Přeskočit na obsah

Poradna Znám své léky pomáhá předcházet poškození z lékových interakcí

Lidé, kteří užívají více léků, se po vyplnění potřebných dat bezplatně dozvědí, zda mohou být ohroženi.



Z analýzy dat poradny vyplývá, že problémů s nežádoucími interakcemi přibývá. V roce 2018 dosáhl podíl dotazů s alespoň jednou potenciální lékovou interakcí téměř 41 procent, rok předtím 37 procent a dva roky zpět 33 procent, sdělil novinářům výkonný ředitel AIFP Mgr. Jakub Dvořáček, MHA. Řada odhalených lékových interakcí není závažná a vyžaduje nanejvýš poradu s lékařem. „Jsou však i takové, které představují přímé ohrožení zdraví a života. Těch jsme u tazatelů loni odhalili 65. V medikaci 22 tazatelů se vyskytovalo dokonce víc než deset potenciálních lékových interakcí najednou. Rekordní počet byl 18 interakcí u jediného uživatele. Alespoň jedna duplicita se objevila u 7,41 procenta dotazů,“ upřesnil odborný garant poradny, farmaceut Mgr. Petr Průša. Klasickým příkladem ohrožující interakce je kombinace warfarinu a potravin s vysokým obsahem vitaminu K, který je především v listové a košťálové zelenině. Elektronická preskripce má umožnit interakce hlídat, zatím ale nefunguje jednotný systém evidence léků, které má pacient předepsány. Navíc tak lze hlídat pouze předpisové léky. Elektronický recept se osvědčil, lékaři i lékárníci si na něj, až na výjimky, zvykli a pacienti jsou spokojeni. Dosud ale chybí klíčová funkcionalita – lékový záznam pacienta, bez kterého elektronický recept postrádá zamýšlený účel. „Nám v poradně Znám své léky by po zavedení lékového záznamu asi výrazně ubylo práce,“ podotkl Mgr. Průša.

Poradnu lze nalézt na www.znamsveleky. cz nebo na webových stránkách AIFP (www.aifp.cz) v sekci Znám své léky. Zadat je možno až 20 léčivých přípravků, včetně frekvence užívání. Nezbytné je zadání e‑mailové adresy a zatržení souhlasů. Poradna obratem potvrdí přijetí dotazu, odpověď přijde v řádu dní.

Na činnost poradny jsme se zeptali PharmDr. Markéty Adamcové, která spolu s Mgr. Průšou dotazy zodpovídá.



 

  • Obracejí se na vaši poradnu také lékárníci, nebo je to poradna čistě pro laickou veřejnost?

 

Tím, že poradna je online a je anonymní, zjišťujeme jen e‑mailovou adresu dotyčného, kterému máme odpovědět, a vůbec nevíme, zda je to žena, muž, neznáme věk, profesi.

 

 

  • Nedá se tazatel upřesnit podle charakteru dotazů? Jsou dotazy odborné, laické?

 

Poradna funguje tak, že se zadávají jenom léky, na žádnou otázku tazatel neodpovídá. Je to udělané tak, abychom jen zkontrolovali léky. Vždy dáme doporučení – buď si přečíst jenom příbalový leták, pokud tam není žádná interakce, nebo doporučíme, aby se poradili v lékárně, s lékařem, kdyby interakce byla. Snad se ze zadaných léků dá poznat jen tolik, kdyby tam byly například antibiotické sirupy pro děti, že je to pro dítě, ale jinak nepoznáme, kdo se na nás obrací.

 

 

  • Tazatel dostane zprávu o interakcích a ať se poradí s lékárníkem. Když se zprávou přijde do lékárny, lékárník s tím dál může pracovat?

 

Ano, přesně tak to je.

 

 

  • Jak velký zájem je o vaši poradnu?

 

Poradna Znám své léky zodpověděla za pět let existence přes 50 000 dotazů.

 

 

  • Kolik z těchto dotazů se týká předpisových léků?

 

Nemáme to přesně spočítané, protože pacienti nenapíšou vždy všechny užívané léky, i ty volně prodejné, ale odhadem se předpisových léků týká zhruba přes polovinu dotazů.

 

 

  • Až bude sdílený lékový záznam, kam by měli nahlížet lékaři a lékárníci, pokud to pacient nezamítne, tak by tím pádem zhruba polovina nežádoucích účinků vůbec nemusela nastat?

 

Mohlo by to některé problémy vyřešit.



Podoba lékového záznamu se aktuálně projednává ve sněmovním zdravotním výboru. Ministerstvo zdravotnictví předpokládá, že do lékového záznamu budou moci nahlížet zdravotníci s prokazatelným vztahem k danému pacientovi, ne tedy kterýkoli lékař v zemi, a že bude fungovat v opt‑out režimu. Lékař či lékárník by se do záznamu mohl podívat, pokud to pacient nezakáže. „Opt‑out je ideální, neboť díky němu bude napojena většina populace a systém začne přinášet reálné výsledky. Zároveň ponechá možnost volby těm, kdo si nahlížení do záznamu z nějakého důvodu nepřejí,“ ocenil Mgr. Dvořáček. Naproti tomu opt‑in, tedy nutnost výslovného souhlasu k nahlížení do záznamu, který má ve sněmovně také zastánce, by podle něj vedl k zapojení mizivé části populace, a tudíž minimalizoval jakékoli přínosy.

 

Čtěte také:

 

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Zajímavosti z Lipidové akademie 2021

26. 11. 2021

V jihomoravském Mikulově se ve dnech 22. až 23. října už posedmé odehrálo setkání odborníků na metabolismus krevních lipidů, Česko‑slovenská lipidová…