Přeskočit na obsah

Doba „poCOVIDová“ — výsledky průzkumu mezi lékaři

Z tohoto průzkumu vyplývá, že COVID‑19 sice přispěl ke změně v uvažování lékařů, avšak tato změna je spíše postupná, nikoli překotná. Ochota k používání nových IT nástrojů vzrostla v řádu deseti až patnácti procent.


Revoluce se tak nekoná, ale není to nakonec dobře? V době COVID‑19 se vyrojila celá řada projektů, za kterými stojí technologické fi rmy a investoři, kteří se ale ne vždy orientují ve zdravotnictví. Snaží se vstoupit do vztahu lékař–pacient tak, jako v jiných odvětvích vstoupily platformy mezi zákazníka a restauraci nebo obchod. Já jsem ale hluboce přesvědčen o tom, že vztah lékaře a pacienta musí zůstat bez prostředníka.

Na druhé straně vím, že se tento vztah dá pomocí IT zefektivnit, zjednodušit a může být komfortní pro pacienta i lékaře. Na trhu existuje mnoho řešení, která to umožňují. A právě v době COVID‑19 jsme pozorovali výrazný nárůst ve využití těchto nástrojů. CLICKDOC, který slouží k videokonzultacím, jsme poskytli zdarma, zjednodušili jsme pořízení online objednávání přes eSERVICES a také jsme rozdali zdarma tisíce SMS v rámci služby CGMesky. Stovky lékařů těchto nabídek využily.

Zajímalo nás ale, jak to bude v době „poCOVIDové“, a proto jsme zrealizovali již výše zmíněný průzkum. A jaké jsou výsledky?

Cílem bylo zjistit, jak ordinace v době nouzového stavu fungovaly, zda stejně, nebo například s omezenou ordinační dobou. Nadpoloviční většina fungovala stejně nebo jen s mírným omezením. Dvě procenta dotázaných naopak své ordinace zavřela. Také jsme se respondentů ptali na nástroje, které v ordinacích ke komunikaci s pacienty v době pandemie používali. Majorita dotázaných komunikovala s pacienty po telefonu a e‑mailem. Zjišťovali jsme, jestli lékaři uvažují o zavedení nějakého systému na řízení fronty v čekárně (tedy aby se vyhnuli koncentraci lidí na jednom místě): 57 procent dotázaných o takovém systému neuvažuje, 33 procent naopak nad pořízením takového zařízení přemýšlí. Padl také dotaz na zavedení telefonní ústředny, která by mohla pacienty automaticky třídit, a ulehčit tak sestře i lékaři od zvedání telefonů. Ústřednu by si nechalo zavést 29 procent dotázaných, zbytek o ústředně neuvažuje. Otázky směřovaly také na téma telekonzultace a odbornost, pro kterou se tento nástroj hodí. Dotázaní považují telekonzultaci za vhodnou pro praktické lékaře pro dospělé, v těsném závěsu jsou pak psychologové. Za vhodné odbornosti považují dotázaní také praktické lékaře pro děti a dorost a dermatology. Systém komunikace s pacientem přes SMS považuje za zajímavý a použitelný 43 procent dotázaných. 28 procent dotázaných by s výhledem do dalších měsíců využilo nástroje telekonzultace přes video, ať s nemocným, nebo „karanténním“ pacientem. Méně než jedno procento oslovených se plánuje zapojit do některého z projektů distanční medicíny, které vstupují jako prostředník mezi lékaře a pacienta.

Kompletní výsledky již brzy zveřejníme na našem blogu www.cgmsvet.cz.

Za vyplněné dotazníky jsme přispěli na dobročinné účely — stali jsme se partnery projektu znesnáze21, který sdružuje sbírky na pomoc lidem, jejichž život zasáhla smrt blízkých, havárie nebo jiná rodinná či osobní tragédie, nemocným a handicapovaným lidem, obětem podvodu a trestného činu. V rámci dotazníku mohli respondenti vybrat sbírku, na kterou máme za jejich odpověď přispět. Celkem jsme za dotazníky věnovali 21 000 Kč, které jsme rozdělili mezi vybrané sbírky.

Zdroj: MT

Doporučené

Usnesení XXX. sjezdu delegátů ČLnK

8. 11. 2021

Dne 6. listopadu 2021 proběhl v Praze XXX. sjezd delegátů České lékárnické komory (ČLnK). Delegáti sjezdu se shodli na následujícím usnesení: