Přeskočit na obsah

Spokojenost ambulantních pacientů může těšit, ale nesmíme „usnout na vavřínech“

Dobrovolně vyplněné anonymní dotazníky odevzdalo 2 758 pacientů. Svůj názor vyjádřilo více mužů (53,5 %); většina respondentů – téměř 80 % bylo starších 40 let, plná třetina respondentů měla vysokoškolské vzdělání, téměř polovina pak středoškolské s maturitou. V některé z ambulancí bylo poprvé jen 14 %, většina navštívila ambulance ÚVN opakovaně z nichž zhruba 50 % pravidelně již několik let. Důvodem návštěvy odborné ambulance byla z větší části preventivní a kontrolní plánované vyšetření, 20 % respondentů přišlo do ambulance z důvodu akutního zhoršení zdravotního stavu.

Dotazy byly směřované na několik okruhů – spokojenost s čekací dobou, spokojenost s prostředím čekáren, míra spokojenosti s péčí lékařů, spokojenost s péčí sester.

Čekárny

Méně než 15 minut strávilo čekáním na vyšetření 1 277 pacientů, což představuje 46,30 %, do 30 minut čekalo dohromady 77 %. Celkem 83 pacientů čekalo více než dvě hodiny, ovšem ne všichni byli o důvodu prodloužení čekací doby dostatečně informováni.

S chováním a přístupem pracovníků v recepci oddělení bylo velmi spokojeno (86 %) nebo spokojeno (7 %) více než 93 % dotázaných. Vybavení čekárny a sociální zařízení vyhovovalo 88 % pacientů, kteří se vyjádřili, částečně pak 6,82 %. Za zcela nevyhovující je označilo necelé procento pacientů.

Lékaři, sestry

Příznivě hodnotili pacienti lékaře i zdravotní sestry. Z celkových 2 758 odpovědí považovalo čas strávený v ambulanci za krátký (délku doby strávené v ambulanci neuváděli). Zhruba 6 % respondentů uvedlo, že se jim lékař nepředstavil, naprosté většině bylo lékařem vše potřebné o nemocni a jejím léčení vysvětleno, ve 22 z celkových 2 758 odpovědí bylo označeno sdělení informací jejich nemoci za nedostatečné. Na otázku, zda byl pacient dotázán, souhlasí-li se zákrokem, který bude v ambulanci prováděn, odpovědělo 42 z celkových 2 758 dotázaných záporně. Celková spokojenost byla velmi vysoká, zhruba jedno procento dotázaných vyjádřilo nespokojenost. Chování a činnosti sestry, fyzioterapeuta či laboranta v ambulancích hodnotili respondenti obdobně jako lékaře.

Spokojenost s léčbou

Této oblasti se věnovalo několik otázek. S 2,14 % pacienty nebyl podle odpovědí konzultován problém bolesti, u 35 % respondentů to nebylo nutné, neboť neměli bolest. Pokud byli pacienti odesláni na další vyšetření, považovali z 80 % vysvětlení důvodu potřeby dalšího vyšetření za dostatečné, ovšem je třeba doplnit, že u této otázky nebyla u 18 % respondentů uvedena žádná odpověď. Více než 95 % pacientů bylo spokojeno s respektováním soukromí při vyšetření, otázka nebyla zodpovězena u 4 %respondentů. Důvěru ve zdravotnický personál vyjádřili s výjimkou necelých dvou desítek pacientů všichni respondenti. Celkovou spokojenost vyjádřilo 97 % pacientů, na tuto otázku neodpověděla necelá 2 procenta respondentů.

„Získaná data znějí příznivě a vzhledem k množství dobrovolně a anonymně vyplněných dotazníků, které jsme obdrželi, nám poskytují věrohodný obraz míry spokojenosti našich pacientů. Následně se soustředíme na zhruba jedno procento nespokojených, neboť právě tam vidíme podněty k dalšímu zlepšení našich služeb, a především zdravotní péče. Rezervy stále máme. Nadále půjdeme cestou jako dosud, avšak ještě více se zaměříme na zkvalitnění informovanosti, například rozšíříme formy informování o případném prodloužení čekacích dob; představení ošetřujícího personálu také považujeme za naprostou samozřejmost, pacient by měl vědět, kdo o něj pečuje, stejně jako by mu mělo být dostatečně a srozumitelně vysvětleno vše podstatné týkající se jeho zdravotního stavu, léčby i péče, shrnuje Lenka Gutová, náměstkyně ředitele ÚVN pro nelékařské zdravotnické profese a řízení kvality zdravotní péče.

Zdroj: ÚVN

Sdílejte článek

Doporučené