Příprava praktiků na péči o uprchlíky
Lékaři na 16. Kongresu primární péče, který se konal v Praze od 18. do 19. března, probírali téma péče o uprchlíky. Kvůli válce na Ukrajině řešili doočkování, které je v Česku běžné, ale na Ukrajině ne. Dětští lékaři připomněli nedostatek praktiků v některých oblastech, například na Jihlavsku, a praktici pro dospělé diskutovali o chronických nemocech, jako hypertenze nebo diabetes, které nejsou na Ukrajině tak dobře podchyceny, jako v ČR.
Kvůli nenadálé situaci vyvolané Putinovou agresí se na poslední chvíli změnila některá témata Kongresu primární péče, původně věnovaná covidové situaci. Jak se připravit na možný nápor pacientů z řad těch, kteří uprchli před válkou, řešili nejen praktičtí lékaři pro dospělé, ale vzhledem k převaze dětských uprchlíků především dětští praktici.
„Po covidu nás čeká daleko horší výzva. Rozpoutání války v Evropě bylo tak nečekané, že se musela aktivovat dohoda, která vznikla v době války v Jugoslávii, tedy vízum strpění,“ uvedl v průběhu zahájení kongresu ministr zdravotnictví prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc. „Pokud dochází k válečnému konfliktu na území EU, uprchlíci hledají bezpečí. Tito občané, pokud musí kvůli válečnému napadení opustit svoji zemi, se podle víza strpění stávají po dobu jednoho roku občany EU se všemi právy a povinnostmi. Problém je, že v některých oblastech je vývoj v různých zemích rozdílný. Například ve zdravotnictví jsou přístupy jednotlivých zemí k tomu, na co má každý občan země nárok, rozdílné. Zdravotní péče v ČR je jedna z nejštědřejších, a i pokud jde o drahé léky, máme velmi otevřený a sociální systém. Proto péče o uprchlíky z Ukrajiny, mezi nimiž je 70 procent dětí, může být v této výši nabízena. Jsou státními pojištěnci, tudíž péče je plně hrazena... Představa tedy je, že těmto lidem bude nabídnuta stejná péče, jako českým občanům a o to vás prosím. Bude to hlavně na vás, ale pomocí UA pointů v nemocnicích chceme péči podpořit, vytvořit jakési rezervy, aby se systém nezhroutil,“ řekl ministr Válek. Podle něho bude velmi obtížné vše logisticky zvládnout vzhledem k tomu, že lidé prchají v zoufalé situaci a odhady počítají, že před válkou uteče 10 až 15 milionů lidí. „Čeká nás zásadní výzva, nápor utečenců bude obrovský. Už nyní zde máme navíc 100 000 dětí, což je v podstatě roční populace. Je to obrovský nápor i na školství a na řadu dalších segmentů,“ dodal ministr.
Dětští praktici už ošetřují první příchozí a chystají se na další vlnu mladých pacientů. „Řešíme takové věci, jako jsou očkovací průkazy v ukrajinštině nebo jejich úplnou absenci. Ukrajinské děti nemají stejný očkovací kalendář jako děti u nás. Musíme myslet na to, že bude v mnoha případech potřebné doplnit očkování dětí. Nebude jednoduché zajistit dlouhodobou péči pro děti z Ukrajiny. Dětských praktických lékařů je málo, například na Jihlavsku skončily najednou dvě lékařky a dosud tam máme 800 dětí, které se nemají kam registrovat,“ říká MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost (SPLDD ČR).
„Musíme se dívat i dál. Uprchlíci, kteří zde zůstanou, budou potřebovat praktického lékaře trvale a my se nyní musíme domluvit s ministerstvem zdravotnictví, co všechno od nás bude v tomto ohledu chtít. Na Ukrajině není tak dobrá zdravotní péče jako u nás, řadu chronických nemocí jako diabetes nebo vysoký krevní tlak tam příliš neřeší. My se musíme připravit na to, že tyto nemoci při vstupní prohlídce objevíme ve zvýšené míře. Nemluvě o covidu – proočkovanost je totiž na Ukrajině velmi nízká,“ říká MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů (SPL). Podle něho je potřeba počítat s tím, že přijde spousta lidí, kteří určitou nemoc mají, ale nevědí o ní. „Již zkušenosti s lidmi z Ukrajiny, kteří v ČR dlouhodobě žijí, ukázaly, že jsou někdy poddiagnostikováni. Nečekáme ale, že by to byla taková zátěž, kterou bychom nezvládli. Samozřejmě se budou muset zapojit i ambulantní specialisté, kteří se postarají o komplikovanější pacienty,“ dodává. Podle něj krize, jako je covidová pandemie nebo právě válka, ukazují, jak moc je primární péče důležitá.
Návrat infekcí, které Češi již téměř neznají
O infekčních rizicích, na něž se praktičtí lékaři musí v souvislosti se současnou situací připravit, informoval MUDr. Pavel Dlouhý, předsedy Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP a primář Infekčního oddělení, HIV centra a covidária Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Jak uvedl, lidé přicházející z Ukrajiny mohou trpět různými infekcemi, které získali po cestě do ČR nebo při pobytu na válečném území. Náhle se ocitli v prostředí s nízkou hygienou, v malých, nevětraných prostorách, jako je metro či bunkr, cestovali namačkaní v dopravních prostředcích...
„Půjde převážně o běžné respirační infekce nebo průjmová onemocnění. Myslet musíme stále také na covid-19, proočkovanost na Ukrajině je nízká – dvě dávky má pouze 34 procent obyvatel a třetí, posilující, dokonce jen dvě procenta. Z důvodu chronické infekce budeme uprchlíkům přechodně zajišťovat léčbu HIV a chronických hepatitid,“ vysvětlil infektolog s tím, že s ministerstvem zdravotnictví chystají třístupňový systém péče, aby zabránili infekčním rizikům spojeným s migrací.
„Ještě častěji bude třeba pokračovat v léčbě chronických interních onemocnění, jako je třeba vysoký krevní tlak nebo diabetes, protože většina pacientů si přiváží léky jen na několik dnů. U dětí se budou pediatři věnovat kontrole očkování a doplní chybějící dávky,“ dodává. Jednou z obávaných infekcí je TBC, jak však prim. Dlouhý poznamenal, proočkovanost na Ukrajině, kde se stále děti očkují proti TBC hned po narození, je poměrně vysoká.
Míra proočkovanosti proti spalničkám u dětí ukrajinských uprchlíků (dle WHO) dosahuje 80 procent. Jak ale ukazují např. zkušenosti z Libereckého kraje, proočkovanost se pohybuje okolo 50 procent a podle zahraničních odhadů lze očekávat proočkovanost v některých oblastech i jen okolo 42 procent. „Aktuálně tedy řešíme, jak pokračovat i s ohledem na toto riziko u dětí, které nebudou mít doklady o prodělaném očkování,“ uvedla MUDr. Cabrnochová. Jak doplnil prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph. D, velké epidemie spalniček na Ukrajině byly v roce 2017-2019 (přes 140 000 případů). Dva velké peaky spalniček (2018, 2019) byly i v ČR, a to dominantně mezi Ukrajinci. „Riziko tedy rozhodně podceňovat nelze. Domníváme se, že proočkovanost může být opravdu jen kolem 50 procent, zejména v první vlně uprchlíků, což jsou lidé z východu Ukrajiny, kde je proočkovanost určitě horší než v západní části. Až začnou utíkat i lidé ze západu Ukrajiny, přidá se zase jejich horší zdravotní stav, protože čím déle na Ukrajině nyní budou, o to v horším stavu přijdou,“ varoval prof. Chlíbek, podle něhož by se právě spalničkám měla věnovat zvýšená pozornost.
První kontakt uprchlíků se zdravotnictvím by měl podle MUDr. Dlouhého jít přes asistenční centra, druhý při registraci u praktického lékaře a třetí při případné hospitalizaci či poskytnutí urgentní péče. Jak ale zdůraznil, je potřeba počítat s tím, že lidé, kteří prchli před válkou, zde budou nejspíše řadu měsíců a nelze ne nechat bez pomoci. Pomoci by měl i vznikající souhrnný doporučený postup pro lékaře, jak při kontaktu s pacientem z Ukrajiny postupovat a čemu věnovat zvýšenou pozornost. Situace se totiž týká řady oborů, kromě primární péče také plicních lékařů, internistů či kardiologů.
„Lidé z Ukrajiny dostanou společně s azylem všeobecné zdravotní pojištění a systém zdravotní péče na ně musí být připraven. Naštěstí máme kvůli covidu zkušenosti s nasazením armády či využitím registračního systému ISIN, který lze použít i v tomto případě. Zároveň jsme si ale vědomi, že po dvou letech boje s pandemií jsou lékaři a sestry vyčerpáni a v řadě míst je jich akutní nedostatek,“ dodává lékař.
I když budou uprchlíci přicházet hlavně s běžnými nemocemi a lékaři se nemusejí obávat, že by museli řešit spousty exotických infekcí, které nikdy nezažili, bude dobré osvěžit si některé znalosti. Nelze vyloučit, že se mohou setkat nejen například se spalničkami, ale i cholerou, úplavicí, záškrtem, poliem nebo vzteklinou. „Nabyli jsme dojmu, že proti infekčním chorobám se už nemusíme chránit a někteří rodiče nenechávají děti očkovat. Teď je potřeba připomenout, že doba je náročná, pohybují se statisíce, miliony lidí z východu na západ a je vhodné ochránit své vlastní děti,“ upozornil prim. Dlouhý.
Jazyková bariéra
K největším současným výzvám patří překonání jazykové bariéry. „Kdybych chtěl žertovat, naštěstí díky generačnímu problému a tomu, že většina praktiků je v pokročilejším věku, si ruštinu ze školy trochu pamatujeme. Ale mladší kolegové, které mám například u sebe v ordinaci, ruštinu neznají a je to pro ně bariéra. Máme již k dispozici anamnestické dotazníky, které jsou v ukrajinštině i ruštině, existují překladače a také můžeme využívat překladatelky na telefonu, pro případ, kdy lékař potřebuje řešit něco, kde je přesná komunikace zapotřebí. Na druhou stranu, spousta lidí, s nimiž se nyní setkáváme, jsou ti, kteří přišli jako první, a tedy šli za někým, mají tady zázemí, rodinu. Ti tedy často do ordinace přijdou v doprovodu někoho, kdo tlumočí,“ popisuje současnou situaci MUDr. Šonka.
„My jsme ještě z generace, která umí azbuku, ale mnoho mladších kolegů ji nezná. V nemocnicích bude trochu snazší situace, protože tam již máme ukrajinské lékaře a sestry a předpokládáme, že v UA pointech budeme povolávat na pomoc právě tyto zdravotníky, kteří budou schopni se rychle domluvit a případně sepsat zprávy. Mnohem těžší bude situace u praktiků, kteří budou odkázáni jen sami na sebe. Budeme doufat, že pokud někdo přijde k praktickému lékaři, bude ho doprovázet někdo, kdo umí ukrajinsky nebo rusky, například z humanitárních organizací nebo z míst, kde se uprchlíci zdržují,“ uvedl prim. Dlouhý.
Podle ministra zdravotnictví Vlastimil Válka by v obtížné situaci mohli pomoci i ukrajinští zdravotníci, kteří mohou například pomáhat v komunikaci s pacienty, tlumočením, odebíráním anamnézy. K dispozici by mohli mít také kurzy češtiny. „Domluvili jsme se v rámci Evropské unie, že v případě víza strpění nebudeme trvat na notářsky ověřených přeložených dokumentech," dodal. V případě, že se rozhodnou zůstat v Česku delší dobu a ve zdravotnictví pracovat, musí ale získat příslušná povolení, která obsahují jazykovou a odbornou zkoušku a uznání dosaženého vzdělání. Snahou je zavést častější termíny těchto zkoušek, které jsou v současné době dvakrát ročně. V současné době eviduje Česká lékařská komora kolem 600 ukrajinských lékařů, další teprve pracují na uznání vzdělání.
Iniciativu a ochotu českých praktických lékařů pomáhat obyvatelům Ukrajiny dokládá i nový web lekariproukrajinu.cz založený MUDr. A. Matouškovou a MUDr. E Kandrnalovou, který sdružuje všechny lékaře, nejen praktické lékaře pro dospělé, ale i pro děti a dorost a další ambulantní ordinace specialistů, aktivně nabízející svoji péči. „Hlavně ze začátku se stávalo, že někdo potřeboval akutně ošetřit a nebyla kapacita nebo se nedostal do nemocnice. Zde jsou kontakty na ordinace po celé ČR, které nabízejí rychlé ošetření, komunikaci, napojeni jsme i na tlumočníky. Je tudíž možné relativně rychle zajistit základní orientaci, často i psychologickou podporu,“ uvedla MUDr Ludmila Bezdíčková s tím, že jde o velice záslužný krok a k poskytování bezplatné lékařské péče o uprchlíky z Ukrajiny se na tomto webu může přihlásit každý, do chce pomoci.
