Studentské vědě se na 3. LF UK daří

Studentská věda na 3. LF UK má velkou podporu vedení fakulty, což se projevuje mimo jiné tím, že zájem studentů o vědeckou práci už v době studia trvale roste.

• Proč podporuje 3. lékařská fakulta vědeckou činnost studentů?

Domnívám se, že v současné době se už málokterý lékař obejde bez vědecké činnosti a bez základních znalostí o statistice. Přinejmenším ti, kteří budou pracovat ve velkých fakultních a krajských nemocnicích, přijdou do každodenního kontaktu s vědeckou prací. Pravdou je, že relativně málo absolventů se věnuje vědě preklinické, ale klinici se při své práci do kontaktu s vědou rovněž dostanou. My podporujeme vědeckou činnost studentů dlouhodobě. Já koordinuji Studentskou vědeckou konferenci dvanáctým rokem a přede mnou už ji vedli jiní. Věda má na naší fakultě dlouholetou tradici a zájem studentů o ni stoupá.

• Jak získáváte studenty pro vědeckou činnost, dostanou nabídku hned v prvním ročníku?

Máme volitelný předmět Studentská vědecká aktivita, který je určen především pro třetí a čtvrté ročníky, ale zapsat si ho mohou i studenti nižších nebo vyšších ročníků. Podle toho, jak jim vychází čas, protože v nižších ročnících mají předměty, které jim zaberou hodně času, takže si tento předmět většinou zapisují až právě v průběhu třetího, čtvrtého ročníku.

• Říkáte, že zájem vašich studentů o vědeckou činnost stoupá. Dá se to nějak vyčíslit?

Když jsem Studentskou vědeckou konferenci přebírala po kolegovi, soutěžilo 10 až 15 studentů s prezentacemi, letos jich byla téměř stovka.

• Studenti dostanou témata na výběr, nebo je sami navrhují podle toho, co je zajímá?

V rámci Studentské vědecké aktivity vypisují akademičtí pracovníci ze všech oborů témata, která si studenti mohou zvolit. Ale nebráníme studentům, aby si sami téma našli, oslovili školitele a potom se věnovali konkrétnímu tématu, které nebylo původně vypsáno a které by je zajímalo.

• Jak potom jejich vědecká činnost vypadá? Zpracovávají téma, něco sepíšou a odevzdají to?

Vědecké činnosti by se v rámci zvoleného předmětu měli věnovat po celý školní rok, pravidelně docházet na pracoviště (kliniku nebo ústav) a se svým školitelem řešit danou problematiku, ať už experimentálně, nebo zpracovat dostupná klinická data. Vždy v květnu máme konferenci, letos se konala 21. května. Studenti musejí do konce dubna odevzdat abstrakt – klasický formát, jak je zvykem na velkých vědeckých konferencích, a potom výsledky prezentují na konferenci. Jelikož nám počty studentů, kteří mají zájem o aktivní účast na Studentské vědecké konferenci, narostly, nejsme schopni zajistit, aby všichni studenti prezentovali ústně. Zhruba deset studentů v každé sekci prezentuje téma ústně pomocí powerpointů, přičemž mají deset minut na přednášku a pět minut na diskusi. Ostatní studenti prezentují své výsledky ve formě posteru před komisí během pěti minut. Vše hodnotí tříčlenná komise odborníků z naší fakulty, soutěžící dostávají body a ti, co se umístí na prvním až třetím místě, dostávají finanční odměnu 10 000, 5 000 a 2 000 korun, jako věcný dar odbornou knihu a často i sponzorské dary, jako tomu bylo letos od IKEM. Uděluje se také Cena děkana spojená s částkou 10 000 korun a Cena diváka, kdy vítěz, stejně jako vylosovaný hlasující, obdrží iPad.

• Má vědecká činnost vliv na známkování? Mohou si tak studenti „vylepšit“ známku?

Studenti, především pak studenti třetího a čtvrtého ročníku, si mohou volit některý z povinně volitelných předmětů nebo studentskou vědeckou aktivitu. Obojí je ohodnoceno kredity. Na to, aby student postoupil do dalšího ročníku, musí splnit určitý počet kreditů. Volba studentské vědecké aktivity je každopádně časově náročná pro studenta i školitele a vyžaduje aktivní přístup obou.

• O jaká nabídnutá témata mají studenti největší zájem? S čím zajímavým sami přišli?

Je to různé, někoho zajímá spíše molekulární genetika nebo molekulární biologie, někdo jde více do kliniky – čili kardiologie, neurologie, psychiatrie, metabolismus. Méně jich se chce věnovat preklinice, a volí tedy behaviorální pokusy se zvířaty nebo práci v laboratoři. Tradičně máme i hodně anatomických témat. Záběr témat je opravdu široký, dokládají to i vítězné práce letošního roku, například v klinické sekci zvítězil Jan Mizner vedený MUDr. Karolem Čurilou, Ph.D., se svou prezentací Stimulace Hisova svazku – její úskalí a identifikace prediktorů úspěchu výkonu. Nebo v teoretické sekci zvítězily Anna Šuláková a Bára Zapletalová vedené MUDr. Janem Hrudkou, Ph.D., se svou prezentací Korelace nádorového buddingu s mutací genů KRAS u kolorektálního karcinomu a prognostický význam. Cenu děkana obdržela Eva Lieblová vedená PhDr. Hanou Svobodovou, Ph.D., za práci Profylaktické podávání antibiotik u plánovaných operačních výkonů.

• Mají vědecké práce studentů nějaké využití, mohou být podkladem pro další lékařský výzkum, nebo ti, kteří práci zpracovali, téma dále zpracovávají i po završení studia na fakultě?

Medici na rozdíl od přírodovědců nebo farmaceutů nemají běžně zkušenost s vědeckou činností, nepíší diplomovou práci, takže toto je pro část studentů možnost, jak se seznámit se základy vědecké práce již během studia. Každopádně je to přínosem pro jejich budoucnost, znamená to pro ně nabytí nových zkušeností a naučí je to kritickému myšlení. Mnoho z nich se tak stane spoluautory na vědecké publikaci. Přínosem je to v mnohých případech i pro fakultu, jelikož někteří studenti se na základě své zkušenosti s vědeckou činností během pregraduálního studia rozhodnou pro doktorské studium (postgraduální Ph.D. studium) na naší fakultě.

• Hodně lékařů nyní má Ph.D. Zajímalo by mě, v čem je v pojetí medicíny lepší lékař, který tuto zkratku za jménem má.

Jistěže pro lékaře, kteří se do budoucna nebudou věnovat akademické kariéře nebo nejsou zaměstnanci fakultní nemocnice, titul Ph.D. není bezpodmínečně nutný. Rozhodně bych si netroufala tvrdit, že by byl doktor s Ph.D. lepším lékařem. Nicméně fakt, že každý lékař, který se věnuje vědě a výzkumu, tím získává nové poznatky ze svého oboru, seznamuje se s moderními postupy a přístupy k léčbě a stále se vzdělává, je jistě pozitivní pro jeho vědomosti, a tím i pro pacienta. To však mohou i lékaři, kteří nemají akademické ambice a nemají za jménem titul Ph.D.

• Vaše 3. lékařská fakulta určitě není jediná, která studentskou vědu podporuje. Je taková podpora na všech 11 lékařských fakultách? Máte spolu kontakt, soutěžíte mezi sebou, porovnáváte se?

Studentská věda má podporu na všech lékařských fakultách. Vždy na jaře se konají fakultní kola na lékařských fakultách v ČR i na Slovensku a na podzim je studentská vědecká konference všech lékařských fakult z ČR i SR. Loni jsme měli tu čest pořádat ji u nás na 3. lékařské fakultě, sjeli se sem vítězové jednotlivých sekcí ze všech lékařských fakult a soutěžili na vyšší úrovni v sekcích klinické, teoretické, zubního lékařství a v nelékařské sekci. Tato konference se koná střídavě, a to vždy dvakrát v ČR a jednou na Slovensku.

• Je pěkné, že se v propojení vědy zachovává tradice bývalého společného státu…

Je to vždy příjemné setkání s kolegy ze Slovenska s možností výměny názorů a určitě je to přínosem i pro generace, které už společný stát nezažily.

• Zpět k vaší fakultě – jak hodnotíte v závěrečné zprávě letošní Studentskou vědeckou konferenci?

V letošním roce soutěžilo 97 prací rozdělených do osmi kategorií po čtyřech přednáškových a čtyřech posterových sekcích – bakalářské, pregraduální teoretické, pregraduální klinické a postgraduální. Práce studentů hodnotí jak nestoři naší fakulty, jako například profesor Pavel Kalvach či profesor Richard Rokyta, tak i mladí kolegové s vědeckou zkušeností. V rámci konference máme vždy čestnou přednášku některého z předních odborníků, abychom motivovali studenty k vědě, letos to byla přednáška profesora Vladimíra Beneše na téma „Neurochirurgie – léčba, věda, výzkum, výuka“. V předchozích ročnících jsme tu měli například profesora Höschla, na celostátním kole profesora Pirka. Potom míváme přednášku některého z našich relativně mladých, kteří se habilitovali nebo byli čerstvě jmenováni profesorem. Letos to byl docent Petr Toušek, který obhájil v minulém roce jmenovací řízení, a přednesl studentům velice zajímavou přednášku z oboru kardiologie.

• Seznamujete studenty také se zkušenostmi českých studentů a lékařů, kteří vědecky bádají v zahraničí?

Měli jsme například velice zajímavou přednášku našeho bývalého absolventa a současného proděkana docenta Františka Dušky, který byl delší dobu ve Velké Británii a který studenty seznámil s rozdíly ve vědeckých přístupech v lékařství u nás a v zahraničí. Kromě toho studenti sami vedou volitelný předmět s názvem Medicína jako věda, kam zvou odborníky nejen z ČR, ale i ze zahraničí. Jedním z hostů byl např. prof. Edvard Moser, který je držitelem Nobelovy ceny za rok 2014 za objev mřížkových neuronů. Rovněž máme na 3. LF UK volitelný předmět Úvod do praktické metodologie vědecké práce, kde vědu sice neaplikujeme přímo prakticky, ale v přednáškách studenty seznamujeme se základními pojmy, jako co je to impakt faktor, Metodika 17+, což je teď nové celostátní hodnocení vědy, a také jak si vyhledat rešerše, jak napsat článek, jak udělat poster, jak připravit prezentaci. Také poskytujeme informace, jaké mají studenti možnosti vyjet na zkušenou do zahraničí, a doufáme, že se do ČR zase vrátí s nově nabytými zkušenostmi. Předmět končí ukázkou prezentace, kdy studenti dostanou cizí článek a mají za úkol ho před komisí prezentovat.

• Mluví se hodně o stárnutí lékařů, nejen těch, kteří se věnují praktické medicíně, ale i těch, kteří přednášejí na lékařských fakultách. Je podpora vědecké činnosti cestou, jak získat nové vyučující pro medicínu?

Určitě je to důvod, proč chceme inspirovat studenty, aby na fakultě zůstávali. K tomu bych ráda uvedla dvě věci. Je pravda, že někteří profesoři jsou již důchodového věku, zvláště v preklinických nebo teoretických oborech, nicméně loni přišla ze strany vlády finanční injekce, čili jsme měli možnost získat několik nových pracovních pozic, a získali jsme tak mladé na plný úvazek, a to i pro teoretické a preklinické obory, jakými jsou fyziologie, anatomie apod. To je jedna pozitivní záležitost. Druhá věc je, že náš pan děkan prof. Widimský s proděkanem pro vědu docentem Duškou vytvořili nový motivační projekt, který poskytuje naše fakulta. Po vzoru Univerzity Karlovy se jmenuje Donatio, v případě naší fakulty Donatio Facultatis Medicae Tertiae, pro podporu mimořádně nadaných absolventů. Pan děkan nabízí finanční dotaci pro naše nebo i cizí absolventy medicíny, kteří mají opravdu zájem o vědu, přijdou s projektem a najdou si školitele. Dostanou na rok celkem milion korun na mzdu a na rozjezd projektu. Předpokládá se, že posléze budou schopni sepsat se školitelem grant, na jehož základě dostanou finance a budou pokračovat ve vědecké činnosti, je to takový start up. Snažíme se tak udržet na fakultě ty nejlepší.

• Mohou studenti získat peníze na vědeckou činnost také jinde, například od Univerzity Karlovy nebo z programů EU?

Studenti začínají s granty od Grantové agentury Univerzity Karlovy, podporuje studenty a doktorandy, aby se naučili, jak napsat grant a jak ho potom řešit nejen vědecky, ale i administrativně. Nejsou to velké granty, maximálně 300 000 korun na rok, s tím, že jsou to dvou‑ až tříleté projekty. My jsme relativně úspěšní, mírně nad průměrem UK – v posledních letech se to zlepšilo, nebývalo tomu tak vždy. Úspěšnost nyní máme kolem 36 procent. Granty EU, to už je složitější, student na to zpočátku sotva dosáhne, málokterý i zkušený pracovník je úspěšný v aplikaci grantů ERC, to je jen pár osob na celé UK. Jinak máme projekty GA ČR a AZV ČR v medicíně, GA ČR je pro základní výzkum, AZV ČR pro klinický výzkum. Dále UK poskytuje tzv. projekty SVV, což je specifický výzkum, kde řešiteli nejsou přímo studenti, ale akademický pracovník, který dostane finance na stipendia studentů a na provoz, a tím podporuje studentský výzkum. Toho se mohou aktivně účastnit jak postgraduální, tak i pregraduální studenti. Další podporou ze strany UK pro mladé vědecké pracovníky jsou projekty UNCE, které cílí na „postdoky“, tedy absolventy s Ph.D.

• Opakovaně jste zmínila, že zájem studentů o vědeckou práci stoupá. Čemu to přikládáte? Víc o této nabídce studenty informujete, nebo jsou mladí dnes zvídavější?

Myslím si, že je to hodně v tom, co jako fakulta pro ně děláme. Neznám čísla jiných lékařských fakult, ale domnívám se, že ne všude mají tak vysoká čísla jako my. Asi je to motivací, kterou děláme, a tím, že na naší fakultě organizují Studentskou vědeckou konferenci sami studenti, já jsem spíše jen takový dozor nad organizací konference, koriguji jejich aktivitu a přípravy, pravidelně se scházíme, ale hnacím motorem jsou studenti. Domnívám se, že studenti lépe vědí, co jejich spolužáky osloví a nadchne. Letos například ve spolupráci s Anatomickým ústavem 3. LF a Aesculap Akademií měli diváci a návštěvníci v bohatém doprovodném programu k vyzkoušení tři stanoviště virtuální reality, kde se mohli podívat do různých orgánů lidského těla z pohledu krvinky. Ocitli se tak přímo uprostřed srdce a mohli detailně studovat nejen jeho anatomii. Zájemci o chirurgii si mohli vyzkoušet dva laparoskopické trenažéry či chirurgické šití na umělé kůži vyrobené studenty 3. LF UK. Součástí doprovodného programu byl také volný přístup k anatomage table, na kterém mohli zájemci volně procházet anatomickými řezy lidského těla. V neposlední řadě mohli návštěvníci konference vyhrát ceny od Univerzity Karlovy ve vědomostních kvízech. Myslím, že tím, jak jsou studentští organizátoři zabraní do přípravy programu a dělají i různé doprovodné akce, přilákají i studenty, kteří o vědě zatím neuvažovali. Studenti přijdou, poslechnou si přednášku a zauvažují, že příští rok by se rovněž zkusili zapojit do vědecké činnosti na fakultě. V neposlední řadě má vliv jistě i to, že vítězové dostávají věcné a finanční odměny. I to je motivace.

• Studentskou vědeckou konferenci pořádá 3. LF UK ve spolupráci se studentským spolkem TRIMED, můžete k tomu říci více?

Studenti, kteří se mou pořádají konferenci, jsou zástupci spolku TRIMED, který organizuje na fakultě i mnoho jiných akcí. Jsou to akce vědecké, společenské i sportovní, pořádají například i ples 3. LF UK za podpory vedení fakulty. Je fantastické vidět, jak studenti věnují svůj soukromý mimoškolní čas přípravě těchto akcí. Zvládají to i při náročném studiu medicíny a jsou to všechno studenti s velmi dobrým prospěchem, jinak by na takovou činnost ani neměli čas. Dovolte mi ještě závěrem zmínit několik jmen studentů a mladých lékařů (našich absolventů). Již mnoho let jsou pro mne oporou dr. Josef Fontana a dr. Peter Ivák. V letošním roce bych pak ráda poděkovala za skvělou práci studentům Tomáši Sychrovi, Kateřině Grygarové, Radku Štefelovi, Jakubu Slezákovi a dr. Jakubu Fuksovi. Nicméně součástí organizačního týmu je mnoho dalších studentů, bez nichž by naše konference nebyla tak úspěšná.

Zdroj: MT