Přeskočit na obsah

Antidiabetika v léčbě chronického srdečního selhání

Většina diabetiků umírá na kardiovaskulární choroby a možná až polovina trpí chronickým srdečním selháním. V poslední době přibývají robustní důkazy o tom, že některá antidiabetika jsou schopna významně ovlivnit kardiovaskulární prognózu diabetiků včetně těch se srdečním selháním.



Data ÚZIS z roku 2015, která nejsou podle prof. Linharta významně jiná než současná, ukazují, že muži i ženy dominantně umírají na kardiovaskulární (KV) choroby, i když KV mortalita a morbidita již 30 let kontinuálně klesá. Kromě klasických rizikových faktorů, jako je kouření, abúzus alkoholu a nedostatek pohybu, se zásadní měrou uplatňují i socioekonomické faktory. „Pozorujeme velkou diskrepanci v morbiditě mezi jednotlivými regiony republiky. Infarktů myokardu je nejvíce v oblastech s ekonomickými problémy, jako je Moravskoslezský, Ústecký nebo Karlovarský kraj,“ řekl prof. Linhart. Např. v Praze připadá ročně na 100 000 obyvatel asi 105 infarktů myokardu, zatímco v Ústeckém kraji jich je kolem 167. „Řešení situace tedy není jen otázkou zlepšování lékařské péče, ale také otázkou našeho dalšího socioekonomického vývoje,“ konstatoval prof. Linhart.

Zatím poslední dostupná data ÚZIS o kardiovaskulární morbiditě a mortalitě jsou z roku 2017. Ta za rok 2018 by podle slov prof. Linharta mohla již odrážet vliv zákazu kouření v českých restauracích. K tomuto optimismu vybízejí data ze zemí, kde zákaz začal platit už dříve – incidence infarktů myokardu (IM) tam poklesla průměrně asi o 17 procent. Data z roku 2017 ukazují některé důležité informace o věkové distribuci IM – cca deset procent mužů a pět procent žen dostává IM v produktivním věku mezi 55 až 59 lety. „Cílem je prodlužovat život ve zdraví, a pokud někdo dostane infarkt myokardu v padesáti, tak jeho zdraví citelně utrpí,“ říká prof. Linhart. Dodal, že ačkoli, nebo právě proto, že je Česká republika na světové špičce v akutních intervencích infarktu myokardu, přežívají pacienti, kteří si do dalšího života odnášejí následky v podobě chronického srdečního selhání (SS). Na druhou stranu, na nárůstu incidence SS má svůj podíl do velké míry také diabetes mellitus, kterým trpí asi třetina obecné populace. „Mezi osobami se srdečním selháním je nejméně třetina diabetiků, některá recentní data hovoří až o padesáti procentech,“ upozornil prof. Linhart.

Dobrou zprávou je, že konečně jsou k dispozici data antidiabetických léků, která ukazují, že tyto léky dokáží snížit mortalitu pacientů na KV komplikace. Je totiž zjištěno, že osoby s diabetem po IM umírají průměrně o dvanáct let dříve než běžná populace, někdy se v této souvislosti hovoří o tzv. diabetické kardiomyopatii. „Je proto zcela zásadní každé opatření, které zlepší prognózu těchto pacientů. Můžeme sem zařadit perorální antidiabetika ze skupiny inhibitorů SGLT‑2 a injekčně aplikované agonisty receptoru GLP‑1. Obě skupiny se dostaly podle nových, velmi progresivních doporučení Evropské kardiologické společnosti a Evropské společnosti pro studium diabetu do popředí,“ uvedl prof. Linhart a dodal, že díky studii EMPA‑REG OUTCOME je zde preferovaným inhibitorem SGLT‑2 empagliflozin. Připomeňme, že empagliflozin snížil u diabetiků relativní riziko KV mortality o 38 procent, celkové mortality o 32 procent a riziko hospitalizací pro SS o 35 procent. Letos v září na kongresu ESC pak byla představena data ze studie DAPA HF, ve které dapagliflozin potvrdil významný pozitivní vliv na srdeční selhání, a to jak u diabetiků, tak i nemocných bez diabetu. Podle prof. Linharta je úkolem blízké budoucnosti, aby se podařilo se zdravotními pojišťovnami vyjednat co nejlepší podmínky, aby tyto léky byly dostupnější a mohly být do klinické praxe implementovány rychleji než dosud.

 

 

Čtěte také:

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Máme se bát chřipky?

29. 11. 2021

Máme se bát chřipky? Pod tímto názvem se 22. listopadu 2021 konal seminář organizovaný Medical Tribune v pražském ILF. Tématy byly onemocnění…