ČLK: Lékař musí vědět, že pacient je HIV pozitivní

Může zatajení informace o HIV pozitivitě pacienta ohrozit lékaře? Podle České lékařské komory (ČLK) zcela jistě ano. Dosud lékaře v tomto ohledu „chrání“ zákon. Léčení pacienti, kteří se v důsledku této povinnosti setkávají s diskriminací, však již dlouhou dobu usilují o změnu. Na jejich stranu se nyní přiklání i Společnost infekčního lékařství ČLS JEP (SIL) – z jejího pohledu jsou dnes nebezpeční už jen neléčení pacienti. ČLK ale se zrušením povinnosti nesouhlasí. Znamenalo by to prý další „osekání“ práv zdravotníků, a to v době stoupajícího výskytu HIV.

V současnosti je stále v platnosti povinnost pacienta informovat svého lékaře o HIV pozitivitě. Tuto povinnost zakládá zákon o ochraně veřejného zdraví (č. 258/2000 Sb.), konkrétně § 53 odst. 1 písm. d). Podle tohoto ustanovení jsou fyzické osoby po nákaze vyvolané virem lidského imunodeficitu, ale také například pacienti s hepatitidou B či břišním tyfem, povinni kromě jiného informovat o svém nosičství lékaře před vyšetřovacím nebo léčebným výkonem a při přijetí do ústavní péče. ČLK také připomíná propojenost tohoto ustanovení s pravidly stanovenými v zákoně o zdravotních službách (č. 372/2011 Sb.). I podle tohoto zákona (§ 50 odst. 1 písm. a/) mají zdravotníci právo získat od pacienta, kterému poskytují zdravotní služby, informaci o tom, že je pacient nosičem infekční nemoci dle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Tendence změnit uvedená pravidla reflektovala Česká lékařská komora už na svém loňském sjezdu v Brně. „ČLK považuje za vyloučené, aby lékař nebyl oprávněn být informován o tom, že pacient trpí závažnou přenosnou chorobou, zejména že je HIV pozitivní. Komora trvá na zachování velmi skromných práv zdravotníků stanovených v § 50 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, tedy i na právu zdravotníka být informován o tom, že pacient trpí přenosnou chorobou,“ znělo tehdejší usnesení, které podpořila drtivá většina delegátů. Navzdory tomu však ministerstvo zdravotnictví uvažuje o úpravě zákona o ochraně veřejného zdraví, a to mimo jiné na základě postoje SIL, podle které jsou stávající pravidla obsoletní.

Ohrožují pacienti lékaře?

Podle předsedy SIL Pavla Dlouhého se už některá zákonná ustanovení nedodržují a nadto jsou medicínsky bezpředmětná. Navíc situace je dle vyjádření Dlouhého pro Deník N zcela odlišná oproti stavu před dvaceti lety. „Lidé s HIV, kteří o své nákaze vědí a léčí se, nejsou pro své okolí nebezpeční. Díky stávající moderní léčbě je pacient s HIV velmi rychle virologicky potlačen, virus tedy nevylučuje a není pro okolí nakažlivý. A protože zaléčení lidé virus nepřenášejí, není důvod takové znění zákona mít,“ sdělil listu Pavel Dlouhý.

To potvrzuje ve své zprávě i ČLK, která připomíná, že od roku 2016 se zahajuje léčba antivirotiky bezprostředně po stanovení diagnózy. „Díky moderním antivirotikům dochází velmi rychle k poklesu virémie až k nulovým hodnotám. Také v České republice se léčba zahajuje ihned po stanovení diagnózy, řádně léčení pacienti by tak neměli být infekční,“ konstatuje ve své zprávě ČLK. Prezident ČLK Milan Kubek však druhým dechem dodává, že praxe může být odlišná. Navíc návrhy na zrušení ustanovení, která jsou dle ČLK navržena k ochraně zdravotníků, přicházejí v době stoupajícího výskytu HIV v ČR. „Podle dat poskytnutých Státním zdravotním ústavem bylo v roce 2022 v ČR zachyceno 292 nových případů infekce HIV, což je dosud nejvyšší zjištěný počet za celou dobu sledování od roku 1985. Není žádným tajemstvím, že příčinou je především příliv uprchlíků z Ukrajiny, kde je procento nakažených virem HIV několikanásobně vyšší než u nás. Dalším znepokojivým trendem je nárůst nových HIV pozitivních pacientů, kteří nepatří do žádné ze známých rizikových skupin. O to nebezpečnější jsou tyto osoby jako přenašeči,“ dodává Kubek s odkazem na data z let 2021 až 2022.

Nejvyšší podíl cizinců v historii

Pokračování trendu potvrzují i poslední zveřejněná data Národní referenční laboratoře (NRL) pro HIV/AIDS za první pololetí roku 2023. Za prvních šest měsíců lékaři zachytili 133 případů HIV, což sice představuje meziroční pokles o 19 případů, ale zastoupení cizinců je stále velmi vysoké (rezidenti 75, Češi 58). Jejich podíl činí 56,4 procenta, tedy nejvyšší za celou dobu sledování. Podle NRL se na tomto počtu významně podílejí Ukrajinci bez statusu uprchlíka (39 osob). „Zatímco absolutní počty nově zjišťovaných rezidentů v průběhu prvních pololetí posledních deseti let rostou, počty občanů ČR výrazně klesají z maxima 118 v roce 2016 na 58 v roce 2023," uvedla NRL v tiskové zprávě. Laboratoř také upozornila, že HIV pozitivní uprchlíci z Ukrajiny se statusem dočasné ochrany jsou sledováni odděleně od občanů ČR a rezidentů. Z celkem 92 zaznamenaných případů HIV pozitivních uprchlíků z Ukrajiny v prvním pololetí tohoto roku o své pozitivitě vědělo přes 70 procent. Tito pacienti se dle NRL doposud léčili na Ukrajině a požádali o zajištění kontinuity své léčby (více viz K věci). Riziko nejen pro zdravotníky však představují zejména ti pacienti, kteří o své chorobě nevědí a nejsou léčeni.

Ochrana zdravotníků před nezaléčeními

V tom se lékaři shodují. Milan Kubek v této souvislosti poukazuje na nutnost dodržování pravidel bezpečnosti práce. Ročně je podle něj hlášeno přibližně 3 000 pracovních poranění zdravotníků ostrým předmětem. „Česká lékařská komora v této souvislosti prosazuje právo lékaře nechat na HIV testovat pacienta, při jehož ošetřování k poranění došlo, i bez souhlasu daného pacienta. V současnosti v takových případech, pokud je podezření na HIV pozitivitu pacienta důvodné, nezbývá nic jiného než postexpoziční profylaxe,“ upozorňuje Kubek. S tím souhlasí i Pavel Dlouhý, podle kterého by v zákoně měla přibýt pro tyto případy povinnost pacientů podstoupit vyšetření. V případě pozitivity by následovala zmíněná postexpoziční profylaxe, kterou však podle Milana Kubka pojišťovny prozatím nehradí.