Přeskočit na obsah

K rychlejšímu nálezu karcinomu slinivky výzkumem krevní plazmy

Prognóza rakoviny slinivky je velmi špatná. Jde o nejagresivnější typ nádoru, s nímž pouze 8 % pacientů přežívá pět let. Odborníci zachytí asi 60–70 procent nemocných až s onemocněním v pokročilém stádiu, s metastázami. Jednu z možností, jak pacientovu prognózu zlepšit a prodloužit mu život, představuje včasný záchyt onemocnění. Jenže ten je pro lékaře často velmi obtížný, rakovina slinivky je totiž dlouho bez příznaků, až v pozdějších stádiích se projevuje hubnutím bez příčin, bolením břicha a zvracením. Lékaři proto vytipovávají rizikové skupiny (osoby nad 65 let, kterým se vrací zánět slinivky, kuřáky a obézní), kterým věnují zvýšenou pozornost.

Odborníci 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha jdou v rychlejší detekci malignit slinivky novou cestou. Hledají tzv. biomarkery, tedy měřitelné ukazatele určitého biologického stavu, které poukazují na chorobné změny.

„Jde o výzkum prováděný na separované plazmě získané z běžného odběru krve od pacientů. V našem projektu se snažíme o detekci nepatrných změn struktury všech molekul krevní plazmy. Hledáme biomolekuly, které mají odlišnou strukturu u nádoru pankreatu, zdravých pacientů, diabetiků a u prekurzorů karcinomu pankreatu,“ ozřejmuje principy výzkumu, jehož výsledky v květnu otiskl odborný časopis Chirality, přednosta Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN Praha prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.

Kromě časnějšího nálezu onemocnění by biomarkery mohly odpovědět i na otázku, proč rakovina slinivky vlastně vzniká. Jak prof. Zavoral dodává, příčinou vzniku karcinomu pankreatu je genetická mutace onkogenů. To, zda objev nového diagnostického panelu biomarkerů pomůže odhalit i bližší příčinu vzniku karcinomu, je sice zatím nejisté, ale nelze to vyloučit. „Kupříkladu jedny z nadějných biomolekul, u kterých je koncentrace v plazmě výrazně vyšší u zdravé populace než u pacientů s karcinomem, představují karotenoidy. Tyto molekuly se účastní regulace přeměny některých buněk pankreatu (stellate cells) na buňky schopné produkovat vazivo (fibroblasty). Potvrzení souvislosti mezi nalezenými biomolekulami a příčinami vniku karcinomu by vyžadovalo další, poměrně rozsáhlý výzkum na experimentální rovině,“ dodává prof. Zavoral.

Větší potenciál biomarkerů ale vědci vidí v rychlé detekci a časnější – a tím i efektivnější –, léčbě. „Právě v případě časné detekce je také chirurgická léčba mnohem úspěšnější,“ uzavírá prof. Zavoral.

O výzkumu, publikovaném v prestižním časopise Chirality více zde: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/chir.22834

Zdroj: 1. LF UK

Sdílejte článek

Doporučené

Zemřel prof. MUDr. Zbyněk Píša, CSc.

15. 11. 2022

Česká kardiologická společnost se smutkem přijala zprávu, že nás 19. října 2022 ve věku nedožitých 99 let opustil pan profesor Zbyněk Píša.