Deset let Medical Tribune – je to vůbec možné?
Slavnostní číslo Medical Tribune, které je věnované 10. výročí vydávání novin, přináší na následujících více než 30 stránkách ohlédnutí za uplynulou dekádou ve vybraných oborech medicíny, jež pro MT zpracovali významní odborníci dané specializace. Zařadili jsme také stručnou rekapitulaci posledních let z pohledu farmaceutů, ať už pracují jako lékárníci, či jako kliničtí farmaceuti.
Dovolte nám však na úvod tohoto slavnostního vydání připomenout, jak naše noviny vznikly a kdo se podílel na jejich založení. Nejpovolanější osobou, jež může o počátcích vydávání novin Medical Tribune zasvěceně hovořit, je Mgr. Jaroslav Hořejší, zakladatel, dlouholetý ředitel a šéfredaktor nakladatelství MEDICAL TRIBUNE CZ, který má klíčovou zásluhu na jejich vzniku a hlavní podíl na etablování MT na mediálním trhu. Jsme proto rádi, že souhlasil s naší prosbou a zavzpomínal na dobu, kdy se noviny Medical Tribune rodily.
I když se tomu nechce věřit, noviny Medical Tribune se skutečně chystají oslavit deset let svého trvání, a proto jsem velmi rád, že se mi dostává příležitosti k malému ohlédnutí.
Ouverturou desetiletí novin Medical Tribune bylo založení nakladatelství pojmenovaného nejprve Mezinárodní medicínské nakladatelství. V roce 1999, po dvaceti letech strávených v knihovně pražského IKEM a krátkém působení v nakladatelstvích Praha Publishing a Panax, tak začala moje spolupráce s Američanem Richardem Millsem, který už předtím založil obdobné nakladatelské domy v Polsku a Maďarsku. Já mu měl pomoci vybudovat nakladatelství v Praze, a protože se tak dělo doslova od nuly na koleně, místo „Mezinárodní medicínské nakladatelství“ jsem zpočátku užíval spíše název „nakladatelství Koleno“.
Začali jsme vydáváním časopisu Medicína po promoci, což byla česká verze americké Postgraduate Medicine (tento titul ostatně vychází dodnes, čili již patnáctý rok), a postupně přibývaly další a další. Nu, a když někdy v roce 2002 dosáhlo pražské nakladatelství Richarda Millse stejné úspěšnosti jako jeho podniky ve Varšavě a Budapešti, rozhodl se celý tento „trojlístek“ prodat německému nakladatelskému gigantu Süddeutscher Verlag. Stali jsme se tak součástí dceřiné společnosti tohoto nakladatelství nazvané Medical Tribune, a tak jsme se přejmenovali i my. Já jsem se ze dne na den stal novým jednatelem, ředitelem i šéfredaktorem celého nakladatelství a navíc jsem dostal za úkol co nejdříve zahájit i v České republice vydávání novin téhož jména. Vycházely totiž již řadu let v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Maďarsku, Polsku, a dokonce i v dalekém Japonsku…
Aby se o tom dalo uvažovat, musel jsem nejprve získat tým kvalifikovaných spolupracovníků. To se naštěstí podařilo, když účast v redakci přislíbili PhDr. Jan Řezáč, MUDr. Tomáš Novotný, MUDr. Marta Šimůnková a Mgr. Lucie Ondřichová, která k nám přišla z MF Dnes. Grafickou podobu novin jsem připravil s Davidem Weilem. A konečně nezanedbatelný byl i přínos obchodního týmu v čele s J. Dojáčkem. Tihle všichni (s výjimkou dr. Řezáče, který bohužel několik let poté náhle zemřel) ostatně vytvářejí noviny dodnes a dr. Novotný již několik let vykonává funkci šéfredaktora.
Redakce tvořená lékaři, zdravotními sestrami a novináři spolu s širokým okruhem spolupracovníků z různých oblastí medicíny nabídla čtenářům velmi široký záběr. Podařilo se také sestavit skvělou redakční radu, jejíž předsednictví přijal (a dodnes je zastává) prof. Jaromír Hradec. Kmenovými autory se postupně stali tak dobří „psavci“, jako jsou prof. C. Höschl, prim. F. Koukolík, doc. O. Vinař, prof. J. Žaloudík, MUDr. R. Honzák, prof. Š. Svačina, prof. J. Petr a další.
Po celou dobu svého vydávání vycházejí noviny v nákladu kolem 20 000 výtisků, což při indexu čtenosti 2,3 tvoří čtenářskou obec cca 45 000 lékařů, lékárníků a ostatních zdravotníků. Ti všichni ocenili to, co jsme si na začátku vytkli – že půjde o noviny aktuální, nezávislé, mezinárodní a české. Noviny, které nebudou čtenářům vnucovat názory svých redaktorů a rádobyvtipné glosy odrážející hypertrofované ego autorů. Noviny, jejichž devizou budou data, fakta, informace a nové myšlenky určené pro moudré a přemýšlivé čtenáře, kteří si dovedou své názory a závěry učinit sami.
Zpočátku měly noviny dvě hlavní části – první se jmenovala Scéna medicíny a zabývala se lékařskou vědou a klinickou medicínou u nás i ve světě, druhá nesla název Za scénou a přinášela informace ze sféry politiky, ekonomiky, legislativy, organizace a řízení zdravotnictví. Později se toto členění poněkud rozvolnilo, ale zaměření jednotlivých „sešitů“ novin zůstalo zachováno. Právě ono bylo výrazem toho, že noviny Medical Tribune nechtěly nikdy napodobovat různé odborářské či jiné tituly ani s nimi bojovat.
Ostatně právě proto jsme se u našich čtenářů trvale setkávali nejen s četnými zpětnými vazbami, které nám pomáhaly obsah i formu novin zkvalitňovat, ale i s jejich aktivní účastí na vytváření novin. Kolikrát jen bylo třeba přidávat další a další stránky, abychom mohli otisknout co nejvíce příspěvků! Hodně proto pomohlo, když jsme mohli po čase k tištěným novinám přidat i naši webovou stránku www.tribune.cz – o její aktuálnost a trvale vysokou hodnotu se postarali PhDr. Iva Bezděková a MUDr. Jan Činčura.
Byla to prostě léta entuziasmu a tvořivé práce, jakou bych každému přál. A já konečně mohl – po třiceti letech od dokončení studia novinařiny – opravdu začít dělat noviny, navíc s partou skvělých, vzdělaných, pracovitých a zodpovědných lidí. Tak nám plynul čas, já neměl příležitost ke smutku či zlosti a s Jiřím Suchým jsem si říkal: „No nedivte se, prosím vás, v takové krásné společnosti.“
Produkce našeho nakladatelství se postupně rozrostla na více než dvacet titulů, včetně série publikací Pharmindex Brevíř, počet zaměstnanců stoupl ze tří na třicet a obrat se zvýšil z patnácti na osmdesát milionů – tedy více než pětkrát. A já se postupně měnil z redaktora na úředníka – většinu dne jsem trávil nad excelovými tabulkami s budgety, forecasty, monthly reporty, články do novin i své knížky psal po nocích a po víkendech. Když se pak přidaly některé negativní změny atmosféry v českém zdravotnictví a nakladatelské činnosti a také určité zdravotní potíže, rozhodl jsem se všech těchto funkcí vzdát a věnovat se medicínské publicistice a překladatelské práci na volné noze.
Nicméně jsem velmi rád, že mí kolegové v bohulibém díle, jež začalo před oněmi deseti lety, pokračují. Dělají noviny seriózní a zajímavé a udržují vysoký standard navzdory tomu, že tlaky byznysu a entertainmentu stále sílí. Takže – ad multos annos.
Zdroj: MT