Přeskočit na obsah

Praktici se pobaví o ochraně dat či duchovních potřebách svých pacientů

Na tyto a další otázky odpoví tisícům praktických lékařů přednášky na XII. Jarní interaktivní konferenci v Praze. Lékaři se na tradiční třídenní akci sjedou 27. dubna.

Diskutovanými tématy budou např.:

  • Chtějí mladí lékaři pracovat na venkově? – lékaři budou poprvé formou dotazníku zjišťovat přímo u nastupující generace praktiků, jak vnímají venkovské praxe, co by je přimělo pracovat na venkově apod. a podle toho chtějí nastavit motivaci pro mladé lékaře. V některých odlehlých oblastech totiž už nyní nemají lidé svého praktika a do pěti let bude situace ještě horší – více v textu níže.
  • Jak pečovat o existenciální a duchovní potřeby pacienta
  • Jak lékařské praxe ovlivní nařízení na ochranu osobních údajů (GDPR), které začne platit 25. května

„Kolegy seznámíme s výsledky jednání s ministerstvem zdravotnictví o reformě. Konkrétně o posílení role primární péče v systému českého zdravotnictví, širších pravomocech ve výkonech a předepisování léků, změně modelů vzdělávání praktiků, financování a motivaci pro zabezpečení praxí v méně atraktivních oblastech, či o společné snaze, aby se neopakovaly chyby v elektronizaci zdravotnictví,“ říká doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP, která akci organizuje. Kromě odborných přednášek, které řeší správné používání antibiotik, přípravu pacienta před operací, či poruchy spánku a riziko deprese, se lékaři zaměří i na otázky duchovního rázu.

Jak přistoupit ke člověku, který se nachází v závěru svého života poradí praktikům teolog Aleš Opatrný. „Lékař by měl vědět, že pacienta v posledních fázích žití většinou zajímá duchovno více než medicínské informace. Má potřebu se pídit po smyslu života, zabývá se spirituálními otázkami. Je důležité, aby lékař takovému pacientu naslouchal, neshazoval jeho otázky ze stolu, neutíkal od nich a nezlehčoval je. Nedělal z pacienta blázna a v ideálním případě jej nasměroval někam, kde by se odpovědí dočkal,“ říká doc. Ing. Mgr. Aleš Opatrný, Th.D. „Právě reakce praktického lékaře je pro člověka, který si k němu chodil pro pomoc a radu celý život, naprosto zásadní.“

Rozptýlit obavy z GDPR se na konferenci pokusí hned dva odborníci, právník Jakub Uher a lékař Cyril Mucha. „Kolegy často již měsíce „straší“ nabídky od rádobyspecialistů, kteří chtějí na GDPR vydělat. Děsí je vysokými pokutami a jedním dechem jim za nemalý obnos nabízejí, že jejich problém vyřeší. To je naprosto nemorální,“ říká MUDr. Cyril Mucha ze SVL ČLS JEP. Pokud podle něj lékař dodržuje zákon o ochraně osobních údajů, který v Česku platí už 18 let, výrazně se pro něj nic nemění. „Je jasné, že data pacientů je třeba chránit, to ale lékaři vědí. Je třeba se pouze zamyslet nad tím, jak v současnosti s daty nakládají a zda někde v procesu nehrozí únik. Tedy např. kde a jak mají uložené informace o pacientech, zda posílají bezpečně informace nebo e-recepty e-mailem, při telefonickém komunikaci by měl mít lékař jistotu s kým komunikuje, zda může např. výsledky vyšetření po telefonu sdělit apod.,“ říká MUDr. Mucha. Také by se měli u firmy, která jim poskytuje software, ujistit a nechat si písemně potvrdit, že jejich data dostatečně chrání. Výmaz dat na požádání pacienta se lékařů netýká, ti je podle zákona musí archivovat.

Největší změna se v oblasti GDPR dotkne nemocnic a středních zdravotnických subjektů, které musí mít tzv. Pověřence pro ochranu osobních údajů, který bude s ochranou dat pomáhat a koordinovat je.

Dotazníky zjistí, co motivuje mladé lékaře k práci na venkově

Co je pro Vás důležité při rozhodování, kde budete provozovat vaši praxi? Motivují Vás peníze? Co by Vás přimělo pracovat na venkově?

Přibližně takto se ptají prostřednictvím dotazníku zástupci odborných společností zhruba 1000 budoucích praktických lékařů v předatestační přípravě.

Účelem je zjistit, co by přimělo budoucí praktiky odejít na venkov a provozovat tam praxi. Je to vůbec poprvé, kdy se zkušení lékaři ptají nastupující lékařské generace napřímo, jak práci na venkově vnímají.

O dotazníkovém šetření bude mluvit na XII. Jarní interaktivní konferenci Společnosti všeobecného lékařství (SVL ČLS JEP) MUDr. David Halata, předseda Pracovní skupiny venkovského lékařství SVL ČLS JEP společně s předsedkyní Mladých praktiků MUDr. Markétou Pfeiferovou. Ti jsou také iniciátory unikátního dotazníkového šetření.

„V místech jako je Vysočina nemají tisíce lidí svého praktického lékaře. Když potřebují vystavit pracovní neschopnost nebo získat potvrzení o zdravotním stavu do zaměstnání nemají za kým jít. Chybějící lékař se tak netýká jen nemocných. Takovýchto míst do 5 let přibude. Je to časovaná bomba, a proto je třeba situaci řešit,“ říká MUDr. David Halata, který pracuje jako venkovský lékař v Hošťálkové na Vsetínsku.

Podle něj představuje venkovské lékařství dle dostupných dat až cca 50 % všech praxí všeobecných praktických lékařů v ČR. „Byť je nově atestujících všeobecných praktických lékařů relativní dostatek, zájem mladých praktických lékařů směřuje především k praxím ve velkých městech,” doplňuje.

Nedostatek lékařů na venkově řeší i další evropské země, ve Velké Británii například zjistili, že pomáhá, když část předadatestační přípravy absolvuje lékař na venkově, v Norsku a Švédsku zase vypozorovali, že pouze peníze neudrží lékaře mimo město příliš dlouho. „Někdy převáží nad penězi jiné věci – dostupnost škol a školek pro děti, práce pro partnera lékaře. Nicméně jsou to stále jen domněnky či zahraniční zkušenosti, nikdo se dosud přímo nezeptal těch, kteří do praxí teprve nastoupí,“ vysvětluje MUDr. Halata. „V roce 2014 a 2015 VZP zkoumala, jestli existuje nějaký rozdíl v práci praktických lékařů v závislosti na místě jejich praxe. Ukázalo se, že venkovský praktik odesílá své pacienty o 43 % méně ke specialistům než lékaři ve velkých městech. Specialisté na venkově zkrátka chybí a řadu úkonů tak musí venkovský lékař vyřešit sám a přímo na místě,“ říká MUDr. Halata.

Podle něj čeká postupně celý sektor praktického lékařství proměna, a to v souvislosti se stárnutím populace. „Časem by se měli lékaři sdružit a v ordinaci přibýt například geriatrická sestra nebo fyzioterapeut. Utvořit týmy primární péče či sdružené praxe. Ve velkých městech se to už postupně děje, přitom ale právě na venkově by to bylo mnohem více potřeba,“ doplňuje Halata.

Jako člen Evropské asociace pro venkovské a odlehlé praxe (EURIPA) zvažuje MUDr. Halata, že by společně s Mladými praktiky z.s. v případě úspěchu dotazníku rozšířil šetření na všechny evropské země. Výstup z dotazníkového šetření v Česku čekají lékaři na podzim letošního roku.

Zdroj: SVL ČLS JEP

Sdílejte článek

Doporučené

Praktičtí lékaři „jedou na hraně“

30. 11. 2021

Fungují na plné obrátky a začínají se přehřívat. I tak by šlo popsat současný stav v ordinacích praktických lékařů v České republice. Nová vlna…

Usnesení XXX. sjezdu delegátů ČLnK

8. 11. 2021

Dne 6. listopadu 2021 proběhl v Praze XXX. sjezd delegátů České lékárnické komory (ČLnK). Delegáti sjezdu se shodli na následujícím usnesení: