Co může praktický lékař udělat pro včasný záchyt maligního melanomu?

Incidence stoupá, mortalita naštěstí stagnuje

MM tvoří 4,3 % všech nově diagnostikovaných zhoubných nádorů (2021) a 1 % všech kožních nádorů, ale pojí se s ním 80 % úmrtí na kožní nádor. Jeho incidence od 50. let stoupá, v r. 2021 činila 24,7/100 000 obyvatel, což bylo téměř o 5 % více než v r. 2020, mortalita se nicméně v dlouhodobém časovém trendu nezvyšuje. V České republice představuje 6. nejčastější malignitu u mužů, a dokonce 5. u žen, vyskytuje se ve všech věkových skupinách, nejčastěji ale v seniorském věku (60–79 let, pacienti mladší 60 let tvoří 37,6 %). Naprosto klíčovou roli u MM má včasná diagnóza – a zde se nachází velký prostor pro praktické lékaře.

„Během posledních 20 let došlo díky časnějšímu záchytu a nové systémové terapii k významnému zlepšení 5letého relativního přežití,“ uvedla přednášející s připomenutím možností dermatoskopického vyšetření a využívání cílené léčby a imunoterapie a upřesnila, že 5leté přežití se od období 2005–2009 zlepšilo z 81,1–82,1 % na 90,1–91 % v období 2015–2019. V letech 2017–2021 bylo dokonce 70 % nově diagnostikovaných MM v časném stadiu. Právě stadium nemoci je rozhodující pro prognózu – a ve stadiu I činí 5leté přežití 100 %.

Důležitá úloha praktiků

Praktičtí lékaři mohou přispět časným záchytem a správným odhalením rizikových osob. Přednášející upřesnila charakteristiky: Pro melanom je typické, že 50–70 % připadá na klinicky normální kůži a 30–50 % na melanocytární lézi. Rizikové faktory představují genetická dispozice (+ rodinná anamnéza), mnohočetné pigmentové névy, fototyp I, II, kongenitální névy, opakované spálení v dětství do puchýřů, intermitentní a intenzivní nárazové slunění, opakované využívání solárií. V diagnostice se uplatňuje pravidlo ABCDE, i když řada melanomů nesplňuje ukazatele A, B a C. Daří se ale častější záchyt melanomů menších než 5 mm. Ukazatel D nyní značí dynamiku, tedy trvalý vývoj zbarvení nebo velikosti nádoru. Jakýkoli podezřelý útvar je indikován k vyšetření dermatoskopem před excizí. Pacient se suspektním MM by měl být odeslán k dermatologovi, který určí diagnózu. Případnou excizi může provést kromě dermatovenerologa též chirurg, plastický chirurg či jiný specialista, následuje verifikace klinické diagnózy, a pak staging, který provádí dermatovenerolog nebo onkolog, léčba vedená onkologem a dispenzarizace, kterou může provádět onkolog nebo dermatovenerolog.

Významnou roli mají praktičtí lékaři také v prevenci MM. Ta by měla zahrnovat pravidelné kontroly pigmentových névů, osvětové akce. Nezbytnou součástí následné péče s cílem včasného odhalení recidivu/sekundární melanom je samovyšetřování – pacient by měl být poučen a zacvičen. Vyšetřují se kůže oblasti jizvy a jejího okolí, spádová lymfatická oblast. Pacient by měl dodržovat fotoprotekci i další pravidla ochrany kůže. V závěru přednášející apelovala, aby praktici vysvětlovali pacientům, že nejrůznější digitální aplikace pro diagnostiku, jejichž využívání se stalo poměrně častým, patří pouze do rukou odborníků.

Další zpravodajství z Kongresu primární péče čtěte v medisekci Kongres primární péče.