Přeskočit na obsah

Dvacet let od první hluboké mozkové stimulace v ČR

Od té doby zde tento výkon podstoupilo téměř 300 pacientů, jimž byly později stimulátory několikrát vyměněny (jejich životnost je zhruba 5 let). Celkový počet implantací a následných reimplantací stimulátorů už dosáhl zhruba čísla 1000.

O dva roky později byl tento zákrok prvně proveden také u pacienta s Parkinsonovou chorobou, což je onemocnění centrálního nervového systému, při kterém se tvoří nedostatek nervových přenašečů. Typickými příznaky jsou: klidový třes, zpomalení pohybů, celková ztuhlost, poruchy chůze. V roce 2005 pak lékaři na Homolce stimulovali prvního dystonického pacienta. Pacienti s dystonií trpí mimovolními svalovými křečemi nebo stahy, které vedou ke kroutivým či škubavým pohybům a k neobvyklým polohám těla. Od té doby se systémem hluboké mozkové stimulace léčí všechny tyto tři diagnózy – Parkinsonova choroba, různé druhy dystonií a esenciální třes, což je onemocnění, často dědičné, které se projevuje třesem hlavně horních končetin nebo hlavy a které se nejvýrazněji projevuje při pohybu.

Hluboká mozková stimulace (DBS – z anglického deep brain stimulation) dlouhodobě a výrazně zlepšuje kvalitu života neurologicky nemocných pacientů, kteří již vyčerpali všechny možnosti konzervativní léčby. Využívá vysokofrekvenční stimulace přesně určených mozkových struktur pomocí trvale zavedených elektrod.

„Stimulační souprava se skládá z elektrody zavedené do mozku, pod kůží kabelem propojené s vlastním stimulátorem, který je vložen pod kůží na hrudníku pod klíční kostí. Elektroda je zavedena malým otvorem v lebeční kosti, na jejím konci v cílovém jádru se vysílají elektrické impulzy o frekvenci 130 Hz a vyšší. Operace probíhá ve dvou fázích. V první fázi se během lokální anestezie zavedou pomocí stereotaktického rámu do mozku elektrody, provede se snímání aktivity nervových buněk a test klinické účinnosti a možných nežádoucích účinků. Podle toho se ještě upraví původní poloha elektrody zvolená předtím anatomicky na základě zobrazení magnetickou rezonancí (MR). Ve druhé fázi, která probíhá poté, se v celkové anestezii zavede pod kůži v oblasti pod klíční kostí generátor pulzů,“ říká Dušan Urgošík, neurolog z Nemocnice Na Homolce.

Podle Urgošíka se dá očekávat, že se v budoucnu spolu s vývojem technologií bude rozšiřovat spektrum neurologických a psychiatrických pacientů, pro které bude tato léčba efektivní a bezpečná. Je žádoucí přidávat i další diagnózy pro tento způsob léčby. Dalšími vhodnými kandidáty jsou například pacienti s Tourettovým syndromem.

Zdroj: Nemocnice Na Homolce

Sdílejte článek

Doporučené