Přeskočit na obsah

Nekontrolované šíření COVID-19 se v Česku zastavilo

Aktuálně roste počet potvrzených případů nemoci COVID-19 v Česku pomaleji, než počet provedených testů. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky prof. Ladislava Duška to je pozitivní zpráva. „Ještě před týdnem jsme říkali, že s každým navýšení počtu provedených testů nám prakticky lineárně stoupal počet nově diagnostikovaných. Čím víc jsme testovali, tím víc jsme nasbírali pozitivních případů. Recentní data ukazují, že se tento trend zlomil. Například 7. dubna proběhl rekordní počet testů, ale přitom poklesl počet nově diagnostikových. To je jasný signál, že se nekontrolované šíření nemoci zastavilo,“ uvedl prof. Dušek. „Podíl pozitivních záchytů na celkovém počtu provedených testů nevyhnutelně klesá. A to i když odečteme opakované testy,“ ujistil.

Počet provedených testů a zjištěných případů. ÚZIS.

 

Nijak alarmující výsledky nevidí ani u seniorů coby rizikové populace. „Podařilo se uchránit zranitelné složky obyvatel a nemoc se nekontrolovaně nešíří. Podíl seniorské populace na diagnostikovaných případech narůstá, je na 24 procentech. Čísla ze Španělska, Itálie, Německa ukazují, že české číslo je relativně nízké,“ tvrdí prof. Dušek.

Znamená to, že je správný čas zahájit kontrolované postupné rušení protiepidemických pravidel. Na jeho plánu pracuje multioborová skupina expertů pod vedení doc. Rastislava Maďara, vedoucího Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

Koncem dubna nebo začátkem května by měla být hotová studie, kolik je v populaci ve skutečnosti nemocných. Postavená bude na testech reprezentativního vzorku populace v několika regionech, na přesném designu studie se pracuje. I z těmito údaji bude plán uvolňování protiepidemických opatření pracovat.

Zároveň klinická skupina při ministerstvu zdravotnictví dostala za úkol do týdne připravit návrh plánu, jak se budou do normálního chodu vracet nemocnice. „Určité kapacity budou muset být dále vyčleněny, ale jsme ve stavu, kdy si můžeme dovolit rozvolnit přísná opatření. Zcela jsme omezili elektivní péči, plánovanou péči. Určitě nechceme poškodit pacienty, kterých se to týká, musí se dostat ke své péči. Klinická skupina připraví tento plán. Postupně rozvolníme opatření tak, aby nemocnice začaly nabíhat na normální stav. Během týdnů jsme schopni nastavit chod v nemocnicích tak, aby fungovaly jako před propuknutím pandemie,“ očekává ministr zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch.

Uvolňování opatření musí být bezpečné, říká ministr. „Aktuální data jsou pozitivní, ale nemůžeme si dovolit celou práci, kterou jsme v březnu odvedli, hodit do koše, protože uděláme nerozvážený krok a dojde k druhé vlně pandemie v České republice. To nechceme, proto se to plánuje velmi pečlivě,“ uvedl Vojtěch.

Data k plánu uvolňování opatření budou přicházet z více zdrojů. Během Velikonoc vznikne popis zranitelných skupin populace. „Dosavadní data kreslí jasný model. Není to jen otázka věku. Je to ale uchopitelné. Lidé s těžkou hypertenzí, dekompenzovaným diabetem a kardiovaskulárními problémy jsou v riziku částečně nezávisle na věku,“ předeslal prof. Dušek.

Do rozhodování budou vstupovat i přesná aktuální data o kapacitách nemocnic. „Kapacita systému intenzivní péče má zatím velkou rezervu. Stávající vývoj počtu pacientů se zatím chová očekávaně, víme, s čím můžeme v nejbližších dnech i týdnech počítat. Připravujeme se i na scénář, co dělat, kdyby došlo k náhlé nečekané explozi počtu pacientů a možnému ohrožení systému intenzivní péče v Česku,“ uvedl k aktuálnímu vývoji prof. Vladimír Černý, předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. „V tuto chvíli (k 7. 4. 2020, 17) je v nemocnicích 403 pacientů s COVID-19, z toho na jednotkách JIP a ARO je 89 pacientů (22 procent), počet pacientů na ECMO je v tuto chvíli velmi malý, jsou to dva pacienti. Kapacita ECMO v Česku je 72,“ upřesnil.

 

Vývoj počtu hospitalizovaných. ÚZIS

 

Od neděle 6. dubna přitom běží ve zkušebním provozu online národní dispečink intenzivní péče, který přinese velmi detailní přehled o obsazenosti lůžek intenzivní péče v jednotlivých nemocnicích. Díky tomu bude možné okamžitě rozpoznat riziko přetížení systému například v určitém regionu. Nemocnice do systému zadávají počty přístrojů i personálu. „Národní dispečink intenzivní péče je jedna z klíčových součástí systému intenzivní péče, abychom mohli včas identifikovat, že se děje něco závažného ve smyslu nečekaného nárůstu počtu pacientů,“ uvedl prof. Černý. Součástí systému jsou krajští koordinátoři, kteří mají vymezené pravomoci příkazem ministra. „Mohou určit, kam by se pacient přeložil, kdyby nedošlo k dohodě mezi nemocnicemi,“ uvedl prof. Černý. „Hranice vyčerpání existující kapacity systému intenzivní péče při stávajícím tempu nárůstu je zatím dosti vzdálená, systém je ovšem nachystán i na italský vývoj situace,“ dodal.

 

Predikce opět optimističtější
Podle aktuální predikce ÚZIS bude v Česku do 30. dubna 8900 až 12600 potvrzených případů COVID-19. Nadále platí, že 13 procent případů vyžaduje hospitalizaci a že 26 procent hospitalizovaných potřebuje vysoce intenzivní péči.
Podle ÚZIS kleslo reprodukční číslo R již na 1,02 v rozmezí 0,97 až 1,08 při 95procentním intervalu spolehlivosti. Výhled tak je ještě optimističtější, než predikce zveřejněná před týdnem.
Podle ředitele ÚZIS Ladislava Duška měla nejvýznamnější vliv na vývoj epidemie protiepidemická opatření, přijatá vládou a ministerstvem zdravotnictví. Kdyby přijatá nebyla, mohli jsme pozorovat nárůst reprodukčního čísla a velký tlak na nemocniční péči.

Prezentace i videozáznam tiskové konference najdete na webu ministerstva zdravotnictví k epidemii nového koronaviru.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Český startup Carebot získal certifikaci

10. 4. 2024

V Evropě sílí trend využití umělé inteligence při čtení snímků ze zobrazovacích metod. Mezi prvními se ho chápe i česká společnost Carebot. Během…