Dosud nejkomplexnější studie odhalila nová fakta

Podrobná data byla zveřejněna v rámci letošního setkání odborníků UEG week v Barceloně.

Studie Global Burden of Disease je první prací svého druhu, která se zabývá epidemiologickými a rizikovými faktory u celé řady onemocnění trávicího ústrojí. Počet úmrtí v důsledku karcinomu pankreatu se podle dat této studie zvýšil ze 196 000 v roce1990 na 228 000 v roce 2017. Výsledky studie, které byly prezentovány v průběhu UEG week a v časopise Lancet Gastroenterology & Hepatology, podle expertů přinášejí dosud nejucelenější obrázek celosvětové zátěže chorob trávicího ústrojí a zároveň nabízejí zásadní informace pro zlepšení současné situace. Mezi důležitá zjištění patří:

• počet pacientů s karcinomem pankreatu vzrostl za posledních 27 let o 130 procent – ze 195 000 v roce 1990 na 448 000 v roce 2017,
• počet pacientů s karcinomem žaludku naopak klesl, a dostal se tak z druhé příčky příčin úmrtí u nádorových onemocnění na místo třetí (po karcinomu plic a kolorektálním karcinomu),
• počet případů IBD se zvýšil o 84 procent z 3,7 milionu v roce 1990 na 6,8 milionu v roce 2017.

Podle profesora Herberta Tilga, šéfa vědeckého výboru UEG, prezentovaná studie poskytuje dosud nejucelenější obrázek situace v oblasti této skupiny nemocí. Prozkoumání trendů napříč populacemi pacientů trpících různými chorobami trávicího ústrojí poskytuje zásadní informace potřebné pro změnu zátěže, kterou s sebou tyto diagnózy přinášejí.

Karcinom pankreatu: Incidence i mortalita rostou

Stejně jako roste incidence karcinomu pankreatu, narůstá i počet úmrtí v jeho důsledku – z 196 000 na 448 000 v roce 2017. Lze sice namítat, že nárůst může být vysvětlen rostoucí populací a prodlužujícím se věkem. Avšak i když vezmeme v úvahu tyto populační změny, ukazuje se, že incidence onemocnění se zvýšila o 12 procent a mortalita o deset procent. Je třeba zmínit, že nejvyšší incidence i mortalita byly zjištěny ve vyspělejších zemích.

Míra úmrtnosti standardizovaná podle věku byla nejvyšší v superregionu s vysokými příjmy za všechny roky od roku 1990 do roku 2017 (8,1 na 100 000 osoboroků v roce 1990 a 8,6 na 100 000 osoboroků v roce 2017). Střední Evropa, východní Evropa a střední Asie figurují na druhém místě s 6,8 na 100 000 osoboroků v roce 1990 a 7,6 na 100 000 osoboroků v roce 2017. Nejlépe dopadla jižní Asie s 1,6 na 100 000 osoboroků v roce 1990 a 2,9 na 100 000 osoboroků v roce 2017.

Odborníci věří, že tento vzestup souvisí s narůstající prevalencí obezity a diabetu a odráží rizikové faktory, jako je vysoký BMI a zvýšená koncentrace glukózy v krvi, které jsou dnes všeobecně považovány za hlavní rizikové faktory karcinomu pankreatu. „Karcinom pankreatu je celosvětově jedním z onemocnění s nejvyšší mortalitou, s celkovým pětiletým přežitím maximálně pěti procent nemocných v zemích se středním a nízkým národním příjmem. Přitom nejvýznamnější rizikové faktory onemocnění, k nimž patří vedle zmíněné obezity a diabetu i kouření, jsou ovlivnitelné a představují obrovské pole pro uplatnění prevence,“ upozornil prof. Reza Malekzadeh, University of Birmingham, jeden z hlavních autorů studie.

Předpokládá se, že se stárnutím populace bude nárůst incidence karcinomu slinivky pokračovat i nadále. Preventivní strategie by se tudíž měly zaměřit na modifikovatelné rizikové faktory. Zapotřebí je vyvinout nejen screeningové programy pro včasnou detekci tohoto onemocnění, ale i účinnější léčebné strategie.

Screening: Klíč k redukci kolorektálního karcinomu

Od roku 1990 do 2017 vzrostla věkově standardizovaná incidence CRC celosvětově o 9,5 procenta, oproti tomu věkově standardizovaná úmrtnost o 13,5 procenta poklesla. Vědci věří, že tento pozitivní trend je důsledkem zavedení screeningových programů CRC, které umožňují časnější detekci onemocnění, a tím zvyšují šanci na přežití. Toto tvrzení dokládá fakt, že k největšímu poklesu v mortalitě dochází v zemích, kde byly screeningové programy zavedeny před 20 až 30 lety.

Studie také zdůrazňuje, že rizikové faktory CRC se u mužů a žen liší, a tak by také měly být vnímány při přípravě národních programů a preventivních programů. U mužské populace je hlavním rizikovým faktorem konzumace alkoholu, kouření a následně strava chudá na vápník, mléko a vlákninu. Oproti tomu u žen bylo za hlavní rizikový faktor označeno především nesprávné stravování, nikoli alkohol a cigarety.

Incidence a mortalita karcinomu žaludku (standardizováno podle věku) se postupně od roku 1990 do roku 2017 trvale snižuje. Nicméně podle lékařů tento pokles ve vysoce rizikových zemích automaticky nevedl ke snížení zátěže na zdravotní systémy, a proto odborníci věří, že by měly být aplikovány specifické lokální strategie v závislosti na rizikových faktorech jednotlivých zemí.

„Tento výzkum ukazuje, jak geograficky variabilní karcinom žaludku je. Porozumění těmto rozdílným trendům je nezbytné pro formulaci účinných preventivních strategií. Kromě současného poklesu incidence a úmrtnosti bude možné snížit absolutní počet případů a úmrtí, pokud se dále podaří snížit zátěž ve východní Asii, kde v současnosti dochází téměř k polovině případů a úmrtí,“ uzavřel profesor Malekzadeh.

Zdroj: MT