Přeskočit na obsah

Robotických výkonů bude přibývat

prof. Zachoval foto archiv FTN
Prof. Roman Zachoval. Foto: archiv FTN

Otcem myšlenky založit ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze multioborové centrum robotické chirurgie je přednosta Urologické kliniky 3. LF UK a FTN prof. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D. Jak říká, zejména v urologii u operací karcinomu prostaty jsou benefity robotického přístupu markantní. Kromě vyšší preciznosti operačních výkonů, většího komfortu pro operatéry, méně pooperačních komplikací u pacientů i jejich kratší hospitalizace je zde téměř stoprocentní naděje na vyléčení.

  • Jaké jsou v porovnání s klasickou chirurgií nároky na lékaře, který operuje pomocí robotického systému?

Lékař, který se chce věnovat robotické operativě, musí mít výborné teoretické vzdělání ve svém oboru a musí umět operovat i jinými způsoby, tedy otevřeně a laparoskopicky. Hlavně je ale potřeba, aby podstoupil speciální edukační program nutný k robotické operativě. Ten v našem případě zajišťuje firma, která systém da Vinci dodává. Tento systém je na trhu již více než dvacet let a za tu dobu společnost uvedla na trh řadu systémů a vypracovala vynikající edukační program, v němž se člověk nejprve vzdělává teoreticky a následně prakticky. Postupně operuje nejprve s hračkami, s tkáněmi, na zvířatech a následně se supervizorem na člověku. Až poté může lékař operovat sám s asistentem atd. V tomto perfektním systému musí průběžně plnit určité úkoly, aby ho systém pustil dál. V současné době je to nejvíce propracovaný systém výuky v chirurgických oborech vůbec.

  • Jaká je dostupnost těchto kursů?

V případě, že má lékař zájem a existuje robotické centrum, je na vzájemné dohodě toto vzdělávání absolvovat. Teorie probíhá často v samotném centru, ale první operace na člověku se vesměs uskuteční v jiných centrech, kde se lékař učí pod dohledem supervizora. Když začne operovat sám, má po boku svého supervizora, aby ho během operace usměrňoval.

  • Jak dlouho průměrně trvá, než se lékař „vyškolí“ k robotickým zákrokům?

Trvá zhruba jeden rok, než se zkušený lékař vyškolí.

  • Takže pro to, aby se stal robotickým chirurgem, stačí zájem lékaře?

V podstatě ano, ale musí jít o erudovaného, zkušeného lékaře, dobrého chirurga. Po domluvě v nemocnici se pak může edukovat na robotického chirurga. Zájem lékařů je v současné době určitě větší než možná kapacita, vybírají se postupně ti zkušenější.

  • Kolik je aktuálně v ČR lékařů, kteří robotickou chirurgii vykonávají?

V Česku se na robotické operativě podílí několik oborů, k těm hlavním patří urologie, chirurgie, gynekologie, hrudní chirurgie, některé operace provádéějí v menším množství i další obory. V urologii je v současné době v celé České republice mezi deseti až dvaceti robotickými centry a v každém centru je od jednoho až – u těch hodně rozvinutých – po čtyři týmy, které se na robotu v urologické specializaci střídají. Můžeme tedy říci, že v Česku máme v urologii okolo třiceti robotických chirurgů. K tomu se pak podobným způsobem přidávají ostatní odbornosti.

  • Bylo zmíněno, že robotické centrum ve FTN je plně využíváno. Můžete provádět ještě více výkonů?

Zařízení se snažíme maximálně využít, aby byla jak provozní, tak ekonomická efektivita maximální. Začali jsme se zkušebním provozem v září a s normálním provozem od října. Operujeme každý den, zpočátku ale nebyl každý den naplněn úplně celý, protože jsme si nechávali časovou rezervu, aby nedošlo třeba k odsunutí pacienta čekajícího na jinou operaci. Tím, jak získáváme zkušenosti, operace jsou rychlejší a provoz plynulejší, tak se všechny dny plní více a více pacienty.

  • Je něco, co brání v intenzivnějším využívání centra?

Kapacita. Ve všech centrech po nějaké době, která není dlouhá, protože robotických center ještě v Česku není tolik a pacientů, kteří jsou k robotickým výkonům indikováni, je poměrně dost, dojde k naplnění kapacity. Navíc ve všech oborech přibývají výkony, které se pomocí robotiky provádějí. Každý den se pak operuje po celý den a většinou centrem projde kolem 250 až 300 pacientů za rok.

  • Kdo rozhoduje, který pacient je určen k robotickému zákroku?

Není to nic složitého. Pro pacienta je to velmi jednoduché. Stačí, aby byl ošetřujícím lékařem referován do centra. Systém centralizace, který v Česku existuje, začíná fungovat i v urologii. A dnes již jak my, tak i ostatní robotická centra např. operace pro zhoubný nádor prostaty provádíme roboticky. Pokud pacient potřebuje operaci prostaty, nedělá nikdo žádnou selekci mezi tím, jestli bude operován starší metodou, nebo novější, ale všichni v centrech jsou operováni pomocí robotické chirurgie. Je ale pravda, že při robotických operacích je potřeba někdy umístit pacienta do zvláštní polohy s určitým sklonem nebo zalomením, a to ne všichni nemocní snesou – hlavně z anesteziologických důvodů, kdy je potřeba, aby výkon „udýchali“. V rámci předoperačního vyšetření tedy anesteziolog určí, zda je robotický zákrok pro daného nemocného možný. To je vlastně jediné omezení.

  • Robotický zákrok je spojen s vyšší precizností výkonu, méně komplikacemi, rychlejší rekonvalescencí… Je vůbec něco, co by dnes ještě mluvilo ve prospěch klasické chirurgie?

Po pravdě řečeno, asi ne.

  • Jak je to s ekonomickou náročností?

Firmy, které robotické systémy prodávají, uvádějí zpravidla životnost přístroje sedm až osm let. Mezitím se již stejně vyvine nová verze. Zdravotnická zařízení, která si robot pořizují, musejí mít proto spočítáno, aby se jim maximálně do osmi let finance vrátily. Znají úhrady, vědí, jaké jsou v nemocnici obory, kolik mají pacientů, a tudíž mohou odhadnout, nakolik je to pro ně efektivní.

  • Jak to vypadá s úhradami za robotické výkony?

Výkony jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění a každý rok se rozšiřuje jejich spektrum.

  • Můžete popsat pocity při robotické operaci, v čem je to jiné?

Jednoznačně je mnohem lepší vizualizace operačního pole s velkým zvětšením endoskopickou kamerou, včetně 3D vidění. Operatér si s kamerou sám hýbe a navádí se, kam potřebuje. Dále mohu říci, že je to velmi precizní a detailní operování, nástroje jsou vypracované, jsou opatřeny kloubem napodobujícím lidské zápěstí, což přispívá k tomu, že práce s tkáněmi je velmi jemná a detailní. Další výhodou je filtrace třesu a poskytnutí další „ruky“. K dispozici jsou také chirurgické pomůcky, jako jsou pokročilé energie, např. bipolární impedance a harmonické kleště nebo použití fluorescence atd.

  • Jsou nějaké nové chirurgické výkony, které robot umožňuje a které by bylo obtížné provádět klasickým způsobem?

Určitě. Většinu výkonů je výhodnější provádět roboticky. Asi neexistuje žádný výkon, který by se předtím nedělal otevřeně nebo laparoskopicky. Ale většinou se jedná o ty typy operací, velmi často onkologických, které se kdysi dávno dělaly otevřeným způsobem, pak se praxe posunula k laparoskopii a nyní dochází k posunu k robotice se všemi jejími výhodami.

  • Je něco, co byste vyzdvihl pro ostatní lékaře?

Pro lékaře ostatních odborností bych zdůraznil, že robotika je opravdu velký krok dopředu a že pokud mají ve svém okolí robotické centrum, je velmi dobré s ním spolupracovat, protože pak budou mít pro své pacienty určitě výhodu a budou jim moci nabídnout špičkovou péči.

Sdílejte článek

Doporučené