Přeskočit na obsah

Odborníci řeší epidemiologický nárůst syfilidy

Jedním z nich byla i syfilis, která je v současné době nejen v USA, ale i v evropských zemích opět na vzestupu.



S podrobnou přednáškou na toto téma vystoupil expert na tuto problematiku Khalil Georges Ghanem, MD, PhD, John Hopkins Medical Centre, Baltimore. Podrobně popsal měnící se epidemiologickou situaci výskytu syfilidy v USA. Současně tak podal rázný argument, proč je nezbytné věnovat odpovídající pozornost této nemoci, o které se nejen laická, ale i odborná veřejnost domnívala, že v dohledné době bude zcela překonána.

Připomněl rok 1999, kdy bylo v USA evidováno 6 000 případů tohoto onemocnění, což byl nejnižší počet nemocných v zaznamenávané historii. Tehdy se věřilo, že syfilidu se podaří vymýtit do deseti let. V té době se CDC (Centers for Disease Control and Prevention) rozhodlo vydat Národní plán k eliminaci syfilidy. Nestalo se tak, národní plán skončil a CDC kapitulovala. Po roce od vydání plánu totiž počet případů této pohlavní nemoci začal růst. A roste bez přestávky a konzistentně posledních 18 let, zvláště u homosexuálních mužů. U žen zpočátku počet nakažených mírně klesal, ale v posledních několika letech zaznamenal opět nárůst. Jen mezi lety 2000 až 2016 počet nemocných vzrostl čtyřnásobně.

Epidemický nárůst syfilidy od začátku milénia neprobíhá jen v USA, ale je zaznamenáván ve všech zemích světa, nehledě na to, zda jde o západní, či východní státy. V ČR narůstá incidence od roku 2008, v roce 2016 bylo chorobou nakaženo 722 osob, z čehož bylo 494 nových případů. Počet nakažených celosvětově stále vzrůstá, zejména u mužů.

Jak dr. Ghanem připomněl, lze rozlišit dvě epidemické vlny probíhající do současnosti:

 

  • Epidemie syfilidy u homosexuálních mužů: od roku 2013 se jedná o víc než 70procentní nárůst. Téměř 50 procent infikovaných homosexuálních mužů je rovněž HIV pozitivních a téměř 30 procent pacientů je opětovně infikováno tři až šest měsíců po vyléčení.

 

 

  • Epidemie syfilidy u žen a heterosexuálních mužů: mezi lety 2013–2017 se podíl syfilidy mezi ženami zvýšil o 155,6 procenta. Ve stejném období vzrostl počet případů vrozené syfilidy o 100 procent.

 



Nárůst přenosu u druhé epidemie syfilidy také prokazatelně souvisí s užíváním drog, a to zejména s jejich nitrožilní aplikací a s užíváním metamfetaminu a heroinu. V této oblasti je větší nárůst u žen a z hlediska regionů vede západní pobřeží USA.

K dalšímu typu přenosu syfilidy dr. Ghanem říká: „Vrozená syfilis je opravdu hrozivý problém – znamená selhání veřejného zdravotnictví. Vrozené syfilidě lze beze zbytku zabránit prevencí. Jestliže se provádí screening těhotných žen a jestliže jsou správně léčeny, je možné vrozené syfilidě zabránit. Je hanba, že USA má tak vysoký počet případů tohoto onemocnění u novorozenců.“ Celých 70 procent všech těchto případů pochází z pěti států z jihu a západu USA (nejvyšší podíl má Luisiana). I u tohoto typu se výskyt stále zvyšuje.

Řešení tohoto problému není nic nového, cíle i cesty jsou dobře známy. V této souvislosti zmiňuje knihu z 30. let 20. století Stín na zemi – syfilis, která podrobně uvádí základy postupu eliminace tohoto onemocnění. „Známe tajemství zvládnutí a kontroly této infekční choroby. Jde o zachycení případů skrze sérologické vyšetření, nasazení efektivní terapie, identifikaci a screening partnerů vystavených nebezpečí přenosu a o povinné sérologické vyšetření vysoce rizikových osob, které by mohly dále přenést infekci na ostatní. Nedílnou součástí je edukace veřejnosti,“ uvedl dr. Ghanem, který je přesvědčen, že syfilidu je možné eliminovat právě důsledným dodržováním těchto postupů.



Kde je problém?

Hlavní důvod spatřuje v tom, že vysoce rizikové osoby nejsou podrobovány screeningu – respektive podíl screeningu, zejména u rizikové části populace, je nízký. U rizikových osob vidí jako nutnost čtvrtletní screening. Dalším důvodem, jehož splnění je ale o to hůře proveditelné, je vyhledání partnerů infikované osoby. Navíc většinou ani sami pacienti neznají jejich jména či pobyt. Na vině jsou podle dr. Ghanema i odpovědní úředníci, kteří nedocházejí do terénu a tyto rizikové osoby aktivně nevyhledávají, ale vesměs pracují pouze u počítače, kde vyhledávají a porovnávají údaje a jména, což se zdá, že nepřináší dostatečné výsledky.

Podstatným a neopominutelným důvodem je však nedostatek finančních zdrojů CDC pro prevenci. V průběhu posledních 15 let došlo k redukci financí na prevenci o 21 mil. dolarů, což znamená pokles o 40 procent, a to během období soustavného růstu počtu onemocnění. Dokud finanční zajištění nebude na lepší úrovni, lze očekávat další selhávání v boji proti této chorobě. Jak říká dr. Ghanem, selháváme a budeme selhávat, dokud se finanční zajištění nezvýší.



Napadení kůže a nervového systému

Od chvíle, kdy je organismus vystaven infekci vyvolané spirochetou Treponema pallidum, je během několika hodin nebo dnů zasažen kromě kůže i centrální nervový systém, jde tedy o systémovou infekci. Je nutné vzít v úvahu, že neurologické, oční a sluchové komplikace se mohou vyskytnout v jakékoli fázi onemocnění, od rané do pozdní. Zejména u sekundární syfilidy se projevuje široká manifestace projevů choroby, kdy může být napaden každý orgán. Na příkladech z praxe dr. Ghanem prezentoval méně obvyklé manifestace choroby:

Otosyfilis – ojedinělá, avšak velmi závažná příčina ztráty sluchu a závratí. Diagnostickým kritériem je kochleovestibulární dysfunkce a syfilitická infekce bez alternativní diagnózy (přibližně z 50 procent bilaterální). Diagnóza se provádí i pomocí vyšetření likvoru. Léčí se penicilinem (i.v.) a kortikosteroidy. U zhruba 23 procent pacientů dojde ke zlepšení sluchu; až u 80 procent nemocných dojde ke zlepšení ušního tinitu a vertiga. Absence kolísání sluchu, delší trvání symptomů a věk nad 60 let jsou špatnými prognostickými indikátory.

Okulární syfilis – napadena může být jakákoli část oka, a to v jakémkoli stupni infekce. Naprostá většina očních problémů spojených se syfilidou může být také asociována s řadou dalších infekčních a neinfekčních chorob. Vyšetření likvoru je nezbytné, i když se uvádí, že 30–40 procent osob s okulární syfilidou mívá výsledky vyšetření likvoru v normě.

 

  • Jestliže vyšetření likvoru je pozitivní u někoho, kdo má oční syndromy, doporučuje se přistoupit k určitější diagnóze okulární syfilidy;

 

 

  • jsou‑li detekovány abnormality likvoru, následné vyšetření může poskytnout objektivní důkaz reakce na terapii;

 

 

  • vyšetření likvoru může pomoci identifikovat i jinou diagnózu;

 

 

  • léčba spočívá ve využití stejného režimu jako pro neurosyfilidu, dokonce i když lumbální punkce je normální. Užití kortikosteroidů je kontroverzní.

 



Syfilitická hepatitida – postižení jater se řadí mezi méně časté projevy syfilidy. Rané asymptomatické stadium může být provázeno disproporčním zvýšením alkalické fosfatázy při nástupu sekundární syfilidy, nejde však o pravidlo. Klinicky je asociováno s vyrážkou a anorektálními lézemi. Výskyt abnormalit v testech jaterních funkcí jak u imunokompetentních, tak u HIV infikovaných osob u sekundární syfilidy je zaznamenán až u 38 procent, většina je však asymptomatická. Vzácný je výskyt jaterních abscesů.

K zahájení včasné léčby je nutno znát i méně obvyklé klinické projevy syfilidy. Vyšetření likvoru by podle dr. Ghanema mělo být provedeno vždy, vyskytují‑li se neurologické nebo okulární symptomy. U pacientů s klinickým či sérologickým důkazem syfilidy je doporučeno zaměřit se při vyšetření také na následující problémy:

 

  • bolesti hlavy, slabost, problémy s chůzí,

 

 

  • změny v paměti nebo změny osobnosti,

 

 

  • změny ve vidění (např. záblesky), bolest očí či zarudnutí,

 

 

  • zhoršený sluch, tinitus apod.

 


Co se týče odborných doporučení, dr. Ghanem zdůraznil, že např. HIV pozitivita neovlivňuje běžná doporučení k léčbě, bez ohledu na stupeň imunosuprese; je však nezbytný opatrný postup. U těhotných žen by měl být k léčbě používán pouze penicilin, žádné alternativy podle něho nejsou přijatelné. Je‑li žena na penicilin alergická, doporučuje se desenzibilizace. Důkladná léčba je nezbytná i pro odvrácení hrozící vrozené infekce dítěte. Včasná a správná léčba je vysoce účinná a dokáže zabránit vzniku vrozené syfilidy u dítěte téměř ve sto procentech.

Závěrem dr. Ghanem shrnuje a vymezuje zásadní doporučení pro úspěšný boj s touto zákeřnou infekční pohlavní chorobou:

 

  • Identifikovat osoby vysoce rizikové vůči infekci, konkrétně homosexuální muže, muže a ženy užívající drogy, a poskytnout jim častý screening.

 

 

  • Častý screening u vysoce rizikových osob je zásadní. V některých případech je odpovídající čtvrtletní screening.

 

 

  • Těhotné ženy, u kterých je sebemenší podezření na nemoc, by měly být podrobeny screeningu a při klinické průkaznosti nemoci by měly být okamžitě léčeny.

 

 

  • Zásadní je včasné zahájení léčby.

 

 

Dále čtěte

 

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené