Přeskočit na obsah

Zápisník z NY: Policista

Vyjdu na chodbu, sundám ochranný oblek, když v tom uslyším sestru z druhého konce oddělení: „Call the code!“ Začínáme resuscitovat 52letého pacienta s anamnézou hypercholesterolemie. Uvědomím si, že na sobě sice mám respirátor, štít a rukavice, ale ne ochranný oblek. Zásahový tým COVID rapid response je tu během chvilky. Pracují rychle, koordinovaně. Tři členové týmu jsou u lůžka, každý má přesně naplánovanou roli. Zbytek týmu je k dispozici na chodbě, aby se minimalizovala expozice kontaminovaným aerosolem a pro maximální ochranu zdravotníků. Tým je úspěšný. Pacient je intubován a převezen na JIPku.

Na chodbě potkávám známého z dob, kdy naši synové hráli ve stejném hokejovém družstvu. Je anesteziolog a říká, že je to už sedmá intubace od začátku směny. Raději se neptám, kdy dneska nastupoval do práce. A taky už chápu, jak to, že je COVID rapid response tým tak neuvěřitelně sehraný. „Practice makes perfect“, vybaví se mi. Zkušeností mají zjevně dost, v tomto případě se ale chce říct „bohužel“.

Telefonuju rodině pacienta, mluvím s jeho rodiči. Snažím se jim vysvětlit, co se stalo, a uklidnit je. Říkají mi, že s nimi syn bydlí, stará se o ně. Pracuje jako policista ve vedlejším městě.

Svírá mě divný pocit. Nevím, jak to popsat… Ano, už to poznávám. Úzkost. Úzkost a strach o svoje vlastní zdraví a život. Podruhé v životě se bojím o svoje zdraví, o svou rodinu. A snad poprvé v životě lituji, že dělám tuto práci.

Než si to všechno naplno uvědomím, pípne mi současně telefon a počítač. Sestra a začínající lékař (rezident) mi posílají zprávu o 57letém pacientovi. Při podávání 15 l kyslíku maskou s rezervoárem má saturaci jen okolo 90 až 93 procent. Pronace je u něj z důvodu obezity obtížná, a tak je převezen na JIPku. Následuje opět telefon rodině. Jeho manželka mi říká, že je sama také pozitivní, a že se jim před pár dny narodila první vnučka. Přes slzy nemůže dál mluvit. Pošlu vzkaz sociální pracovnici, která s ní může po telefonu strávit víc času.

Asi za tři týdny, během jedné už klidnější neděle, si odskočím z nemocnice pro oběd. Venku před vchodem je ceremoniál a průvod stovek policistů. Dozvídám se, že je to tradiční pohřeb s poctami. Pohřeb pacienta policisty, který jako první na Long Islandu zemřel na COVID při výkonu povolání. Jeho jménu o tvář si dobře pamatuju. Žal jeho rodičů, ten si představit nedovedu.

 

Předchozí díly:

Zápisník z NY: První COVID pozitivní pacient na Long Islandu

Zápisník z NY: Karanténa

Zápisník z NY: Nemocnice

 

Další díl:

 

Kritické dny epidemie COVID-19 očima lékařky na předměstí New Yorku – v univerzitní nemocnici v Mineole

Jedním z míst nejhůře postižených koronavirovou epidemií se stalo americké velkoměsto New York a stejnojmenný stát Spojených států amerických.

Na vrcholu epidemie přijaly nemocnice ve státě New York denně tři tisíce nových pacientů s COVID-19. Podle Worldometru k 1. květnu ve státě New York zemřelo na COVID-19 přes 24 000 lidí. To znamená asi 1227 lidí na million populace. Většina z úmrtí je v 8,3milionovém NY City. Podle stejného zdroje měla ke stejnému datu Česká republika 240 úmrtí, tedy 22 na milion populace.

Dr. Alzbeta Sykora-Azzara MD je internistka, která pracuje v New Yorku od roku 2000.
Z toho už 12 let v nemocnici NYU Winthrop Hospital. Studovala na LF UP Olomouc, a medicínu ukončila na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Máme se bát chřipky?

29. 11. 2021

Máme se bát chřipky? Pod tímto názvem se 22. listopadu 2021 konal seminář organizovaný Medical Tribune v pražském ILF. Tématy byly onemocnění…

Zajímavosti z Lipidové akademie 2021

26. 11. 2021

V jihomoravském Mikulově se ve dnech 22. až 23. října už posedmé odehrálo setkání odborníků na metabolismus krevních lipidů, Česko‑slovenská lipidová…