Jóga v onkologické rehabilitaci. První zkušenosti z ONKOFIT

Karcinom prsu patří mezi nejčastější onkologická onemocnění u žen a jeho léčba může být spojena s dlouhodobými důsledky přetrvávajícími i po ukončení aktivní terapie. Mezi časté obtíže autoři řadí sníženou fyzickou zdatnost, únavu, změny tělesného složení, pokles svalové síly, omezení pohybové aktivity a zhoršení kvality života. V období po léčbě proto podle nich nabývá na významu podpůrná péče zaměřená na bezpečný návrat k pravidelnému pohybu. Jóga v tomto kontextu představuje šetrnou a individualizovatelnou formu pohybové intervence, která kombinuje tělesné cvičení, práci s dechem, relaxaci a prvky vědomé pozornosti.

Do sledování bylo zařazeno sedm žen. Převážně šlo o ženy s karcinomem prsu, jedna účastnice měla karcinom děložní sliznice. Některé byly v době studie v aktivní léčbě, jiné v remisi. Program probíhal 16 týdnů, dvakrát týdně prezenčně a jednou týdně ženy cvičily v domácím prostředí podle instrukcí. Před zahájením intervence a po jejím ukončení tým hodnotil šestiminutový test chůze, VO₂peak, BMI, podíl tělesného tuku a množství svalové hmoty.

Po 16 týdnech se posunula zdatnost i tělesné složení

V šestiminutovém testu chůze se průměrná ušlá vzdálenost zvýšila z 586,0 ± 192,8 na 595,7 ± 123,9 metru, přičemž zlepšení autoři zaznamenali u pěti ze sedmi účastnic. Současně vzrostla odhadovaná hodnota VO₂peak u šesti ze sedmi žen, a to z průměrných 17,4 ± 2,4 na 18,6 ± 2,9 ml/kg/min. Autoři tyto změny hodnotí jako pozitivní trend ve funkční zdatnosti a aerobní kapacitě.

Změny zaznamenali také v tělesném složení. Průměrný BMI se snížil z 27,3 ± 7,4 na 26,7 ± 7,3 kg/m² a podíl tělesného tuku z 33,4 ± 10,2 na 31,7 ± 10,9 procenta, přičemž jeho pokles byl patrný u pěti ze sedmi žen. Průměrné množství svalové hmoty se mírně zvýšilo z 27,9 ± 2,5 na 28,0 ± 2,1 kg. Individuální výsledky se mezi účastnicemi lišily, což autoři dávají do souvislosti s rozdíly ve vstupní kondici, zdravotní historii, míře zapojení do programu a možnostech pravidelné pohybové aktivity.

Autoři zároveň upozorňují na limity pilotní evaluace. „Vzhledem k malému počtu účastnic, absenci kontrolní skupiny a popisnému charakteru analýzy je však třeba výsledky interpretovat opatrně,“ uvádějí. Zjištění podle nich mají především explorativní charakter a měla by být ověřena v rozsáhlejší studii s kontrolním souborem. Přesto hodnotí 16týdenní program jógy jako proveditelnou, bezpečnou a potenciálně přínosnou formu pohybové intervence pro ženy po léčbě karcinomu prsu, která umožňuje přizpůsobit cvičení jejich aktuálním možnostem.