Změny péče o onkologické pacienty v remisi: Pacient bude profitovat
- Onkologové budou nyní posílat vyléčené pacienty praktikům stále častěji. Vědí všichni praktičtí lékaři, jak postupovat?
Existuje Doporučený postup Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP, který je všeobecně dostupný, byl šířen v našich periodikách a je k dispozici i na webu Společnosti všeobecného lékařství, kde je vše podrobně popsáno. Výkon mají všichni praktičtí lékaři ve smlouvě se zdravotní pojišťovnou, protože jde o výkon obligatorní. Měli by vědět, že pokud jim onkologické centrum předává pacienta, má jim dát i kompletní zprávu o tom, jak byl pacient léčen, jakou měl přesně diagnózu, jak léčba probíhala, jakou měl medikaci a co má praktický lékař s pacientem dělat. To znamená, že se v této zprávě praktik dočte, že má buď postupovat podle doporučeného postupu pro konkrétní diagnózu, které jsou velmi podrobné (podle diagnózy a podle toho, jaká doba uběhla od onemocnění, se uvádí, co přesně a jak často je třeba vyšetřovat), nebo onkolog může vzhledem ke specifické léčbě pacienta doporučit rozšíření těchto postupů. To je pro praktického lékaře víceméně závazné vodítko, jak má k pacientovi přistupovat a co s ním má dělat.
- Jak to vypadá v praxi?
Lékař pacienta vyšetří, provede jeden složitější výkon, který znamená jeho převzetí do péče, vypracuje plán a pak si pacienta zve jednou až dvakrát za rok na následné prohlídky podle toho, jak je uvedeno v doporučeném postupu. Každý praktik by měl vědět, že kdykoli, když zjistí, že se s pacientem děje něco neobvyklého, a má podezření, že může jít opět o onkologický problém, může ho vrátit zpět do onkologického centra, odkud přišel, a s tímto centrem přímo komunikovat. Je zde tedy snaha o vytvoření vzájemné komunikace, abychom se případně mohli poradit, co ještě s pacientem můžeme udělat a jak mu co nejvíce prospět. Je to tedy o vzájemném partnerství a komunikaci s onkologickým centrem.
I proto nyní říkáme, že to není postup „natvrdo“. Jednak by se měl rozhodnout onkolog, jestli pacienta již předá, či nikoli, mělo by k tomu dojít vždy až po ukončené onkologické léčbě, neměl by to tedy být pacient rozléčený. Právo rozhodnout se, jestli takovou změnu chce, by měl mít i pacient a měl by je mít i praktický lékař, protože bude ještě řada kolegů, kteří s tím mohou mít zpočátku problémy.
- Jak si myslíte, že budou praktičtí lékaři reagovat?
Zatím na tuto změnu reagují docela dobře. Je to samozřejmě změna a všichni jsou nyní trochu zahlceni, máme toho hodně a je to kompetence navíc. Jsou lékaři, kteří nejsou z této změny nadšeni nebo z ní mají obavy, ale jak se ukazuje, přechod těchto pacientů neprobíhá v žádné vlně, která by se na nás valila jako tsunami, pacienti přicházejí postupně. Situace se liší region od regionu, jsou onkologická centra, která předávají, jsou centra, která pacienty nepředávají. Já osobně neznám žádného kolegu, který by převzal od začátku roku víc než tři, čtyři pacienty. Třeba do mé ordinace, která je v západních Čechách, zatím nedoputoval nikdo, přestože jde o poměrně rozsáhlou praxi. Většina kolegů, s kterými jsem mluvil, takového pacienta zatím neměla nebo jde opravdu o jednotky případů. Obecně v rámci reformy primární péče nemůžeme čekat, že by se vše obrátilo o 180 stupňů od zítřka. Vše je proces…
- Kompetencí přibude praktickým lékařům mnohem více, jak se s tím vypořádáte?
Zatím jich až tak moc není, více se o tom mluví. Myslím si, že přibývají postupně. Toto je jedna z prvních, které jsou v praxi vidět, ale není to nic, co by nás reálně porazilo. Pak jsou tady ale samozřejmě kompetence, kterých bychom se rádi zbavili nebo o které nestojíme, a to je především administrativa. Snažíme se jednat s ministerstvem a hledat možnosti, jak by se dala omezit. Velmi se bráníme opakované snaze Ministerstva práce a sociálních věcí ČR z nás udělat posudkové lékaře a zatížit nás ještě navíc posudkovou činností. Doufejme, že se nám to podaří, protože to je něco, co nás skutečně zatěžuje a paralyzuje, bere nám to čas na léčbu pacientů. Snažíme se tedy zbavit se těchto věcí a získat kompetence k léčbě, aby praktik byl méně úředník a víc doktor.
Zdroj: MT