Přeskočit na obsah

Umělá inteligence se prosazuje i v českém zdravotnictví

digitalizace
Ilustrační obrázek Midjourney

V českých nemocnicích se už nyní testuje a využívá množství technologií s umělou inteligencí. Některé zdravotnické prostředky už získaly certifikaci, další na ní pracují. Umělá inteligence se zaměřuje na zvýšení efektivity zdravotních služeb i kvality péče.

Koncem února proběhl ve zdravotním výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR kulatý stůl nazvaný Umělá inteligence – výhoda pro české zdraví i zdravotnictví, pořádaný místopředsedou výboru poslancem Tomem Philippem.

Vrchní ředitel pro legislativu a právo Radek Policar shrnul legislativu a doporučení, která k umělé inteligenci formulují v posledních letech různé autority. „V této oblasti se toho děje hodně a rychle, skoro každý den přicházejí nějaké novinky,“ řekl Policar. Oblasti dávají pravidla a rámec mimo jiné výkonné nařízení prezidenta Spojených států amerických o bezpečnosti a důvěryhodnosti rozvoje a užívání umělé inteligence, kodex chování pro umělou inteligenci přijatý G7, deklarace summitu o umělé inteligenci, který se loni konal v Bletchley parku ve Velké Británii. Nedávno byl také schválený Akt o umělé inteligenci. Svoje doporučení pro využití umělé inteligence vytváří i Světová zdravotnická organizace (WHO), vyjmenoval Policar.

Evropský Akt o umělé inteligenci je nařízení, to znamená, že po svém zveřejnění ve věstníku bude přímo platný ve všech členských státech. „Někdy se o evropském Aktu o umělé inteligenci říká, že způsobí, že na rozdíl od USA a Číny v EU žádná umělá inteligence nebude. Troufám si tvrdit, že to říkají lidé, kteří návrh nečetli. Dokument celou řadu produktů a způsobů využití umělé inteligence vůbec nereguluje. Zakazuje jen velmi nebezpečné způsoby užití umělé inteligence. Třeba to, že by státy permanentně sledovaly všechny své občany nástroji face recognition. Dále se vyhodnocují vysoce rizikové případy využívání umělé inteligence, u nich dochází k regulaci. Právníci mají naopak mnohdy dojem, že navrhovaná regulace není dostatečná,“ tvrdí Policar. Připomněl, že většina povinností Aktu o umělé inteligenci bude platit až 24 měsíců po schválení.

Chirurg a podnikatel Tomáš Šebek, zakladatel iniciativy Ministr zdraví, sleduje vývoj digitálních technologií ve zdravotnictví a na kulatém stole uvedl příklady, v jakých oblastech medicíny je využití umělé inteligence nejperspektivnější. „Praktický lékař bude za využití umělé inteligence schopen dělat více práce, bude odstíněn od byrokracie a bude mít větší prostor pro práci s pacientem,“ očekává Šebek. Jako další z oborů jmenoval radiologii, onkologii, kardiologii nebo vývoj léčiv. Silnou stránkou umělé inteligence je vyhodnocování obrazu, připomněl Šebek. Zajímavé pro Českou republiku podle něj může být zapojení umělé inteligence do řízení péče. „Dnes je sedm stovek systémů s umělou inteligencí schválených FDA pro využití ve zdravotnictví. Je to realita, nemá cenu s tím bojovat, je lepší to využít,“ řekl Šebek. Z inspirativních světových medicínských projektů využití umělé inteligence jmenoval německý systém Ada na vyhodnocení zdravotních symptomů a zdravotní poradenství, hojně využívaný pacienty, a také Med-PaLM, řešení od Googlu, které dosáhlo v testu napodobujícím americké lékařské licenční zkoušky působivých 86 procent přesnosti. „O šest měsíců dříve měl 65procentní úspěšnost. Je to budoucí klinik,“ uvedl Šebek.

Z českých nadějných projektů zdravotnických digitálních technologií s umělou inteligencí Šebek jmenoval nástroje Carebot, MAIA, Kardi Ai, Aireen, Neurona, Elonga, VOS.health a Hedepy.

Projekt MAIA představil na kulatém stole jeho zakladatel Lukáš Loun. „Náš tým má za sebou několik úspěšných aplikací vývoje v průmyslu a dopravě, máme šest Ph.D. expertů na počítačové vidění a chtěli jsme přenést tuto naši kompetenci do zdravotnictví, abychom přinesli něco společnosti,“ popsal samotné začátky projektu Loun.

Jak uvádí Loun, více než tři čtvrtiny zdravotnických aplikací s umělou inteligencí certifikovaných FDA přináší řešení pro radiologii. Zpracování statického obrazu je už dobře zvládnuto. Druhá nejčetnější jsou řešení pro kardiologii. To zahrnuje senzory, které monitorují tep. Na druhou stranu chybějí chirurgické a endoskopické aplikace. „Zpracování videa v reálném čase je pro umělou inteligenci o hodně těžší a lékař potřebuje informace k rozhodování okamžitě. Tuto výzvu jsme přijali a rozhodli se vytvořit aplikaci, která se zabývá problémem karcinomu tlustého střeva,“ uvedl Loun. Podle statistik zkušený lékař při koloskopickém vyšetření střev nevidí až dvacet procent adenomů, tvrdí Loun. „Pokud se zvýší záchyt adenomu lékařem o jedno procento, snižuje se riziko vzniku karcinomu o tři procenta,“ uvádí Loun. MAIA je chytrý endoskopický modul, který zvyšuje záchyt adenomů, klasifikuje a měří léze a zrychluje vyšetření. MAIA má vlastní hardware, který je kompatibilní se všemi endoskopy na trhu. Aktuálně se v Česku a na Slovensku testuje systém, který pomáhá s navigací při endoskopickém vyšetření, vyznačuje potenciální adenomy, kontroluje dodržení určitých ukazatelů kvality a přepíše nahrané hlasové poznámky. Místo toho, aby lékař zapisoval průběh vyšetření, jen připravenou zprávu zkontroluje nebo doplní. Pro pozdější kontrolu záznamu z vyšetření systém nabízí možnost přeskočit na vyznačená místa, kde byl určitý nález. MAIA se dál rozvíjí, a to do gastroskopických vyšetření, urologických, bronchoskopických nebo gynekologických vyšetření. „Přínosem našeho produktu je zlepšení prevence a snížení nákladů na léčbu karcinomu tlustého střeva. Dokážeme v situaci, kdy jsou v některých místech čekací lhůty na kolonoskopické vyšetření až pět měsíců, zkrátit proceduru vyšetření o dvacet procent. Přispíváme k transparentnosti výkonů. Platby máme nastaveny jako měsíční poplatek,“ uvádí Loun. Za rok a půl existence získala MAIA několik ocenění v Česku, Evropě i ve Spojených státech. Dostala nabídka od Mayo Clinic ke vstupu do jejího akcelerátoru. Certifikaci jedné své aplikace plánuje MAIA získat ještě v první půli letošního roku.

Tři roky je v běhu projekt Carebot, který pomáhá vyhodnocovat rentgenové snímky. Za tu dobu jeho tvůrci anotovali stovky tisíc dat, na popisu snímků pro jejich trénovací sady se musejí nejdříve shodnout tři lékaři. „Implementujeme se přímo do systému, který lékař při prohlížení snímků využívá, nevyžadujeme klikání navíc a generujeme návrh zprávy,“ popisuje Matěj Misař z týmu Carebotu. První aplikací Carebotu je asistence při vyhodnocení rentgenových snímků hrudníku. Tu testují desítky nemocnic. Na snímek přidává rámečky, které označují potenciální léze. Dalším z řešení, které se aktuálně pilotuje, je popis mamografie. Připravuje ale i vyhodnocení fraktur kostí. „Zatímco počet rentgenových vyšetření roste, počet lékařů ne. Očekáváme, že zátěž na lékaře bude čím dál větší,“ uvádí Misař.

V menších nemocnicích podle něj není někdy v noci rentgenolog k dispozici. Lékaři jiných specializací pak ocení pomoc umělé inteligence se čtením snímků o to víc.

V zahraničí prvky s umělou inteligencí již masově nasazují, uvádí Misař. Britská vláda dotuje zavádění efektivních systémů s umělou inteligencí v nemocnicích NHS 120 miliony liber, poznamenal. Jedním z cílů prý je, aby ve všech nemocnicích byly asistenční systémy pro popis rentgenů hrudníku.

David Skála, intervenční arytmolog a produktový ředitel Kardi Ai, popsal, jak velké zvýšení kvality péče tento systém poskytuje a jak silný celkový dopad na zdraví populace může mít. „Jednou týdně mám arytmologickou poradnu, před dvaceti lety jsem míval osm pacientů za dopoledne, dnes jich mám třicet a stále jsme na to dva. Jak stárne populace, přibývají arytmie,“ upozornil Skála. Třetina arytmií je nevnímaná, to ale neznamená, že jsou méně rizikové. Detekcí arytmií jde předejít velkým dopadům. EKG přitom dnes lze měřit snadno a průběžně, z toho vzniká množství dat, která je potřeba vyhodnocovat. Startup Kardi Ai využívá běžný hrudní pás se snímačem EKG a vlastní software s umělou inteligencí. „Aktuálně máme 750 pacientů v České republice a už máme téměř půl miliardy anotovaných EKG jednotlivých srdečních úderů,“ uvádí Skála. Hrudní pás má proti chytrým hodinkám mnoho výhod, může měřit EKG průběžně během jakékoli aktivity, a to ve vysoké kvalitě. „Umělá inteligence je úžasná v tom, že může vytřídit ty pacienty, na které se máme zaměřit, a můžeme je zaléčit včas,“ řekl Skála.

Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek na kulatém stole ve Sněmovně zdůraznil, že řada řešení s umělou inteligencí ve zdravotnictví zvyšuje efektivitu poskytovatele, umožňuje mu vyšší produkci, a tedy by je měli financovat právě poskytovatelé. Dokonce nadnesl otázku, jestli by umělá inteligence nemohla zlevňovat zdravotnictví. Tedy jestli například úhrada levnějších aplikací s umělou inteligencí nemůže nahradit dražší metody. „Uvědomuji si, že si nemůžeme nechat ujet vlak. S kolegy o umělé inteligenci aktivně debatujeme, ale zatím se nám těžce hledá průnik zájmů,“ přiznal Kabátek. Co se týká úhrad, je podle Kabátka potřeba drobně doladit prováděcí předpisy, nebo je také možné jít standardní cestou žádosti o úhradu zařazením do seznamu zdravotních výkonů nebo jako zdravotní prostředek na poukaz. Diskuse se podle něj bude muset vést nejen o tom, jaké nové metody začít hradit, ale také, co zastarává a hradit se přestane.

Sdílejte článek

Doporučené

O houbách a lidech

12. 4. 2024

Většina z nás považuje houby za rostliny. Nejsou jimi. Jsou samostatná říše života. Něco mají společného s rostlinami, něco s živočichy, něco mají…