Přeskočit na obsah

Vědci popsali vývoj žloutenky typu B během posledních 4000 let

Na studii se vedle řady zahraničních odborníků podílel také paleopatolog prof. MUDr. Václav Smrčka, CSc., z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. „Výzkum ukázal, že lidé v celé Eurasii byli infikováni viry žloutenky typu B po tisíce let. Prevalence během bronzové doby mohla být navíc daleko větší, než je typické pro současné domorodé populace,“ poukazuje prof. Václav Smrčka na výsledky studie.

„Práce profesora Smrčky je skvělou ukázkou toho, že i v oborech, o nichž občas slýcháváme, že jejich zapojení do špičkové vědy má velké bariéry, vznikají výsledky světového významu – publikovatelné i v tak prestižním časopise, jakým je Nature,“ říká prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., děkan 1. LF UK.

Autoři článku oznámili, že plně, či částečně přečetli 12 pravěkých genomů, které jsou přibližně 0,8–4,5 tisíce let staré. „Genotypy HBV, které jsou dnes typické pro Afriku či Asii, včetně subgenotypů pro Asii, byly v zásadě již přítomny u minulých populací Eurasie. Podle geografických modelů bylo zjištěno, že pravěké a moderní genotypy jsou ve vztahu s migracemi lidí během doby bronzové a železné,“ vysvětluje prof. Smrčka a dodává, že obor biomolekulární paleopatologie, který zjišťuje znaky chorob ve skeletech dávno minulých populací na molekulární úrovni, může přinést inspiraci virologům, dovolí předvídat evoluční změny různých virů a může tak pomoci zamezit pandemiím.

O 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy
1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy je největší z českých lékařských fakult – navštěvuje ji přes 4 500 studentů. Základními studijními programy jsou všeobecné a zubní lékařství, kromě nich nabízí fakulta studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů.
Fakulta je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském a klinickém výzkumu. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka se koná na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Thomayerovou nemocnicí, Nemocnicí Na Bulovce i v dalších mezioborových centrech.
1. LF UK se rovněž podílí na projektu BIOCEV – evropském vědeckém centru excelence v oborech biotechnologie a biomedicíny – a projektu Kampus Albertov, zaměřeném na rozvoj excelentních vědeckých a výukových aktivit Univerzity Karlovy v oblasti přírodních a lékařských věd.

Zdroj: 1. LF UK

Sdílejte článek

Doporučené

Praktičtí lékaři „jedou na hraně“

30. 11. 2021

Fungují na plné obrátky a začínají se přehřívat. I tak by šlo popsat současný stav v ordinacích praktických lékařů v České republice. Nová vlna…