Přeskočit na obsah

Nové robotické centrum propojuje čtyři obory

robotické centrum FTN
Robotické centrum Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Foto: FTN

Unikátní multioborové chirurgické robotické centrum, které díky dotačnímu programu REACT-EU spustilo svůj provoz koncem minulého roku ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze, poskytuje zdravotní péči na té nejvyšší úrovni. Úspěšně se zde podařilo zahájit operování na robotickém systému da Vinci Xi současně hned ve čtyřech odbornostech: urologii, hrudní chirurgii, chirurgii a gynekologii, což je v rámci ČR jedinečné.

„Od samého začátku je nový robotický systém da Vinci plně vytížen hned čtyřmi odbornostmi. Probíhá zde operativa urologických pacientů, pacientek s gynekologickou problematikou a hrudní a břišní, zejména onkologická chirurgie. Vybudování centra si vyžádalo 190 milionů korun, kdy část připadla na přístroje a vybavení operačního sálu a druhá část směřovala na stavební práce a IT technologie,“ uvedl 22. 2. 2024 při oficiálním otevření Centra pro robotickou chirurgii ředitel FTN doc. MUDr. Zdeněk Beneš, CSc. Nesporným přínosem moderního systému je, že pro pacienta robotická operace znamená snazší a rychlejší hojení miniaturních ran, kratší celkovou rekonvalescenci, menší ztrátu krve a lepší léčebný i kosmetický efekt.

S operacemi zde začali na podzim 2023 a do dnešního dne provedli lékaři celkem 135 roboticky asistovaných zákroků v přibližně stejném poměru všech čtyř zastoupených oborů. Všechny operace proběhly úspěšně, bez výskytu komplikací, což jsou výsledky potvrzující i zkušenosti ze světa. Jak se při otevření centra shodli přítomní operatéři, jsou na nové pracoviště o to hrdější, že se ho podařilo vybudovat právě ve složitém areálu FTN, která dlouhodobě poskytuje vysoce specializovanou odbornou péči, i když její komplex nebyl původně koncipován jako nemocnice a zároveň je památkově chráněn, což jakékoli stavební úpravy a modernizaci činí mnohem složitějšími než v jiných zařízeních.

Čtyři obory nabízejí méně invazivní zákroky s daleko lepšími výsledky a benefity pro pacienty

Jak potvrdil prof. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D., přednosta Urologické kliniky 3. LF UK a FTN, který s nápadem založit robotické pracoviště před pěti lety přišel, robotický systém umožňuje provádět operační výkony mnohem méně invazivně než všechny ostatní metody, s čímž souvisí i jeho vysoká efektivita. „Ve většině případů operujeme nádorová onemocnění, kde je efektivita týkající se vyléčení pacientů vyšší a naopak je nižší množství komplikací. V oboru urologie se většina zákroků týká operací prostaty pro zhoubný nádor, kdy jsou pacienti v naprosté většině blížící se sto procentům po zákroku vyléčeni a mají nejmenší výskyt pooperačních obtíží, kterých se muži nejvíce obávají, tedy úniku moči a poruch sexuálních funkcí,“ vysvětlil prof. Zachoval.

„Na toto centrum jsme několik let čekali. FTN poskytuje velmi specializovanou péči na mnoha úrovních a odbornostech. Za hrudní chirurgii jsme centrem vysoce specializované pneumo-onko-chirurgické péče, kterých je v ČR pouze osm, a snažíme se pacientům s onkologickým onemocněním plic poskytovat opravdu tu nejlepší péči. A k té samozřejmě robotická hrudní chirurgie patří,“ uvedla MUDr. Alice Tašková, přednostka Kliniky hrudní chirurgie 3. LF UK a FTN. Jak doplnila, pacienti z tohoto zákroku velmi profitují, mají menší pooperační bolesti, odcházejí podstatně dříve domů, mnohem dříve je možné vyjmout drény apod., což znamená, že se velmi rychle začínají vracet do svého běžného života. Dosud zde ve svém oboru hrudní chirurgové odoperovali cca 40 pacientů a mohou potvrdit, že tento zákrok pacienti snášejí lépe a benefity pro nemocné jsou jednoznačné.

Podle vedoucího lékaře Chirurgické kliniky FTN MUDr. Lukáše Vrbenského chirurgové zatím operují zejména pacienty se zhoubným onemocněním tlustého střeva a konečníku. „Zvláště v oblasti konečníku totiž robotický systém poskytuje proti všem ostatním metodám nejlepší přístup do pánve. Již jsme se přesvědčili i o tom, že pacienti stonají velice dobře a operování je šetrné a dostatečně radikální,“ uvedl MUDr. Vrbenský. Jak doplnil přednosta Chirurgické kliniky doc. MUDr. Jaromír Šimša, Ph.D., nespornou výhodou operace v hloubce malé pánve je přehlednost a bezpečnost výkonu zejména u nejníže uložených karcinomů. Tato technika také umožňuje vyvarovat se poranění okolních cévních struktur, močovodu atd., což je u těchto operací klíčové.

Chirurgové předpokládají, že počty léčených budou narůstat, a věří, že perspektiva používaného robotického systému bude i u nás, stejně jako tomu je již v zahraničí, mnohem širší. Vzhledem ke kvalitě robotického systému doufají, že i stran dalších výkonů hrazených zdravotními pojišťovnami bude výkonů v břišní chirurgii přibývat a dostane se nejenom na pacienty s nádorovým onemocněním, kam v současné době patří pouze onemocnění tlustého střeva pro zhoubné nádory a onemocnění konečníku pro zhoubný nádor.

Gynekologové se u robotických zákroků naopak zaměřují na benigní operativu. „Jsme v současné době asi jediné velké centrum benigní gynekologické operativy pomocí robotu v ČR. Operujeme pacientky s velkými nálezy, obézní pacientky nebo ženy se sestupem pánevního dna. Jedná se o operace, které by jinak musely pacientky podstoupit otevřeně. Tím, že máme k dispozici robotický systém, můžeme zákrok provést mnohem šetrněji a bezpečněji. Pacientky pak daleko lépe stonají a benefity jsou obrovské,“ podělil se o své zkušenosti MUDr. Petr Kolek, primář Gynekologicko-porodnického oddělení FTN. Jak doplnil, lékařům se již například podařilo odoperovat značně velké nálezy, mají za sebou např. operaci 1,5kg dělohy, což je něco, co si dříve nedovedli představit operovat laparoskopicky. Následné kontroly pacientek potvrzují, že opravdu za dva až tři dny po robotické operaci jsou schopny normálního běžného života.

Co všechno umí da Vinci?

Robotický systém da Vinci Xi využívající miniinvazivní chirurgický přístup je určen pro operace ORL, v hrudní dutině nebo břišní dutině pro benigní i maligní diagnózy. Skládá se z chirurgické konzole, za níž sedí operatér a ovládá další část – telemanipulátor, věž nacházející se nad pacientem během operace. Třetí částí je vizualizační jednotka. Věž obsahuje čtyři interaktivní nezávislá robotická ramena, která mohou fungovat jako skalpely, nůžky, elektrochirurgické přístroje nebo úchopné nástroje. Poslední rameno je určeno k vizualizaci a ovládání 3D kamery.

Tento moderní systém tedy stojí na třech pilířích: vizualizaci, přesnosti a kontrole. Operace jsou ve srovnání s klasickými metodami unikátní, chirurg vidí obraz ve formě 3D ve vysokém rozlišení, kdy vnímání struktur, které je 10–40krát zvětšené, je diametrálně jiné než při pohledu svrchu úzkou incizí. Navíc joysticky, kterými ovládá ramena robota a další nástroje, umožňují rotaci až 540°. Ovládací prvky jdou tedy daleko za hranici pohybu lidskou rukou. Právě s tím souvisí i přesnost. Robot také absolutně eliminuje třes ruky chirurga, díky pevné ruce se tak operatér vyhne strukturám, které nemají být porušeny.

Generace Xi je již čtvrtá generace těchto robotických systémů, které jsou na trhu více než 28 let. Původním záměrem bylo sloužit NASA, následně americké armádě. Později se jejich využití rozšířilo i do nemocnic, kde prvotně robot cílil na kardiochirurgii a následně našel uplatnění ve všech oborech, v nichž se dnes používá. Systém da Vinci byl mimo jiné díky průkopnické technice použit v první plně robotické transplantaci plic na světě.

Cíle projektu byly naplněny

Hlavním cílem náročného projektu bylo rozšíření spektra a zvýšení kvality a bezpečnosti zobrazovacích diagnostických metod ve FTN v návaznosti na urgentní příjem a v kontextu nově se objevujících vážných zdravotních hrozeb, např. pandemie covidu-19. K dalším cílům v době vzniku projektu patřilo zkvalitnění, rozšíření a navýšení kapacity diagnostických zobrazovacích metod tak, aby v době nepříznivé epidemiologické situace bylo možné za všech okolností zajistit vysoký standard neodkladné a urgentní péče i péče o infekční nebo potenciálně infekční pacienty.

Záměrem, který se na sto procent podařil, bylo vytvořit multioborové centrum robotické chirurgie. Dosud byly operační výkony ve FTN prováděny laparoskopicky nebo klasickou otevřenou cestou. Snahou bylo také vybudovat rychlou, bezpečnou a kvalitní IT infrastrukturu pro sdílení, ukládání a vyhodnocování diagnostických obrazových a dalších dat ve FTN. Pavilonové uspořádání totiž klade velké nároky na datové sítě, a především na vzájemné propojení jednotlivých pavilonů mezi sebou a mezi centrální a záložní serverovnou včetně PACS serverů a modalit, které přímo slouží pro sdílení radiodiagnostických informací napříč areálem. Pro kompletní dálkové sdílení zdravotnických dat chyběly i některé moduly nemocničního informačního systému. Vzájemné propojení všech budov si vyžádalo použití většího množství aktivních prvků datové sítě a optických propojení mezi jednotlivými lokalitami.

Výsledkem je rozšíření a rozvoj radiodiagnostických metod, zavedení nových chirurgických postupů a přístupů na novém operačním sále v nemocnici s urgentním příjmem I. typu. Rovněž došlo k rozšíření digitálních sítí a IT komponentů podporujících sdílení zdravotnických informací, což sníží množství kontaktů, ale umožní další rozvoj telemedicínských aplikací, jejichž význam je nezbytný např. v pandemické situaci. Realizace projektu přinesla doplnění vybavení potřebných zdravotnických provozů nejnovější radiodiagnostickou technikou, nově vzniklé a plně vybavené multioborové centrum robotické chirurgie, dále pak významné zvýšení kvality, kapacity a rychlosti sdílení obrazové a další zdravotní dokumentace, včetně rozšíření možností práce s obrazovými a dalšími diagnostickými daty ve FTN.

Projekt „Vznik robotického centra, rozvoj zobrazovacích metod a rozšíření možností práce s obrazovými daty pacientů ve FTN“ byl spolufinancován Evropskou unií v rámci reakce Unie na pandemii covidu-19.

Sdílejte článek

Doporučené

Český startup Carebot získal certifikaci

10. 4. 2024

V Evropě sílí trend využití umělé inteligence při čtení snímků ze zobrazovacích metod. Mezi prvními se ho chápe i česká společnost Carebot. Během…