Přeskočit na obsah

S konflikty na psychiatrických odděleních pomůže nový projekt

lékař komunikace iStock-1272205285
Ilustrační foto: iStock. Osoby jsou modelem.

Nácvik deeskalačních technik může významně snížit počet konfliktních situacích na odděleních s psychiatrickými pacienty.

K některým duševním poruchám, kde je ovlivněno myšlení a vnímání reality, může patřit i to, že pacient jedná pod vlivem halucinací a bludů a může se chovat nebezpečně. V takových případech může nastat řada konfliktních situací jako agresivní chování, sebepoškozování a pokusy o sebevraždu, útěky, užívání alkoholu a toxických látek nebo porušování pravidel daného oddělení. Za těchto emočně vypjatých situací narušujících bezpečnost nejen pacienta, ale i personálu je v některých případech nutné použít omezovací prostředky. Velmi důležitou roli v těchto situacích sehrávají deeskalační techniky, ty ale dosud nejsou součástí systematického vzdělávání personálu. Situace se však mění k lepšímu, pomoci má nový projekt a unikátní simulační centrum.

V psychiatrických zařízeních jsou omezovací prostředky (např. omezení ochrannými pásy, umístění v uzavřené místnosti) jedním ze způsobů zajištění bezpečnosti ve chvíli, kdy je nemocný svým jednáním ohrožující vůči sobě samému nebo vůči svému okolí. Typické jsou například situace, kdy pacient nerozumí okolnostem nedobrovolné hospitalizace a odchod si chce vynutit násilím, kdy se pořeže ostrým předmětem v reakci na vnitřní tíseň nebo kdy neakceptuje některá nutná opatření domněle jej omezující na svobodě. Cílem deeskalace je převést vztah s pacientem z roviny konfrontace do roviny partnerské spolupráce.

Výzkumy prokazují, že počet konfliktů a používání omezovacích opatření se mezi jednotlivými pracovišti velmi liší, a to dokonce i v případech, kdy se jedná o obdobná oddělení se stejným typem pacientů v rámci jednoho zařízení. Z toho jasně vyplývá, že výskyt konfliktních situací významně ovlivňuje i to, jak je oddělení vedeno a jaký má personál přístup k pacientům. Proto je žádoucí, aby personál, zejména na odděleních akutní psychiatrické péče, byl v deeskalačních technikách dobře proškolen.

Až o 36 procent méně omezovacích prostředků

„Personál může pozitivně či negativně ovlivnit vznik konfliktů na různých úrovních. V současném systému vzdělávání chybí nabídka praktických kursů zaměřených na deeskalační dovednosti a na předcházení konfliktům. V reakci na to zahájilo Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví projekt ‚Vzděláváním ke zlepšení situace na poli lidských práv‘ podporovaný z Norských fondů, jehož cílem mimo jiné je ve spolupráci s šesti psychiatrickými pracovišti a zahraničními partnery vytvořit kursy zaměřené na trénink deeskalačních technik a také na implementaci modelu Safewards do ČR,“ vysvětluje Mgr. Tomáš Petr, Ph.D., z Ústřední vojenské nemocnice Praha.

„Metodika Safewards je výjimečná v tom, že nabízí komplexní, a přitom srozumitelnou sadu intervencí, které mohou významně ovlivnit výskyt konfliktů na oddělení. Při jejím použití je možné jednoznačně konstatovat výrazný účinek na redukci používání omezovacích prostředků. To se prokázalo ve studii ve Velké Británii, provedené na 15 psychiatrických odděleních: na pracovištích, kde byly implementovány intervence Safewards, došlo k poklesu konfliktních událostí o 15 procent a k redukci omezování o 26,4 procenta ve srovnání s kontrolní skupinou. Ještě výraznější posun ukázal australský výzkum realizovaný na 12 akutních psychiatrických odděleních, kde došlo rok po zavedení Safewards k redukci používání izolace o 36 procent. Snížení frekvence užití omezovacích prostředků a jejich kratší trvání potvrdila i nedávná německá studie,“ popisuje Tomáš Petr. V rámci projektu budou pracovníci zapojených oddělení proškoleni v deeskalačních technikách, v metodice Safewards, v řízení rizik na psychiatrických pracovištích a také jim bude umožněna zahraniční stáž. Následně budou motivováni k tomu, aby na svých pracovištích implementovali změny vytvářející podpůrné prostředí, kde se bude dařit předcházet konfliktům a snižovat používání omezovacích opatření. Projekt si klade za cíl snížení používání omezovacích opatření. Důležitými výstupy projektu je také vznik a certifikace kursů v oblasti deeskalace a metodiky Safewards, které pak budou nabízeny širší odborné veřejnosti. Projekt vychází z Národního akčního plánu pro duševní zdraví a je průběžně konzultován s MZ ČR a Psychiatrickou společností ČLS JEP.

Vznik unikátního simulačního centra

Naučit se deeskalační techniky lze také v Psychiatrické nemocnici Bohnice, a to dokonce formou simulačního vzdělávání. Ačkoli je často využíváno například v urgentní medicíně, v psychiatrii tomu tak běžně v Česku není. I tento projekt s názvem Praktický nácvik a trénink postupů pro zvládnutí krizových situací v péči o děti a dospívající s duševní poruchou v Psychiatrické nemocnici Bohnice získal podporu Norských fondů. „Jde o trénink terapeutických týmů ve využití deeskalačního přístupu, jehož cílem je prevence konfliktu samotného a druhotně i použití omezovacího prostředku. Samotný kurs je postaven na principu simulačního vzdělávání, kdy účastníci zasahují v zinscenovaných, avšak velmi realistických podmínkách. Pro navození co nejvěrohodnější tréninkové situace využíváme figurantů v roli pacientů s příběhy vycházejícími ze skutečných událostí. Během intervence týmu pořizujeme videozáznam, kterého je následně využito k rozboru proběhlé situace. Aktéři tak mohou zpětně určit klíčové okamžiky, které zaznamenali během navozené situace. Vyhodnotit, co v nastalé situaci pomáhalo, co situaci komplikovalo, jak fungovala spolupráce v týmu, co při tom účastníci prožívali. Současně mají příležitost v chráněných podmínkách vyzkoušet teoretické znalosti aplikované do praxe,“ popisuje Mgr. Jan Běhounek z Psychiatrické nemocnice Bohnice. Vzniká tak unikátní vzdělávací Centrum pro simulační kurzy v psychiatrii. Nabídne věrnou imitaci lůžkového oddělení, kde se budou odehrávat vyhrocené situace, které bude personál řešit.

„Akutní stavy v psychiatrii lze bez nadsázky přirovnat k akutním stavům v intenzivní medicíně. Neselhávají zde sice životně důležité orgány, nicméně řešení stavů s rizikem rozvoje konfliktu je pro zdravotníky vysoce zátěžové, emočně vyhrocené a závislé na rychlém rozhodování o správných postupech a týmové spolupráci. Je tedy zcela namístě očekávat, že trénováním deeskalačních přístupů a týmové spolupráce prostřednictvím simulačního vzdělávání se personál bude zdokonalovat. Zvýší se tak jistota zdravotníků i bezpečí pacientů,“ uzavírá Jan Běhounek.

Sdílejte článek

Doporučené