Počet nemocí z povolání u zdravotníků roste

Vaše společnost se zabývá studiem vlivu práce a pracovních podmínek na zdravotní stav zaměstnanců. jak se podle vás dnes vyvíjí vliv práce lékařů na jejich zdravotní stav? Zjednodušeně a laicky řečeno-jsou podle vás dnes lékaři zdravější nebo nemocnější než například před deseti lety?

Naše společnost sdružuje lékaře odbornosti pracovní lékařství a také nelékaře zabývající se souvislostmi práce a zdraví, resp. nemoci. Práce zdravotníků včetně lékařů je nepochybně náročná po všech stránkách, do popředí vstupuje práce s biologickými činiteli (infekčními agens), psychická zátěž, nepravidelná práce na směny, možnost senzibilizace (např. na léky), u některých, zejména operačních a ošetřovatelských oborů i fyzická zátěž a pracovní poloha. Na zdravotní stav mají ovšem vliv nejen pracovní podmínky, ale i způsob výživy a stravování, kuřáctví, pohybová aktivita apod. Takže žádná jednoduchá odpověď neexistuje. Hlavní rizika (je jich 13) jsou hodnocena podle tzv. kategorizace prací (ústřední registr je v SZÚ) u konkrétních zaměstnavatelů a liší se lokalita od lokality. Otázku, jsou-li dnes obecně lékaři zdravější než před deseti lety, nedokážu zodpovědět, museli bychom se dohodnout na kritériích "zdraví", což je s ohledem na definici WHO poměrně komplikované.

Po několikaletém mírném poklesu počtu nemocí z povolání stoupl loni jejich počet oproti roku 2009 o 15 procent. čím si tento nárůst vysvětlujete?

Má zkušenost je taková, že motivovaní lidé většinou o nemoc z povolání nestojí a je čistě jejich věc, zda je jim tento status přiznán, tj. zda při splnění určitých podmínek o přiznání této nemoci usilují a o následné odškodnění požádají. Jinak řečeno, nárůst nemocí z povolání z roku na rok není příznivý, podstatný však je dlouhodobější trend, který byl až dosud sestupný. Na druhé straně je mnoho nemocí z povolání skryto.

Zpráva ÚZIS dále uvádí, že tři čtvrtiny onemocnění u zdravotníků jsou nemoci infekční a parazitární, z 85 procent u žen. čím si lze vysvětlit, že právě ženy jsou jednoznačně rizikovější skupinou? Nejde o nákazu hlavně nelékařského zdravotnického personálu, který tvoří především ženy?

Domnívám se, že je to dáno především přímým kontaktem s pacienty a biologickým materiálem, což je u nelékařského zdravotnického personálu logické a nelékařský zdravotnický personál je především doména žen. Všimněte si počtu případů svrabu, který je infekčním onemocněním vyskytujícím se v malých kolektivech kolem zdroje.

Od roku 2007 došlo k výraznému zúžení okruhu zaměstnanců, kterým vzniká nárok na rizikový příplatek při práci. Velmi se to dotýká také zdravotníků. do právní poradny naší redakce chodí stále řada dotazů na dané téma. jak se na tento stav díváte vy?

Principiálně poskytování tzv. rizikových příplatků není namístě, neboť nemotivuje ke zlepšení pracovních podmínek. Ti, co příplatek pobírají, obvykle nejsou motivováni k jeho "odbourání", tedy k minimalizaci rizik. Na druhé by straně náročná a riziková práce měla být řádně finančně oceněna. Proč ale pomocí příplatku, nějakého bonusu? Přesto dnes existují jednoznačná pravidla podle vládního nařízení MPS V, kdy jsou příplatky vypláceny. 

Zdroj: MT