Přeskočit na obsah

Praktičtí lékaři jako fandové elektronizace

Do informačních systémů u praktických lékařů nešly na rozdíl od těch nemocničních žádné velké dotace, přesto nebo možná právě proto fungují mnohdy lépe.

Jednou ze tří hlavních výzev v organizaci primární péče v Česku je podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky prof. Ladislava Duška elektronizace. Praktičtí lékaři jsou podle něj segment nakloněný elektronizaci, a ochotný a schopný se do projektů rychle zapojovat. Ocenil mimo jiné účast na elektronickém systému evidence očkování.

„Bez elektronizace všeobecný praktický lékař nemůže hrát roli koordinátora,“ myslí si prof. Dušek.

Loni a na začátku letošního roku se spustilo několik centrálních projektů elektronického zdravotnictví z evropských prostředků, jejich dlouhodobá udržitelnost ale není v tuto chvíli zajištěná. „Elektronizace je důležitá. Pořád jsme uprostřed procesu a je před námi spousta práce, aby přinášela reálný efekt. Ještě hodně věcí musíme dodělat,“ uvedl náměstek ministra zdravotnictví Ladislav Švec. Připomněl, jak zdlouhavě se od druhé poloviny devadesátých let e-health v Česku rozvíjí, a že nás aktuálně kromě jiného nutí neustrnout evropské nařízení o evropském datovém prostoru EHDS.

Na rozdíl od nemocnic, ambulance primární péče neměly dosud možnost čerpat na obnovu informačních systémů evropské dotace. Je možné, že se to změní s chystaném evropským kardiovaskulárním plánem.

Pro kvalitní rozvoj infrastruktury ale nemusí být závislost na dotacích nejlepší, poznamenal prof. Dušek. „Možná i proto, že do primární péče dotace na elektronizaci netekly, to tam funguje tak dobře. Kam natekly největší dotace, tedy v nemocnicích, funguje elektronizace mnohdy hůř,“ uvedl a dodal: „Problém dotačních programů je, že začínají a končí.“

Také náměstek Švec poznamenal, že pro dlouhodobou udržitelnost elektronizace je vhodný zdroj financování zdravotní pojištění.

Další zpravodajství z Kongresu primární péče čtěte v medisekci Kongres primární péče.

Doporučené