Přeskočit na obsah

Doba „poCOVIDová“ — výsledky průzkumu mezi lékaři

Z tohoto průzkumu vyplývá, že COVID‑19 sice přispěl ke změně v uvažování lékařů, avšak tato změna je spíše postupná, nikoli překotná. Ochota k používání nových IT nástrojů vzrostla v řádu deseti až patnácti procent.


Revoluce se tak nekoná, ale není to nakonec dobře? V době COVID‑19 se vyrojila celá řada projektů, za kterými stojí technologické fi rmy a investoři, kteří se ale ne vždy orientují ve zdravotnictví. Snaží se vstoupit do vztahu lékař–pacient tak, jako v jiných odvětvích vstoupily platformy mezi zákazníka a restauraci nebo obchod. Já jsem ale hluboce přesvědčen o tom, že vztah lékaře a pacienta musí zůstat bez prostředníka.

Na druhé straně vím, že se tento vztah dá pomocí IT zefektivnit, zjednodušit a může být komfortní pro pacienta i lékaře. Na trhu existuje mnoho řešení, která to umožňují. A právě v době COVID‑19 jsme pozorovali výrazný nárůst ve využití těchto nástrojů. CLICKDOC, který slouží k videokonzultacím, jsme poskytli zdarma, zjednodušili jsme pořízení online objednávání přes eSERVICES a také jsme rozdali zdarma tisíce SMS v rámci služby CGMesky. Stovky lékařů těchto nabídek využily.

Zajímalo nás ale, jak to bude v době „poCOVIDové“, a proto jsme zrealizovali již výše zmíněný průzkum. A jaké jsou výsledky?

Cílem bylo zjistit, jak ordinace v době nouzového stavu fungovaly, zda stejně, nebo například s omezenou ordinační dobou. Nadpoloviční většina fungovala stejně nebo jen s mírným omezením. Dvě procenta dotázaných naopak své ordinace zavřela. Také jsme se respondentů ptali na nástroje, které v ordinacích ke komunikaci s pacienty v době pandemie používali. Majorita dotázaných komunikovala s pacienty po telefonu a e‑mailem. Zjišťovali jsme, jestli lékaři uvažují o zavedení nějakého systému na řízení fronty v čekárně (tedy aby se vyhnuli koncentraci lidí na jednom místě): 57 procent dotázaných o takovém systému neuvažuje, 33 procent naopak nad pořízením takového zařízení přemýšlí. Padl také dotaz na zavedení telefonní ústředny, která by mohla pacienty automaticky třídit, a ulehčit tak sestře i lékaři od zvedání telefonů. Ústřednu by si nechalo zavést 29 procent dotázaných, zbytek o ústředně neuvažuje. Otázky směřovaly také na téma telekonzultace a odbornost, pro kterou se tento nástroj hodí. Dotázaní považují telekonzultaci za vhodnou pro praktické lékaře pro dospělé, v těsném závěsu jsou pak psychologové. Za vhodné odbornosti považují dotázaní také praktické lékaře pro děti a dorost a dermatology. Systém komunikace s pacientem přes SMS považuje za zajímavý a použitelný 43 procent dotázaných. 28 procent dotázaných by s výhledem do dalších měsíců využilo nástroje telekonzultace přes video, ať s nemocným, nebo „karanténním“ pacientem. Méně než jedno procento oslovených se plánuje zapojit do některého z projektů distanční medicíny, které vstupují jako prostředník mezi lékaře a pacienta.

Kompletní výsledky již brzy zveřejníme na našem blogu www.cgmsvet.cz.

Za vyplněné dotazníky jsme přispěli na dobročinné účely — stali jsme se partnery projektu znesnáze21, který sdružuje sbírky na pomoc lidem, jejichž život zasáhla smrt blízkých, havárie nebo jiná rodinná či osobní tragédie, nemocným a handicapovaným lidem, obětem podvodu a trestného činu. V rámci dotazníku mohli respondenti vybrat sbírku, na kterou máme za jejich odpověď přispět. Celkem jsme za dotazníky věnovali 21 000 Kč, které jsme rozdělili mezi vybrané sbírky.

Zdroj: MT

Doporučené

Zemřel profesor Miroslav Ryska

13. 12. 2022

S hlubokým zármutkem oznamujeme, že v pondělí 12. prosince 2022 ve večerních hodinách zesnul náměstek ředitele pro vědu a výzkum ÚVN, vynikající…

Zemřel prof. MUDr. Zbyněk Píša, CSc.

15. 11. 2022

Česká kardiologická společnost se smutkem přijala zprávu, že nás 19. října 2022 ve věku nedožitých 99 let opustil pan profesor Zbyněk Píša.