Přeskočit na obsah

Novela zákona (do) džungle

Blogy MT

I v džungli může být pohoda, když se chování novelizuje.

Zákon 95/2004, podle něhož se mladá lékařská generace měla vzdělávat, dozrávat a dosahovat specializované způsobilosti samostatného lékaře se už od počátku nepovedl. Byl vlastně nekonzumovatelný. Ministrující lékaři se jím příliš nezabývali. V případě nutnosti svěřili interpretace zákona desorientovaným úředníkům. V očích některých manažerů velkých nemocnic se místy dokonce objevoval dravčí lesk touhy přiživit podnik dalšími státními dotacemi, určenými na vzdělávání mladým, bezbranným.

Vzrušení manažerů z nových příležitostí bylo pak ještě upevněno nevolnictvím mládeže vazalskými smlouvami a pokořením zákoníku práce  rozpory mezi prací vskutku vykonávanou a úvazkově zaplacenou. To vše za právní podpory, neboť bratři právníci nejsou vždy správníci. Právo káže jednat právně, nikoli vždy správně. Také překlenovací sestra ministryně, odskočivší si z ředitelské funkce, se lékařské mládeži iniciativně pomstila stanovením poplatku za atestační zkoušku. Zcela v duchu poplatkového myšlení poplatkové doby.

Rybáři však také vědí, že štiky nejsou žádní myslitelé. Skočí na cokoli lesklého. Chytí se ochotně na obyčejnou třpytku, což je jen kousek lesklého plechu, který má ovšem háček. Háček třpytky s háčkem je v tom, že se na něj štika chytí, vytažena z kalných vod se cuká a opožděně diví, že ji háček ani lesklý plíšek nenasytil. Že zákon džungle specializačního vzdělávání výrazně přispěl k revoltě mladých lékařů, o tom není vůbec pochyb.

Náš nynější pan ministr moudře přislíbil vnesení zákona do džungle nápravou onoho zákona džungle. Náprava zákona džungle v zákon obyvatelům džungle prospěšnější již prosakuje, byť až nyní po půlroční píli. Když to půjde dobře, schválí se tak zhruba za devět měsíců od prvních novelizačních slibů.

Možná je devítiměsíční těhotenství pro porod nápravných myšlenek nutné, asi ve snaze vyhnout se potratu. Nepochybně se však nyní musejí role sudiček při porodu kýžené novely zákona chopit hlavně jeho konzumenti, tedy mladí lékaři. V dlouhém čekání na dobro se již dokonce zbavili obrazu reptajícího davu a občansky se sdružili jako Mladí lékaři o. s. Doufám, že jsou si svého historického poslání vědomi, protože všichni jejich starší kolegové akademičtí i komoroví, ministerští či ředitelští v dosavadní sedmileté bažině nápadů a nedohod fatálně selhali.

Novela zákona bude lepší než originál a snad aspoň konzumovatelná. Přesto však i ona obsahuje řadu nejasností a neurčitostí. Pracoviště se mají i nadále, cituji, akreditovat pro specializační vzdělávání nebo doplňkové praxe nebo certifikované kurzy. Dotace pro první dva roky vzdělávání mají následovat residenta na jeho pracoviště.

Na které, když první dva roky stráví resident kroužením leckde? Má specializační vzdělávání i část teoretickou či jen praktickou a praxi každodenní nebo i doplňkovou? Bude základem ona každodenní praxe na domovském, třeba dobře zavedeném okresním pracovišti pod dohledem primáře nebo jím bude programový hybrid turistiky po fakultních nemocnicích a jen sporadických pobytů doma? A co teoretické kurzy? Budou? Nebudou? Hlásí se k nim jen lékařské fakulty nebo jako dříve i neexistující, leč dotačně fungující doškolovací ústav?

Je onou zákonně tajemnou pověřenou institucí IPVZ, který nakonec (možná naštěstí) vše přežil? Bude dožívat nebo naopak ožívat? A co znamená pro lékařské fakulty zákonem přiznaná role poradenská a konzultační, případně výtvarná při vytváření atestačních otázek? Kdo zajistí honorovanou administrativu celého systému vzdělávání? 

Fakulty, jak se domnívají? Nebo IPVZ , jak si tato pověřená instituce také myslí? Či kancelář ministerstva, jak si asi ani nemyslí? Nebo bude pověřena konat toto dílo za desítky milionů někým přihraná paneláková společnost jako donedávna? Je spokojena Česká lékařská komora se svou účastí v systému, respektive v akreditačních komisích? Jak zajistí nový zákon dosavadní školence, bloudící systémem, když má platit až pro nové? Kdy budou zcela zrušeny nevolnické kvalifikační dohody? Kdy se zruší poplatek juráskovného za atestace? Nebo nezruší?  

Bude dobré zodpovědět tyto otázky dříve, než přijdou na přetřes parlamentních matadorů, kteří detaily vnímat ani rozebírat nebudou s myšlením nastaveným na hodnotu 118. Detailem pro ně bude totiž celý samotný zákon vnášený do nepřehledné džungle za podvědomé neradosti z lékařské rebelie. Veřejnost i její zákonodárci totiž stále žijí v omylu, že v medicíně jde především o peníze, nové léky a úžasné přístroje. Nepochopena zůstává klíčová role vzdělanosti a kvalifikace lékařů pro stabilitu a kvalitu celého systému.

Skeptik to může vidět i tak, že co si teď nepohlídají lékaři mladí, mlýnskými kameny současnosti deklasovaní, to jim jejich starší, mnohdy privilegovaní kolegové nedobudou. Instinkt péče o mladé se totiž vytrácí s krmnými dávkami a klecovými privilegii chovanců zooparku.

Požadavek mít ve věcech jasno není kverulantstvím, je přirozený. Bylo by přirozené, aby se z nového zákona dalo ještě vyčíst, kam se má absolvent medicíny přihlásit, jak pobude na svém domovském pracovišti, jaké jsou na něj požadavky jinde, za co bude platit on, komu a proč, kdo jemu, a proč, čemu poslouží státní dotace na jeho vzdělávání, bude-li či nebude IPVZ, jaká bude role lékařských fakult a co je fakticky míněno onou pověřenou institucí. Odpovědi na tyto přirozené otázky by se přirozeně vešly na pouhou stránku.

Pak by bylo přirozeně jasno a novela zákona všem pomůže. Bude jistě vítané a přirozené, co je nyní nepřirozené, když pouhý letáček či stránku na webu s instrukcemi o zákonných podmínkách specializačního vzdělávání dostane každý absolvent medicíny při promoci jako dar univerzity rozumu ve státě rozumu. Racionalitou se totiž pyšníme. Přirozeně se však obávám, že právě s tímto přirozeným požadavkem bude problém, návrhu zákona bude dotazy sáhnuto na podbřišek, mohou se objevit různé interpretace i tendence mlžit. 

Pyšníme-li se však třeba univerzitním vzdělávacím europrogramem s názvem Erasmus, připomeňme si, že onen klasik, Erasmus Rotterdamský, také kdysi pronesl: Co jest ve svém přirozeném stavu, nemůže nikdy býti ubohé… A novely ubohých zákonů uboze vysvětlené by bylo jistě ubohé podporovat, neboť mladí lékaři by zůstali i nadále ubohými. Buďme tedy ostražitými a aktivně se tážícími v trvalé naději!

Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc., www.tribune.cz

Zdroj: www.tribune.cz

Doporučené

Deepfake

18. 11. 2022

Deepfake, spojení slov deep (hluboký) a fake (podvržená informace), je souhrnný pojem pro vytváření, manipulaci a modifikaci dat automatizovanými…

Utáhnout na vařené nudli

11. 11. 2022

Jakmile po něčem pátráte na internetu, vyhledavač nabídne odpovědi. Obvykle jich bývá víc a jsou v nějakém pořadí. Většina lidí je prohlíží v tom…

Gombe

16. 9. 2022

Že se lidé podobají šimpanzům, je známo dlouho. Charles Darwin (1809–1882) vyvolal představou blízkého vývojového vztahu opic včetně lidoopů a lidí…