednom velkém pavilonu, což bylo výhodou pro všechny účastníky, kteří toho chtějí hodně stihnout. Druhou pozitivní věcí byl vyvážený program, a to i přes to, že již tradičně bylo více klinických témat a méně základního výzkumu. Zazněla řada nových věcí, největší zájem byl o bloky s výsledky nových klinických studií s novými léky, ať co se týče např. akutních exacerbací u chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), nebo idiopatické plicní fibrózy. Objevila se řada novinek z oblasti onkologie, kde je velký pohyb směrem k výzkumu nových molekul. Novinky zazněly i v oblastech intervenční bronchologie a pneumologie obecně, což mě velmi zajímalo.

 

  • Zaznělo na kongresu něco, co by mohlo být přínosem pro naše české prostředí?

Osobně si myslím, že respirační medicína v České republice je na tom dobře. Poznatky z výzkumu se snažíme přenášet do praxe a v řadě oblastí jsme součástí mezinárodního výzkumu, případně máme i vedoucí roli, jako třeba v oblasti plicní fibrózy či CHOPN. Kongres ERS je vzhledem k velmi širokému záběru spíše konfrontací vlastních znalostí s obecným povědomím, potkat se s kolegy a sdílet s nimi své informace, což se děje hlavně u posterových sekcí a při posterové diskusi, kde jde o přímou výměnu názorů mezi kolegy z různých zemí.

 

  • Na jedné z posterových prezentací o IPF jste sama přednášela, co bylo vaším klíčovým sdělením?

V rámci dvouhodinové posterové diskuse jsme spolu s kolegy z registru EMPIRE přednesli čtyři sdělení. Registr EMPIRE, který byl původně českým registrem, dnes zahrnuje 2 700 pacientů, jde o největší registr s pacienty s IPF na světě, ani americký registr nepřesahuje 2 000 pacientů. EMPIRE zahrnuje osm zemí a nyní přistupují dvě další. Prezentovali jsme data naznačující lepší přežití pacientů s IPF po léčbě antifibrotickými léky, tedy pirfenidonem a nintedanibem, v reálné praxi. Prezentovány byly i komplikace léčby a vliv BMI na přežití pacientů s IPF. EMPIRE výrazně přispívá k poznání idiopatické plicní fibrózy a poznání efektu antifibrotické léčby, kde je tedy ČR světovým lídrem.

 

  • Co je největším úspěchem registru?

Jsme první, kdo ukázal, jak vypadá dlouhodobý efekt antifibrotické léčby u IPF nejen v rámci klinické studie, ale i v reálném životě, vidíme tedy ne několikaměsíční, ale několikaleté přežití, což je určitě něco nového.

 

  • Data z reálné praxe tedy potvrzují výsledky klinických studií?

Samozřejmě, a dokonce je zřejmé, že pacienti si vedou ještě lépe, než tomu bylo v rámci studií. Nyní se zabýváme tím, že chceme vytvořit prognostifikaci v závislosti na jednotlivých subtypech IPF.

 

  • Objevují se na obzoru nějaké nové léky na IPF?

Ano, představena byla například nová inhalační forma známé molekuly pirfenidon, která by měla několikanásobně zvýšit expozici léku na nemocnou plíci bez zatížení celého organismu. Dále víme o nové molekule pentraxinu, která již prokázala úspěch v určitých fázích klinického zkoušení. Nejde ale jen o léky, představen byl klinický výzkum u IPF potvrzující, že ukazatelé jako např. rychlost chůze určují závažnost onemocnění, a tedy i prognózu. Navíc to, že někdo má počáteční drobné fibrózní změny, kterým se dosud nepřikládal velký význam, znamená velký signál pro mortalitu takového pacienta, přežití těchto lidí je nižší a mají časté zdravotní komplikace, i když se u nich nevyvine definitivní obraz konečného stadia IPF. Víme tedy, že je to signál, že dotyčný bude žít kratší dobu a má větší pravděpodobnost, že se u něho vyvine např. karcinom plic.

 

  • Lze i v případe IPF, obdobně jako je tomu u CHOPN, mluvit o přínosu kombinované terapie, která se zároveň doporučuje zahájit v co nejčasnějším stadiu onemocnění?

IPF má zatím v podstatě schválenu pouze monoterapii, a to pirfenidonem a nintedanibem. Jsou zde již ale klinické studie na bezpečnost kombinované léčby, zatím ale nemáme její dlouhodobé výsledky. Z registru můžeme na základě našich dosavadních analýz říci, že kombinovaná léčba dopadá dobře. Jde sice zatím o jednotkové pacienty, ale vidíme, že je u nich zastavena progrese onemocnění.

Naše studie, které již máme na více lidech, také potvrzují, že pokud selhává nebo není tolerována jedna léčba, přináší switch na druhou dobrý efekt. Je zde vyšší přežití než při prostém vysazení léčby bez náhrady. Bohužel jsme jedna z mála zemí, kde musíme ukončit léčbu pacienta, kterému klesají plicní funkce více než o deset procent vitální kapacity oproti předchozí hodnotě a více než o 15 procent difuzní kapacity, čímž dojde k tomu, že pacient, který rychle klesá, pak ještě rychleji progreduje a zemře.

 

  • Co je důvodem tohoto postupu?

Plátci. Opakovaně proti tomu protestujeme, problém je ten, že firmy, které tyto léky vyrábějí, chtějí alespoň nějakou úhradu, plátci se ale vzhledem k limitaci financí v balíku zdravotního pojištění snaží léčbu osekávat, i když to nemá naprosto žádný racionální důvod. U pacientů s IPF je to vyloženě kruté, protože jsou po ukončení léčby odsouzeni k předčasné smrti.

 

  • Jak to v případě respiračních onemocnění vypadá v ČR s dnes tolik doporučovanou personalizovanou léčbou?

Personalizovaná léčba u nás funguje. U nemocí, jako je např. karcinom plic, je dnes již řada možností, např. inhibitory tyrosinkinázy, imunoterapie atd., a lze tedy nemocnému nakombinovat léčbu přímo na míru, případně zvolit sekvenční léčbu. Obdobné je to u CHOPN, kde se terapie odvíjí od fenotypu onemocnění konkrétního pacienta, toho, zda jde o kombinaci s astmatem, zda jde např. o emfyzémový fenotyp, a pomoci lze případně i endobronchiálním zákrokem. Individualizovaná léčba je i v případě IPF, kde sice máme zatím jen dva léky, ale stále volíme, zda je pacient vhodný k transplantaci. Na volbu léčby má vliv např. i to, zda se nemocný bude vyskytovat častěji na slunci… Vždy pacientovi vysvětlíme, co léčba obnáší, s jakými nežádoucímu účinky se může setkat, a podle toho se společně rozhodneme o budoucí terapii „na míru“. Nemocného můžeme případně zařadit do nových klinických studií, které u nás probíhají a zkoušejí úplně nové léky na IPF. Personalizace tedy určitě existuje a tím, co se dnes významně rozvíjí, je spoluúčast, čili informovanost pacientů. Osvěta pacientů totiž hraje důležitou roli v tom, aby mohli být rovnocennými partnery při rozhodování o svém zdraví.

 

  • K novým a zajímavým tématům současné doby patří podle prezidenta ERS např. vliv e‑cigaret na zdraví, co konkrétně vás na letošním kongresu nejvíce překvapilo?

E‑cigarety jsou určitě zajímavým tématem. I v ČR v rámci specialistů pro léčbu závislosti na tabáku a pro odvykání kouření považujeme elektronické cigarety za nedoporučitelné, protože nikdo neví, jaký bude jejich dlouhodobý dopad. Pokud dáme souhlas k jejich schválení, dáme signál, že elektronická cigareta je dobrá. A dnes mladí lidé začínají kouřit ne normální, ale elektronické cigarety, což znamená, že riziku tabáku, byť ho nespalují, a produktů, které jejich používáním vznikají, jsou exponováni již od útlého věku a navíc v daleko větších dávkách, než by měli v cigaretách. Určitě nelze propagovat něco, jako jsou e‑cigarety, vapování atd., protože jde pořád o nebezpečnou drogu, která sice pravděpodobně nezpůsobí karcinogenní onemocnění, ale veškeré negativní účinky na kardiovaskulární systém zde zůstávají. Navíc řada substancí do elektronických cigaret obsahuje příměsi, o kterých zatím vůbec nevíme, zda jsou toxické, a mohou mít tedy v budoucnosti daleko horší kumulativní efekt.

 

Čtěte další rozhovory ZDE.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Fórum: Rezidenti po česku

13. 2. 2024

Postgraduální vzdělávání lékařů v České republice probíhá značně neefektivně. Mladí lékaři tráví mnoho času na stážích, které je nikam neposouvají,…