Lidé se učili první pomoc i záchranu tonoucího
Masírovat srdce, zastavit krvácení, pomoci dusícímu se člověku – nejen tyto dovednosti si v sobotu 20. srpna vyzkoušelo několik stovek dětí a dospělých v areálu Žlutých lázní v Praze. Lidé byli na břehu Vltavy svědky záchrany tonoucího i ukázek záchranářské práce.
Třetí ročník akce Den první pomoci připravila farmaceutická společnost Pfizer ve spolupráci se záchranáři pražského Červeného kříže. „Paradoxně lidé považují za nejrizikovější situace, jako jsou autonehody nebo extrémní sporty. Z našich průzkumů ale vyplývá, že kolem 40 % nehod a úrazů, kdy museli lidé poskytnout první pomoc, se stalo v domácnosti nebo na pracovišti. Je tedy mnohem větší pravděpodobnost, že první pomoc bude potřebovat někdo z našich blízkých,“ shrnuje za pořadatele tisková mluvčí společnosti Pfizer v České republice Lenka Kaška.
Záchranáři z pobočky Červeného kříže Praha 1 proškolí ročně v základech první pomoci přes dva tisíce lidí. Celorepublikově projde kurzy Červeného kříže přes 40 tisíc lidí za rok.
„Většina lidí prošla naposledy kurzem první pomoci ve škole nebo v autoškole. Určitě proto neuškodí si ji jednou za čas osvěžit. Přeci jen je něco jiného, přečíst si o masáži srdce v příručce, a něco jiného je, zkusit si hrudník skutečně stokrát stlačit,“ říká koordinátorka kurzů oblastní pobočky Českého červeného kříže Praha 1 Eva Bernatová.
Laická první pomoc zároveň prochází neustálým vývojem. Nejnovější doporučení vydala Evropská resuscitační rada v roce 2015. „Všeobecně se první pomoc snažíme pro laiky co nejvíce zjednodušit. Důležitou roli dnes sehrávají operátoři na tísňové lince 155, kteří přes telefon dokážou člověka krok po kroku navést, jak v kritické situaci správně postupovat,“ dodává Bernatová.
V rámci akce Den první pomoci si návštěvníci zkusili také techniky záchrany tonoucího pomocí lana nebo záchranného kruhu. „Ačkoli nemáme moře, patří Česká republika mezi státy s největším počtem utonulých osob na světě. Ročně se v českých vodách utopí kolem dvě stě lidí,“ říká předseda spolku pražské Vodní záchranné služby ATMS, Jaromír Laštovka.
„V Praze je naštěstí tragických případů málo. Nejčastěji řešíme kolize motorových člunů a skútrů s kanoisty a veslaři. Lodní doprava na Vltavě je velmi rušná, proto jsou tady sportovci více ohroženi nehodami, než na klidné vodě,“ dodává Laštovka.
Zároveň upozorňuje, že pokud člověk spatří ve svém okolí tonoucího, měl by ze všeho nejdříve zavolat na tísňovou linku 112, kde informuje o situaci a sdělí konkrétní místo. „Záchrana tonoucího vyžaduje dovednosti, které ovládají vyškolení plavčíci a záchranáři. Pokud je to možné, snažte se tonoucího zachránit ze břehu, třeba tím, že mu hodíte lano nebo záchrannou vestu. Než skočíte do vody, zvažte, jestli na to máte, nebo ne. Vždy se ujistěte, že o vás někdo další ví a že pomoc je na cestě,“ shrnuje Laštovka.
Zdroj: Medical Tribune