Přeskočit na obsah

Stanovisko Rady SAS k záměru nutit ambulantní specialisty sloužit v nemocnicích

Rada Sdružení ambulantních specialistů (SAS) zaujímá toto stanovisko:

Radou SAS schváleno 21.3.2018

  1. rezolutně odmítáme, aby něco takového bylo AS uloženo jako povinnost.
    Robota a v civilizované Evropě i otroctví byly už dávno zrušeny a do 21. století prostě nepatří.
    Neznáme žádné jiné odvětví, v němž by byl kdokoli nucen pracovat jinde, než si sám zvolí, kde by kdokoli byl nucen pracovat mimo své kmenové pracoviště také „na panském“, tedy ve státním.
    Nevidíme jediný důvod, proč bychom měli jen z vůle úředníků prodlužovat objednací doby do našich ambulancí a tím možná i riskovat poškození svých pacientů.

    Pokud by mělo jít o povinnost, jsme připraveni se bránit všemi prostředky včetně stížnosti k Ústavnímu soudu.
    Nenecháme se omezovat na svých osobních svobodách, nenecháme sebou vláčet v rozporu s našimi základními právy.

    Jsme si jisti, že v tomto budou i pacienti na naší straně. Nebudou mít zájem být hospitalizovaní jen proto, že jejich ošetřující lékař neměl čas jim pomoci ještě v době, kdy bylo možné jejich onemocnění řešit ambulantně, protože musel být povinně mimo ambulanci.
  2. Zároveň se ptáme, jestli má jít o stáže v nemocnicích v rámci vzdělávání nebo o klasickou práci sekundárního lékaře.

    • Pokud někdo cítí potřebu ambulantním lékařům doplňovat touto formou jejich erudici, měl by si uvědomit, že jde z valné většiny o lidi, kteří v nemocnicích už dříve odpracovali až desítky let, mají i více atestací, tj. na úrovni jejich vzdělání jsou ve standartních nemocnicích většinou jen primáři.

      Opravdu si někdo myslí, že by mohlo být účelné a čemukoli prospěšné, aby neatestovaný lékař bez pedagogické erudice školil atestovaného letitého praktika?

      Nebo jde o plán, jak ještě více, mimo záměr navýšit počet mediků, zatížit pedagogické pracovníky univerzitních nemocnic?

      Upozorňujeme, že práce v ambulancích je i svým obsahem prostě jiná než u lůžka, tj. ambulantní lékař plní jiné – také velmi důležité – úkoly. O tom, co pro svou práci potřebuje vědět ze života jiných pracovišť, se v dostatečné míře dovídá na již dnes běžně organizovaných seminářích a kongresech.
    • Pokud jde o záměr získat AS pro běžnou práci sekundáře u lůžka, pak považujeme za jisté, že stačí jen správně nastavit pozitivní motivační systémy včetně finančních.

      Je ale třeba zohlednit to, že jeden den výpadku provozu ambulance znamená pětiprocentní propad v jejích tržbách, z nichž je třeba uhradit nejen mzdu dotčeného lékař, ale kompletní provoz.
  3. Žádáme, aby v první řadě byl racionalizován provoz nemocnic. Je, jak jistě všichni zúčastnění dobře ví, běžné,

    • že až 40% aktivit nemocničních lékařů (a z toho tržeb nemocnice) je v ambulancích. V takovém případě má jistě spíše smysl vrátit kmenové pracovníky k lůžkům, nikoli existenčně ohrožovat ambulance v okolí;
    • že řada nemocničních ambulancí de facto supluje činnost těch extramurálních, což je řešitelné jednoduše tak, že v nemocnicích zůstanou jen ambulance příjmové, pohotovostní a superspecializované. Vše ostatní bude mimo nemocnice;
    • že řada nemocničních lékařů má úvazky také mimo nemocnice v tzv. souběhu. Jsou-li jinde, chybí u lůžka. Samozřejmě souhlasíme s tím, že jakékoli jejich omezení v možnosti práce mimo nemocnici musí být doprovázeno řádným ohodnocením jejich práce v ní. Aby nebyli v ekonomickém tlaku pracovat i jinde. Považujeme za absurdní, aby ambulantní specialisté chodili sloužit do nemocnic, protože kmenoví pracovníci jsou zatím v ambulancích mimo ně;
    • že v době služeb je nemocnicích v ČR podstatně více lékařů, než je tomu ve vyspělých státech EU. Např. v SRN je v podstatně větším rozsahu využíván systém příslužeb plně kvalifikovaných lékařůna telefonu. I to je mechanizmus, kterým lze řešit tlak na vyšší počet personálu.

Vyzýváme MZ a všechny zainteresované úřady, organizace a sdružení, aby v jakékoli takovéto myšlence plně respektovaly erudici všech zúčastněných lékařů a v první řadě žádali zracionalizování provozu samotných nemocnic.

Jsme si jisti, že při respektování těchto dvou podmínek, budou-li správně nastaveny pozitivní motivační systémy, se jistě najde řada kolegů z ambulancí, kteří budou chtít paralelně pracovat i u lůžka, bude-li to pak třeba.

Koneckonců na řadě míst ČR to už tak platí. K pracovní pohodě lékařů a prospěchu pro pacienty.

Rada SAS

Zdroj: Rada SAS

Sdílejte článek

Doporučené

Praktičtí lékaři „jedou na hraně“

30. 11. 2021

Fungují na plné obrátky a začínají se přehřívat. I tak by šlo popsat současný stav v ordinacích praktických lékařů v České republice. Nová vlna…

Usnesení XXX. sjezdu delegátů ČLnK

8. 11. 2021

Dne 6. listopadu 2021 proběhl v Praze XXX. sjezd delegátů České lékárnické komory (ČLnK). Delegáti sjezdu se shodli na následujícím usnesení: