AACR 2025: z laboratoře k lůžku pacienta a zpět
V Chicagu proběhlo 25.–30. dubna výroční zasedání Americké asociace pro výzkum rakoviny (AACR). Téma letošního setkání „Unifying Cancer Science and Medicine: A Continuum of Innovation for Impact“ odráželo zásadní význam pokroku v oblasti výzkumu rakoviny z laboratoře k lůžku pacienta a zpět do laboratoře. V programu jsme našli i několik studií výzkumných skupin Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR).
Buňky glioblastomu migrují i mimo CNS
Vědci z olomouckého uzlu NÚVR, z Ústavu molekulární a translační medicíny (ÚMTM) LF UP a FN Olomouc, prezentovali v Chicagu svou studii o migraci cirkulujících nádorových buněk mimo centrální nervový systém (CNS) u multiformního glioblastomu (GBM), agresivního typu zhoubného nádoru mozku. Cirkulující nádorové buňky (CTC), které pocházejí z primárních nádorů a migrují periferní krví do vzdálených míst, jsou úzce spojeny s šířením a recidivou nádoru. U GBM je systémové šíření vzácné vzhledem k existenci hematoencefalické bariéry, nedostatečnému odtoku lymfy a krátké době přežití pacientů. Navzdory těmto skutečnostem studie potvrdila přítomnost CTC v periferní krvi u 35 procent pacientů s GBM, i když v současnosti bez prognostického významu.
Tkáně rezistentní vůči vzniku rakoviny: zdroj pro identifikaci nádorových supresorů
Studium tkání lidského těla, v nichž se rakovina vyvíjí zřídka nebo nikdy (např. kosterního svalstva, srdce nebo chrupavky), by mohlo poskytnout nové poznatky o prevenci nebo léčbě rakoviny. Zuzana Kečkéšová, kterou letos AACR ocenila jako Nextgen Star 2025, se svojí výzkumnou skupinou z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a NÚVR hledala nové nádorové supresorové proteiny a dráhy v tkáních rezistentních vůči vzniku nádorů, což vyústilo v seznam 87 kandidátních genů, které by mohly být účinnými supresory, pokud se exprimují v lidských nádorech. Ve studii proof-of-concept zjistili, že jeden z těchto genů, LACTB (Lactamase B-like), je vysoce účinným mitochondriálním nádorovým supresorem, který působí prostřednictvím přeprogramování metabolismu a diferenciace buněk u mnoha typů rakoviny, například prsu a vaječníků, kolorektálního karcinomu, hepatocelulárního karcinomu, gliomu, rakoviny žaludku, melanomu a rakoviny plic.
Strategie založené na reaktivaci LACTB by mohly být slibnou alternativou k terapeutické deaktivaci onkogenů, která v oblasti výzkumu protinádorových léků v současné době dominuje.
Resenzibilizace buněk MM rezistentních vůči inhibitorům proteazomu
Vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně a NÚVR ve spolupráci s Max Planck Institute for Plant Breeding Research, Kolín nad Rýnem, Německo, a Cantonal Hospital St. Gallen, Švýcarsko, během kongresu AACR v Chicagu oznámili, že mnohočetný myelom rezistentní vůči bortezomibu vykazuje specifickou závislost na Ecm29.
Rezistence k inhibitoru proteazomu (PI) bortezomibu (BTZ) je hlavní překážkou úspěšné léčby mnohočetného myelomu (MM). Identifikace specifického cíle u MM rezistentního na PI je proto dosud nenaplněnou medicínskou potřebou. Pomocí celogenomového funkčního sekvenování založeného na CRISPR/Cas9 v buněčných liniích rezistentních vůči BTZ in vitro byl identifikován proteazomový adaptorový a „scaffolding“ protein Ecm29 jako zásadní faktor přežití buněk adaptovaných na BTZ. Ecm29 proto může představovat nový terapeutický cíl pro specifickou resenzibilizaci buněk MM rezistentních vůči léčbě PI.
Nové inhibitory kaseinkinázy 1 alfa
Inhibice kaseinkinázy 1 alfa (CK1α) představuje nový atraktivní koncept léčby akutní myeloidní leukémie (AML). Přesto v současnosti dostupné nízkomolekulární inhibitory CK1α nemají dostatečnou aktivitu a selektivitu, aby bylo možné plně využít terapeutický potenciál inhibice CK1α. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně a NÚVR vyvinuli několik účinných a vysoce selektivních inhibitorů kinázy CK1, prvních ve své lékové kategorii. Inhibují všechny izoformy CK1α/δ/ε a blokují jak procesy závislé na CK1δ, ε, tak i CK1α, což vede in vitro i in vivo k vyšší účinnosti a dobré snášenlivosti.
Zároveň byl identifikován soubor biomarkerů predikujících citlivost k inhibitorům CK1α, včetně rezistence vůči venetoklaxu, standardnímu inhibitoru BCL-2. Kromě toho v modelu karcinomu slinivky břišní rezistentního vůči gemcitabinu byla potvrzena i účinnost kombinace inhibitoru CK1 s gemcitabinem. Probíhají také studie ověřující uvedený koncept u melanomu a karcinomu prostaty.
Časná detekce a monitoring orofaryngeálního karcinomu souvisejícího s HPV
Biomarkery založené na DNA v cirkulaci a slinách vykazují potenciál pro včasnou diagnostiku a sledování recidivy karcinomu orofaryngu souvisejícího s infekcí lidskými papilomaviry (HPV). Jak demonstrovali vědci z olomouckého uzlu NÚVR, konkrétně z ÚMTM a Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku LF UP a FN Olomouc, přibližně u 25 procent pacientů s orofaryngeálním spinocelulárním karcinomem (OPSCC), který je s infekcí vysoce rizikovými typy HPV typicky spojen, dochází k recidivě do pěti let.
Cílem studie bylo ověřit využití kombinace tekuté biopsie, detekce HPV DNA v ústní dutině a cirkulující nádorové HPV DNA pro včasnou diagnostiku a sledování recidivy u pacientů s OPSCC souvisejícím s infekcí HPV. Předběžná zjištění jsou povzbudivá a prokazují potenciál pro včasnou detekci, a to i u OPSCC v časném stadiu. Zároveň naznačují klinickou využitelnost těchto metod pro screening OPSCC souvisejícího s HPV.
