Přeskočit na obsah

Firmy a jejich spolupráce s lékaři v nové době

„Situace je v mnohém snazší, ale přináší i nové obtíže. Na jednu stranu šetříme čas k cestování. Na druhou je samozřejmě nutné dodržovat a kontrolovat všechny aspekty zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, zejména zajistit, že se předávané informace dostanou skutečně pouze ke zdravotnickým odborníkům, a ne například k široké veřejnosti,“ říká Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, LL.M., výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

 

  • Změní epidemie nového koronaviru nějak způsoby propagace léčivých přípravků a spolupráce firem s lékaři?

Důležitou součástí propagace léčivých přípravků je prezentace na pravidelných mezinárodních a lokálních kongresech i menších odborných akcích. Tento typ aktivit je v dnešní pandemické době zastaven, část odborných akcí byla zcela zrušena, další se více či méně úspěšně přesunuly do online prostředí.

Je to komplikovaná situace, neboť právě účast lékařů na kongresech má pro odborníky a jejich pacienty neoddiskutovatelný přínos. Odborníci zde získávají nejnovější znalosti a zkušenosti, které často nejsou k dispozici v odborných publikacích ani ve veřejně dostupných zdrojích. Zároveň jsou v kontaktu se špičkovými odborníky různých specializací, s nimiž mohou odbornou problematiku do hloubky diskutovat a následně nové zkušenosti uplatnit i v české medicíně. V neposlední řadě jsou kongresy zcela přirozenou součástí vzdělávání mladých lékařů i jejich zkušenějších kolegů.

Dá se předpokládat, že ani v příštím roce se odborné kongresy neobnoví v takové míře, v jaké by bylo potřeba. Doufáme tedy, že se alespoň větší část z nich adaptuje na online prostředí, přibudou nové interaktivnější formáty, které lépe nahradí osobní kontakt. Zároveň však doufám, že některé vzdělávací aktivity se opět vrátí do „normálu“.

 

  • Jak se u digitálních kongresů a konferencí liší potřeby pořadatelů a možnosti podpory od farmaceutických firem proti běžným akcím?

Přesun kongresových aktivit do digitálního prostředí proběhl víceméně hladce, byť pořadatelé akcí museli řešit bezpečnostní opatření, jejichž cílem bylo zajistit, aby se informace dostaly k těm adresátům, na které myslí zmiňovaný zákon o regulaci reklamy.

AIFP již v rámci první vlny pandemie SARS‑CoV‑2 otevřela otázku virtuálních kongresů a možností podpory ze strany farmaceutických společností se Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Byla diskutována zejména otázka samotné možnosti sponzorování účasti zdravotnických odborníků na takové akci. Dle našich informací pracují kolegové ze SÚKL na aktualizaci pokynu ÚST‑16, kde by se úprava podpory virtuálních akcí měla v brzké době objevit.

 

  • Během platnosti protiepidemických opatření se prakticky zastavily návštěvy firemních reprezentantů přímo v ordinacích lékařů. Vrátí se vůbec?

Je to tak. Členské společnosti AIFP se v uplynulých měsících snažily maximálně přispět k minimalizaci dopadů pandemie, proto byla velká část CSR a edukativních aktivit, včetně setkání s farmaceutickými reprezentanty, přesunuta do virtuálního prostoru. Očekáváme, že společně se zlepšením epidemiologické situace v souvislosti s vakcinací proti covid‑19 budou tyto aktivity opět obnoveny.

 

  • Stejně jako jinde i v komunikaci mezi farmaceutickými společnostmi a lékaři roste význam komunikace v digitální podobě. Jaké to přináší změny v zajišťování eticky nesporných vztahů?

Situace je v mnohém snazší, ale přináší i nové obtíže. Na jednu stranu šetříme čas k cestování, na setkání se každý může připojit z domova/ordinace nebo kanceláře. Na druhou je samozřejmě nutné dodržovat a kontrolovat všechny aspekty zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, zejména zajistit, že se předávané informace dostanou skutečně pouze ke zdravotnickým odborníkům, a ne například k široké veřejnosti (vyjma těch, které jsou veřejnosti určeny). Nicméně vzhledem k dnešním nástrojům již není problém tyto aspekty dostatečně ošetřit tak, aby vše probíhalo v souladu s platnými právními předpisy.

 

Nový Etický kodex AIFP, který vstupuje v platnost 1. ledna 2021, implementoval digitální nástroje přímo do svého znění. Pokrývá tak nejen všechny metody komunikace a interakce, zejména propagační aktivity a komunikaci v ústní i písemné podobě, reklamu v časopisech a zasílání propagačních materiálů, informační nebo vzdělávací materiály, aktivity farmaceutických reprezentantů, ale také použití digitální komunikace a kanálů. Těmi rozumíme například webové stránky a sociální sítě, použití audiovizuálních materiálů, jako jsou filmy, videonahrávky, služby archivace dat a podobně.

 

  • Nový Etický kodex AIFP platí od 1. ledna 2021. Po jak dlouhé době jste měnili rámec etického chování pro asociaci?

Původní Etický kodex AIFP platil od roku 1993. V průběhu let docházelo k menším i větším aktualizacím a úpravám, které reagovaly na novinky v lokální a evropské legislativě i na situaci na trhu. Nový kodex je lokalizovanou transpozicí celoevropsky závazného Etického kodexu Evropské federace farmaceutických společností a asociací (EFPIA), jíž je AIFP dlouhodobým členem. Aktualizovaný kodex je dalším krokem inovativního farmaceutického průmyslu na cestě za účinnou, transparentní a smysluplnou seberegulací, která jde podstatně dále než stávající legislativa.

 

  • Jak etický kodex upravuje spolupráci s pacientskými organizacemi?

Etický kodex stanoví zásady a konkrétní pravidla, kterými se musejí členské společnosti AIFP při interakci s pacientskými organizacemi řídit. Upravuje zejména pravidla pro sponzoring akcí, vzdělávání nebo grantovou podporu projektů pacientských organizací.

Je příznačné, že nový kodex přichází v době, kdy v České republice dochází k novelizaci zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, který přelomovým způsobem mění mimo jiné právě postavení pacientských organizací v rámci zdravotního systému. Jsem velmi rád, že jsme díky naší vytrvalé práci a konsolidovanému kodexu na novou situaci dobře připraveni.

 

  • Jak se díváte na chystanou novelu zákona o zdravotním pojištění a navržené změny pacientských organizací?

V posledních letech pozorujeme výraznou profesionalizaci pacientských organizací. Mnohé z nich poskytují velmi kvalitní služby svým pacientům a jejich rodinným příslušníkům, zároveň se etablují jako nedílná součást českého zdravotnictví. Jsem proto velmi rád, že v rámci chystané novely zákona o zdravotním pojištění budou začleněny do rozhodovacích procesů, a to jak v rámci účastenství ve správním řízení, tak účastí v poradním orgánu MZ. Nicméně je důležité připomenout, že pro zajištění fungování pacientských organizací do budoucna je nutné zejména definovat systém pravidelného a udržitelného financování. Jedním ze základních předpokladů je samotné vytvoření a uzákonění legální definice pacientské organizace. Definice je již součástí novely zákona o zdravotních službách, kterou připravilo a předložilo Ministerstvo zdravotnictví ČR. Dalšími nutnými kroky jsou zejména zjednodušení administrativy spojené s čerpáním finančních prostředků z veřejných rozpočtů, zajištění transparentního čerpání těchto prostředků a nastavení průhledné kontroly fungování financování pacientských organizací.

 

  • Zástupci pacientských organizací opakovaně říkají, že nechtějí být závislí na podpoře firem a nechtějí se cítit úplně zavázáni farmaceutickému průmyslu. Chce průmysl zůstat dominantním sponzorem pacientských organizací?

Ne, určitě ne. Z našich průzkumů vyplývá, že průmysl v dnešní době již není hlavním podporovatelem pacientských organizací.

Nicméně narážíte na velmi podstatný problém, a to neexistenci systémového řešení financování pacientských organizací z veřejných zdrojů. Současné financování pacientských organizací je značně individuální, často výrazně roztříštěné a zároveň nepravidelné. Organizace každoročně věnují velkou část svých kapacit do samotného zajištění vlastní existence, což jim znemožňuje dlouhodobější plánovaní. V tomto kontextu je nutné vnímat jako velké riziko i očekávaný pokles financování v souvislosti s pandemickou situací.

Stabilitu a efektivnější zastupování pacientů by zásadním způsobem podpořilo například vytvoření legislativního rámce pro pacientské organizace, financování jejich aktivit ze systému veřejného zdravotního pojištění a další prohloubení spolupráce s odbornými společnostmi. S tím samozřejmě souvisí také nastavení transparentní kontroly fungování a financování organizací. Díky tomu budou mít organizace stabilnější existenční jistotu a budou se moci zaměřit na konkrétní podpůrné aktivity, jejich zkvalitnění a další rozšíření, z čehož budou benefitovat nejen pacienti, ale také odborníci a potažmo i stát.

 

  • Jak se změnilo prostředí v České republice za posledních deset patnáct let z hlediska dodržování etických standardů spolupráce farmaceutických firem, i těch mimo vaši asociaci, s lékaři, poskytovateli, úředníky a politiky?

Domnívám se, že prostředí se značně kultivovalo. Všechny členské společnosti AIFP vnímají transparenci, etické principy a zásady a zejména jejich dodržování jako esenciální předpoklad svého fungování.

Tím, že je na tyto zásady kladen velký důraz na celosvětové, evropské i lokální úrovni, myslím si, že jsme dosáhli výrazného zlepšení oproti dobám minulým. Je také třeba říct, že jednotlivé členské společnosti mají mnohdy další interní pravidla, která jsou přísnější než pravidla obsažená v Etickém kodexu AIFP. To jen potvrzuje, jaký důraz je na etické zásady kladen.

 

  • Jaká další témata řeší nový Etický kodex AIFP jinak nebo hlouběji než předchozí dokumenty?

Nový Etický kodex AIFP vznikl konsolidací tří původních kodexů (Etického kodexu AIFP, Kodexu Transparentní spolupráce a Pacientského kodexu). Velká část pravidel se tedy sloučila do jednoho celistvého dokumentu. Zároveň však došlo k přidání některých nových pravidel a zároveň k odstranění některých starších, která byla shledána jako nadbytečná a neaktuální.

Kodex samozřejmě obsahuje i úplné novinky, jako úpravu zástupce pacientské organizace, rozdělení podpory poskytované členskými společnostmi a mnohé další. Text nového kodexu je dostupný na stránkách AIFP (www.aifp.cz).

Zdroj: Komerční sdělení

Doporučené