Efektivní nemocnice 2025: Co se zdravotnictvím v deficitu

Mimořádná injekce od státu pro rok 2026 na stole není, nová vláda hledá jinou záplatu. Kudy ale povede cesta k dlouhodobé udržitelnosti a efektivitě českého zdravotnictví?

Nejvýznamnější konference zdravotnického managementu, Efektivní nemocnice, se letos konala v době vyjednávání o nové vládě a čekání na předání výkonné moci. Mezi témata hlavních panelů proto patřily otázky, v jaké kondici vlastně stávající ministr zdravotnictví Vlastimil Válek nechává resort svému nástupci a co můžeme očekávat od nové vlády v jejím volebním období.

Ministr Válek na konci svého funkčního období schválil úhradovou vyhlášku pro rok 2026, která opět předpokládá vyšší výdaje než příjmy, a úředníci ministerstva v důvodové zprávě k ní varují, že pro zabránění finančnímu kolapsu systému veřejného zdravotního pojištění a zpožďování plateb pojišťoven bude nutné v roce 2026 provést mimořádné navýšení platby za státní pojištěnce, které systém finančně stabilizuje. Vyčerpání rezerv zdravotního systému pod bezpečnou úroveň ve svém vystoupení na Efektivní nemocnici líčil ministr jako sofistikovanou taktiku, jak přimět zdravotní pojišťovny hledat úspory.

„Zdravotnictví je v dobré kondici,“ uvedl ministr Válek. „Je řada míst, kde hledat úspory a efektivní cesty. Jeden z kroků, který vedl k tomu, aby pojišťovny začaly zvažovat efektivitu vydávaných výdajů a aby se začaly orientovat v tom, které nemocnice ty peníze opravdu využívají efektivně k prospěchu pacientů, a nedávaly peníze na zdvojená, ztrojená vyšetření, byla úhradová vyhláška, která byla mínusová,“ řekl. Tlak deficitních vyhlášek tedy u zdravotních pojišťoven podle něj vedl k hledání úspor, ale ne u všech pojišťoven. U těch, kde k tomu nevedl, je podle něj namístě zvážit jejich sloučení s lépe hospodařící pojišťovnou. „Musí se pokračovat v tom, že se budou redukovat akutní lůžka, podívat se na porodnice, kde je malý počet porodů, podívat se na dětská oddělení, kde leží málo dětí, a tak dále,“ podotkl. 

S takovou interpretací ale nesouhlasil ani kandidát na ministra Adam Vojtěch (ANO), ani další panelisté. „Pokud opakovaně rozdáváte úhradovou vyhláškou víc, než systém má na příjmové straně, tak spíše petrifikujete stávající stav. Nemyslím, že to je cesta k vyšší efektivitě. K vyšší efektivitě by vedlo, kdybychom dali větší prostor zdravotním pojišťovnám pracovat s daty a s kvalitou, vymýšlet inovativní úhradové mechanismy,“ řekl Vojtěch. „Pokud úhradovou vyhláškou rozdáte všechny peníze, nebo i víc, než ten systém má, tak je prostor pro aktivitu zdravotních pojišťoven minimální a vede jenom k tupým škrtům bez ohledu na dlouhodobé efekty,“ kritizoval.

„Vyhlášky by neměly být deficitní, to není v pořádku, měly by být přinejmenším vyrovnané,“ přidal se kandidát na ministra prevence a sportu Boris Šťastný (Motoristé).

„Nemyslím, že k tomu vede deficitní úhradová vyhláška, efektivita se hledá jinde,“ podotkla poslankyně ODS Zdenka Němečková Crkvenjaš. „Jsem zastánce toho, abychom úhradovou vyhlášku postupně opustili a aby zdravotní pojišťovny přímo nasmlouvávaly zdravotní péči,“ dodala.

Ani Tom Philipp, poslanec KDU-ČSL, svého koaličního ministra v tomto ohledu nepodpořil. „Hlavní byla pro zvýšení efektivity podpora jednodenní chirurgické péče, domácí péče i primární péče. Úhradové vyhlášky mají být psány vyrovnaně a je to úkol ministerstva zdravotnictví, aby prostředky stačily,“ poznamenal.

Kde tedy hledat efektivitu? 

„Myslet si, že jenom tlak vyhlášek povede k hledání vyšší efektivity, není úplně správné. Efektivita by měla být hledána kontinuálně a měla být předmětem kontraktu mezi pojišťovnou a poskytovatelem. Ve chvíli, kdy začnou pojišťovny zdravotní služby nakupovat, bude efektivita podmínkou úspěchu poskytovatele,“ uvedl také ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

Podle ředitele Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Davida Feltla by efektivitě prospělo podporovat kvalitní péči. „Jestli je něco potřeba, aby vytvářelo tlak, tak práce s daty. Někdo léčí lépe, někdo hůř, někdo má víc komplikací, někdo méně, někdo má kratší hospitalizace… To je cesta k efektivitě, promítnout do úhrad a do smluvní politiky tato data,“ myslí si.

„Pokud budu mít tu možnost, bude můj záměr dát větší prostor zdravotním pojišťovnám k hodnocení kvality a efektivity,“ řekl dále Vojtěch. České zdravotnictví podle něj dost neposuzuje nákladovou efektivitu toho, co se hradí, s výjimkou léků. Dělat by to měly nejen zdravotní pojišťovny, ale i ministerstvo zdravotnictví. „Chci, aby na ministerstvu byla přímo sekce HTA, která se bude věnovat hodnocení zdravotnických technologií, včetně výkonů, protože to nám skutečně zoufale chybí,“ řekl Vojtěch. „Také by efektivitu posílilo, kdyby všechny výkony nedělali lékaři a kdybychom posílili kompetence sester a dalších zdravotníků,“ dodal.

„Abychom udrželi zdravotnictví v daných nákladech a kvalitě, bude se muset zlepšit efektivita zdravotní péče,“ podotkl Miroslav Homza, majitel sítě kardiologických ambulancí. Změny jsou proto nevyhnutelné. Podle něj by měla hodně pomoci sdílená elektronická dokumentace. „Propojení dat samo o sobě povede ke zvýšení efektivity,“ věří.

Aspoň mají nemocnice na investice

Další efekt deficitních vyhlášek byl poskytnout nemocnicím prostředky na plánované investiční projekty, uvedl také Válek. „Ty peníze nezmizí. Můžou být buď na účtech pojišťoven, nebo na účtech zdravotnických zařízení. Tím, že budou ve zdravotnických zařízeních, tak mohou zdravotnická zařízení financovat projekty, které plánují,“ řekl ministr.

Na konferenci se k tomu, že velké nemocnice mají na účtech vysoké částky, vyjádřil ředitel VFN Feltl. „Cítíme se přiměřeně finančně životaschopní. Spousta z peněz na účtu je vázaných. Jsme díky nim připraveni si hypoteticky vzít dotaci na investici a financovat spoluúčast,“ uvedl.

Na druhou stranu senátor a ředitel Nemocnice Strakonice Tomáš Fiala vnímá naopak to, že zdravotní pojišťovny přenášejí ekonomický tlak na regionální nemocnice. „Je to tlak, už to cítíme při vyúčtování loňského roku. Zdravotní pojišťovny nebyly zdaleka tak benevolentní, jak bývaly, některé kapacity, které zohledňovaly, už nezohledňují,“ uvedl Fiala.

V roce 2026 stát do zdravotnictví nepřileje, zvažuje se mimořádné přerozdělení

Zdravotní pojišťovny aktuálně připravily návrhy zdravotně pojistných plánů. Ty odrážejí různou ekonomickou situaci jednotlivých pojišťoven. Některé musely přerušit programy bonusů pro poskytovatele zdravotních služeb za určitá kritéria kvality nebo dostupnosti.

V přepočtu na jednoho pojištěnce má nejvyšší zůstatky na účtech Všeobecná zdravotní pojišťovna. Pro příští rok plánuje o 12,7 miliardy korun vyšší výdaje než příjmy. I tento deficit ještě pokryje z rezerv a rozpuštěného rezervního fondu. „Není to hezké číslo, které bych chtěl ve zdravotně pojistném plánu vidět. V každém případě počítáme s tím, že i tak budeme na konci roku 2026 ještě finančně silní. Jako VZP jsme připraveni dostát všem závazkům, včetně bonifikačního mechanismu VZP PLUS,“ uvedl ředitel Kabátek.

Naproti tomu jedna zaměstnanecká pojišťovna už nyní některým poskytovatelům zpožďuje platby a druhé to v příštím roce hrozí. Budoucí vláda bude stát před rozhodnutím, jak situaci stabilizovat. Před volbami mluvil Vojtěch o urychlené mimořádné valorizaci. To ale nyní pro rok 2026 na stole není. „V příštím roce moc peněz navíc nepošleme, protože to pravděpodobně státní rozpočet neumožní. Takže musíme vycházet z parametrů úhradové vyhlášky a ze zdrojů v rámci systému. Příští rok se skutečně nedá čekat, že bude nějaká masivní mimořádná valorizace plateb za státní pojištěnce. V dalším roce to myslím bude nezbytné,“ uvedl.

Místo toho bude vláda zvažovat mimořádné přerozdělení, které by pomohlo slabším pojišťovnám na úkor části rezerv VZP. Jak později řekl Vojtěch České televizi, řádově by mělo jít o osm miliard korun.

Jak popsal na konferenci Efektivní nemocnice 2025 kandidát na ministra sportu Boris Šťastný, kromě mimořádných opatření má vláda ambici udělat strukturální změny. „Nová úhradová vyhláška dosluhující vlády způsobí deficit systému veřejného zdravotního pojištění přibližně 20 miliard Kč a na nás bude nějak tuto věc řešit. Budeme muset hledat pro příští rok mimořádné opatření. Jsme ovšem přesvědčeni, že bez hlubokých strukturálních reformních změn nebude české zdravotnictví do budoucna ufinancovatelné. Navrhujeme proto dvousložkové nominální pojistné, abychom více zainteresovali veřejnost do prevence systémem zpětných bonusů. Nebude možné postupovat jenom zalepováním děr novými záplatami, ale budeme muset přistoupit k některým odvážnějším řešením,“ řekl Šťastný. Upřesnil, že to nemá nijak zúžit nárok pacienta na hrazenou zdravotní péči. Zdravotní pojišťovny by podle něj měly mít větší flexibilitu při nakupování zdravotních služeb. Od úhradové vyhlášky, kterou určuje výši plateb za zdravotní služby ministr zdravotnictví, by se postupně odklonil.

Úhradová vyhláška může za všechno?

Zrušení úhradové vyhlášky padlo na konference Efektivní nemocnice od několika panelistů diskusí.

„Pojišťovny pro své klienty nasmlouvávají péči u poskytovatelů. Nevidím důvod, aby byla mezi tím nějaká úhradová vyhláška. Maximálně to může být nepodkročitelné minimum,“ řekl Aleš Herman, ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Podle Vojtěcha není omezení role úhradové vyhlášky významný posun systému zdravotnictví. Za nesystémovou naopak považuje praxi posledních let. „Fascinují mě debaty, kde se někdo pohoršuje, že by se měla omezit nebo zrušit úhradová vyhláška. Podle původního záměru zákonodárců měla být úhradová vyhláška záchrannou brzdou, když se poskytovatelé nedohodnou s pojišťovnami. My jsme to úplně obrátili a dnes je to mantra. Dohody se v zásadě nedělají, nebo když vzniknou, tak se často v úhradové vyhlášce nerespektují. Pojďme se vrátit ke kořenům. Omezit úhradovou vyhlášku není žádná revoluce,“ řekl. Pokud dojdeme do stavu, kdy nebude moci být ministrem zdravotnictví zvýhodněn ten, kdo se nedohodne, přestane mít úhradová vyhláška takový vliv.

„Správné by bylo, aby byla úhradová vyhláška záchrannou brzdou, aby zdravotní pojišťovny soutěžily zdravotní služby, a měl by tu být silný dohledový orgán, který by garantoval, že se nestane nic dramatického,“ poznamenal Kabátek.

Jasně se k tomu vyjádřil v další diskusi konference také Martin Balada, prezident Svazu zdravotních pojišťoven. Upozornil, že k efektivnímu chování potřebují pojišťovny lékaře a nemocnice nějak motivovat – a na to potřebují finance, o kterých budou moci rozhodovat. „Měli bychom vytvořit správné prostředí, aby mohly pojišťovny hrát svou roli a abychom mohli efektivity dosahovat. Úhradová vyhláška je element, který nám to poměrně významně kazí, a v posledních čtyřech letech více, než by bylo zdrávo. Nutí zdravotní pojišťovny opakovaně vydávat více prostředků, než systém dokáže vygenerovat, a tím paralyzuje pojišťovny, aby nějakým způsobem efektivně motivovaly své partnery, poskytovatele, k racionální efektivitě.“

Senátor Fiala k tomu přidal další aspekt. „Problém ministrů zdravotnictví je, že vydávají úhradovou vyhlášku a zároveň zřizují fakultní nemocnice. To by se mělo oddělit,“ upozornil.

Zastáncem úhradové vyhlášky je poslanec Tom Philipp. I ten připouští, že by za určitých okolností a významnějších změn systému mohla úhradová vyhláška zmizet nebo by se mohla její role umenšit. Musely by se ale správně nastavit role a pojistky. „Je jasné, že tu jedná David s Goliášem a že zdravotní pojišťovny mají sílu kohokoli dostanou do bankrotu,“ varoval.

Podle Borise Šťastného by dokonce bylo namístě zrušit i personální vyhlášku, která určuje minimální počty kvalifikovaných pracovníků na odděleních. Upozornil ale, že to není názor vznikající koaliční vlády, ale jeho osobní.

Před rušením úhradové vyhlášky, natož pak personální vyhlášky, varuje Česká lékařská komora a odbory.

Transformace akutní péče

Jedním z avizovaných kroků budoucí vlády je transformace kapacit akutní lůžkové péče. Ta může být úspěšná, jen když se provede rozumně a bez negativních dopadů na pacienty. Na některé aspekty, které je při tom nutné mít na paměti, upozornil na konferenci předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš. „Uzavřeli jsme porodnici, protože počty porodů klesaly tak jako jinde v republice a dostalo se to pod úroveň, která by byla smysluplná,“ líčil Čarvaš. To ale v důsledku znamená obavy o udržení oddělení gynekologie a dalších a souvisí to úzce s akreditací ke specializačnímu vzdělávání. „Najednou nejste, kde byste chtěli být. Když nebudete mít možnost poskytovat plnohodnotnou péči a vychovávat další generaci lékařů, nezbude tam ani ta péče, která by v regionu byla potřebná a smysluplná,“ vysvětlil. Menší nemocnice podle jeho slov musejí mít zachovánu možnost vzdělávat mladé lékaře. Už jen proto, že se nedá očekávat, že se bude dostatek specialistů stěhovat do regionu po atestaci, tedy v životním období, kdy už mají v místě původního působiště založenou rodinu a vybudované zázemí. „Nelze si například geriatry vychovávat jen ve fakultních nemocnicích a očekávat, že se přestěhují do Prachatic, až jim bude 35,“ shrnul Čarvaš.

Simona Zábranská, členka výkonného výboru Národní asociace pacientských organizací, pak připomněla, jak významná je práce s komunitou a pacienty regionální nemocnice. Pokud tu má proběhnout transformace, měli by mít místní všechny zásadní informace, proč k tomu dochází a co je cílem. „Pacient se musí dozvědět, jaké jsou k tomu podklady a kde péči dostane. Když pojišťovny přistupují ke změnám sítě, občan často netuší, že jsou k tomu racionální data. Jedinou informací, podle které si dělá názor, je vzdálenost. Věřím, že když dostane informaci, kde najít kvalitní péči, tak si za ní pojede,“ uvedla Zábranská a doporučila využít koncept koordinátorů péče, kteří se prosazují v onkologické péči. „Informování občana je v tuto chvíli dost špatné, velkou práci odvádějí pacientské organizace,“ poznamenala.