Český startup Carebot získal certifikaci

V Evropě sílí trend využití umělé inteligence při čtení snímků ze zobrazovacích metod. Mezi prvními se ho chápe i česká společnost Carebot. Během příštích dvou let má ambici dostat se do 300 nemocnic v Evropě, zejména té střední a východní.

Startupový technologický projekt Carebot oznámil, že získal evropskou certifikaci MDR třídy IIa pro svou aplikaci s umělou inteligencí Carebot AI CXR, která asistuje se čtením rentgenových snímků hrudníku. Aplikace se integruje přímo do systému PACS a prohlížečů DICOM, nenutí tedy lékaře nijak měnit zaběhlé pracovní postupy. Kromě označení pravděpodobných nálezů na snímku aplikace předem třídí snímky podle závažnosti a pomáhá sestavit lékařskou zprávu.

Certifikace MDR je nutností pro všechny zdravotnické prostředky, tedy i pro veškerý software, který splňuje definici zdravotnického prostředku. Potvrzuje bezpečnost jeho použití. Carebot patří mezi první české zdravotnické softwary certifikované podle této přísné normy. Certifikaci již získala také aplikace pro detekci diabetické retinopatie z digitálních snímků sítnice Aireen, a to ve třídě IIb, stejně jako klinický informační systém Stapro FONS Enterprise. Dosud běží přechodné období, kdy mohou mít zdravotnické prostředky také starší certifikaci podle MDD.

Pro Carebot získání certifikace znamená, že se z režimu testování dostává do běžného provozu. Na pilotním provozu asistenčního softwaru spolupracovalo více než deset českých a slovenských nemocnic.

Využití asistenčního softwaru s umělou inteligencí pro čtení rentgenových snímků hrudníku má kromě omezení rizika chyby hlavně pomoci efektivně využít personální kapacity. „V České republice se ročně provedou tři miliony rentgenů hrudníku. Zatímco počet snímků se rok co rok zvyšuje, počet lékařů zůstává stejný,“ vysvětluje výchozí situaci spoluzakladatel Carebotu Matěj Misař.

Podle druhého ze zakladatelů, Daniela Kvaka, mohou přetížení rentgenologové přehlédnout nejmenší léze. Z dat, která Carebot nasbíral při pilotním provozu, je zjevné, že jeho využití zlepšuje záchyt běžných diagnóz. „Včasná detekce karcinomu plic je klíčová. Náklady na léčbu pacienta ve čtvrtém stadiu jsou násobně vyšší než v prvním stadiu, úplně jiné jsou také jeho zdravotní vyhlídky,“ poznamenal Kvak.

Po získání certifikace čeká startup zavádění technologie do běžného provozu nemocnic. Carebot také nedávno uzavřel investiční kolo a získal 1,2 milionu eur. Tyto prostředky mu mají umožnit prosadit se na trhu. Zájem o nasazení vnímá kromě Česka a Slovenska v Polsku, Německu i Velké Británii. Zatímco ve Spojených státech amerických je trh s asistenčními systémy s umělou inteligencí pro čtení rentgenových snímků už do velké míry obsazen, ve střední a východní Evropě vidí Carebot prostor pro velký rozvoj. V celé Evropě je podle informací z Carebotu nanejvýš deset konkurentů s podobným zaměřením a certifikací softwaru jako zdravotnického prostředku podle MDR, na trhy ve střední a východní Evropě vstupuje Carebot jako jeden z prvních. „Ve střední a východní Evropě implementace umělé inteligence do čtení snímků v podstatě ještě pořádně nezapočala,“ uvedl Kvak.

Z toho vyplývají ambice projektu. „Cíl je jasný, stát se majoritním hráčem v umělé inteligenci ve zdravotnictví ve střední Evropě. Jednáme s téměř čtyřmi desítkami nemocnic, které čekaly, až budeme mít certifikaci,“ uvedl Misař. Do roka plánuje Carebot zavedení svého zdravotnického prostředku do stovky nemocnic, během dvou let do 300 nemocnic a za další rok je cílem 600 nemocnic. „Věříme, že široké nasazení umělé inteligence může pomoci zdravotnictví,“ říká Misař. 

S desítkami nemocnic už Carebot jedná o smlouvách na nákup licence. Využití Carebotu pro asistenci při čtení rentgenů hrudníku v Česku nehradí zdravotní pojišťovny. „Pro zdravotní pojišťovny znamená zlepšení kvality, efektivity a prevence, které Carebot přináší, jasnou úsporu. Pokud bude v nemocnicích široce nasazena umělá inteligence, odhalili bychom při rentgenech hrudníku třeba při předoperačním vyšetření nebo kvůli kašli i malé nádorové plicní léze, které dnes mohou unikat. To by zlepšilo prevenci a uspořilo miliony korun za každého pacienta, kterého dokáže umělá inteligence odhalit,“ věří Misař. „Už dnes máme k dispozici data, která jasně prokazují kvalitu našeho systému. Čekají nás další studie, o nichž věřím, že prokáží jeho nákladovou efektivitu,“ uvádí.

Poskytovatelům zdravotních služeb se může pořízení Carebota vyplatit díky zvýšení efektivity. Hledají se i možnosti využití dotací na nákup několikaleté licence. „Metody financování mohou být různé, konkrétní cesty nastavujeme podobně, jako jsou placeny nemocniční informační systémy,“ uvádí Kvak. Platby nejsou závislé na počtu snímků, aby nevznikala finanční bariéra pro co nejširší využití systému. „Nechceme lékaře limitovat, aby používali umělou inteligenci jen v případech, kdy si nejsou jisti. To není ten moment, kdy obvykle vznikají chyby. Naším primárním záměrem je, aby se umělá inteligence využívala neustále, při každém jednotlivém snímku,“ uvádí Kvak.

Carebot se od velkých nadnárodních společností snaží odlišit důrazem na podporu a servis a na uzpůsobení softwaru lokálním specifikům. V Česku je to mimo jiné včlenění asistenta přímo do systému PACS, i jinak se ale mohou zvyklosti i v rámci Evropy lišit. Výhodou je také možnost zapojení s přístrojovou technikou jakékoli značky. 

Během pilotního provozu Carebot vyhodnotil přes 60 000 rentgenových snímků. „Carebot v naší nemocnici hodnotí všechny rentgenové snímky plic, zvládne zhodnotit sedm základních patologií. Používáme ho denně při běžném popisování. Přínosem je zvlášť pro mladé, neatestované kolegy, kteří se na těchto snímcích učí,“ uvedl MUDr. Jiří Gerold, primář radiodiagnostického oddělení Nemocnice Šumperk, kde byl Carebot testován. Jak popsal, systém může pomáhat s trénováním mladších lékařů tím, že si mladý lékař nejdříve nechá Carebota vypnutého a pak ho použije pro konzultaci, jestli přečetl snímek stejně.

Další možné využití je pro lékaře na urgentním příjmu, jak popsal MUDr. Ing. Vladimír Dvořák, primář urgentního příjmu Oblastní nemocnice Příbram. „S Carebotem jsme spokojeni, je to první sofistikovaná metoda, která zrychluje proces pacientů. Když za den projde urgentním příjmem 30 pacientů, už teď Carebot ušetří zhruba 30 minut,“ uvedl Dvořák. „Jako lékaři neradiologové ho používáme na urgentním příjmu pro první čtení snímků. Pokud vyhodnotím snímek sám jako negativní a Carebot také, tak pacient odchází hned po tomto prvním čtení snímku domů. Výsledek druhého čtení mi přijde od radiologa třeba za hodinu. Zatím se nestalo, že bych pacienta kontaktoval, aby se vrátil, protože by druhé čtení našlo něco jiného,“ říká Dvořák.

Asistenční software Carebot AI CXR má tři základní funkce. V prvním momentu třídí snímky podle závažnosti, jak ji autonomně vyhodnotí. Lékař se může rozhodnout prohlédnout nejdříve ty závažnější snímky, nebo se třeba naopak v určitém čase věnovat těm pravděpodobně bez nálezu a nechat ty s počítačově detekovaným nálezem na vhodnější chvíli pro hlubší soustředění. Po rozkliknutí konkrétního snímku pak lékař vidí boxy, které označují počítačem nalezená problematická místa. Může to předejít přehlédnutí méně zjevného nálezu. Ve třetím bodě pak asistenční software navrhne zprávu, a tím pomůže s administrativou. Carebot tvrdí, že umělá inteligence může snížit čas potřebný pro určení diagnózy ze snímku až o 10 procent.

Podle MUDr. Jakuba Fejfara, předsedy představenstva Nemocnice AGEL Nový Jičín, se bude umělá inteligence v českých nemocnicích brzy uplatňovat víc. „V rámci Nemocnice AGEL Nový Jičín využíváme reálně strojové čtení jak pro obraz, tak už i pro video. Stojíme na určitém milníku a kdo nebude účasten, bude do budoucna dohánět manko,“ myslí si Fejfar.

Také primář Gerold vidí do budoucna velké uplatnění umělé inteligence. „Umělá inteligence podle mě teprve ukáže, co umí. Vzhledem k počtu radiologů se bez ní do budoucna neobejdeme. Už za rok testovacího provozu, co máme vyzkoušený, vidím, že tam přínos je, je to pro lékaře velká pomoc,“ uvedl Gerold.

Projekt Carebot v současnosti pracuje nejen na nasmlouvání běžného provozu v nemocnicích, ale také na dalších aplikacích umělé inteligence při čtení jiných typů snímků. „Nyní se chystáme rozšířit naše služby do dalších oblastí medicíny, včetně mamografie a hodnocení rentgenových snímků skeletu, což Carebotu umožní asistovat lékařům při identifikaci snadno přehlédnutelných fraktur a kostních lézí,“ vypočítává Matěj Misař.

V Oblastní nemocnici Mladá Boleslav začíná sběr klinických dat pro hodnocení Carebotu pro mamografii a další testování mamografického asistenta se chystá. Následně bude Carebot žádat o certifikaci i této aplikace. „Ohledně využití umělé inteligence v mamografickém screeningu se vede náročná dlouhá diskuse a jsme rádi, že se to posouvá dopředu. Věříme, že na začátku příštího roku budeme připraveni,“ uvedl Kvak.

Opravili jsme nepřesnou formulaci v posledním odstavci.