Glifloziny zvyšují hemoglobin. Klinický význam není jasný
Metaanalýza randomizovaných studií upřesnila, o kolik při léčbě glifloziny stoupají hemoglobin a hematokrit. Změny erytropoetinu a metabolismu železa naznačují možný podíl zvýšené erytropoezy vedle hemokoncentrace. Klinický význam tohoto účinku však zůstává nejasný.
Glifloziny se využívají u diabetu 2. typu, srdečního selhání a chronického onemocnění ledvin. Vzestup hemoglobinu při jejich podávání byl znám už dříve, dosavadní souhrnná hodnocení se však soustředila především na pacienty s diabetem. Nová metaanalýza publikovaná v časopise JAMA zahrnula také studie u kardiovaskulárních a renálních diagnóz a hodnotila i parametry metabolismu železa.
Autoři analyzovali 85 dvojitě zaslepených randomizovaných studií se 70 543 účastníky. V 78 studiích byly glifloziny porovnávány s placebem, v sedmi s aktivní léčbou. Medián sledování činil 24 týdnů. Údaje o hemoglobinu poskytlo 46 studií, o hematokritu 74. V souhrnné analýze glifloziny zvýšily hemoglobin v průměru o 6,0 g/l (95% CI 5,5–6,6) a hematokrit o 2,36 procentního bodu (95% CI 2,19–2,52) více než kontrolní léčba. Oba rozdíly byly statisticky významné. Zvýšení hemoglobinu bylo patrné napříč diagnostickými skupinami, jeho velikost se však mezi studiemi značně lišila.
Možná role erytropoezy
Vzestup hemoglobinu byl původně připisován především hemokoncentraci při osmotické diuréze. Metaanalýza však zaznamenala také zvýšení koncentrace erytropoetinu o 2,11 mIU/ml a erytrocytů o 0,20 × 10¹²/l oproti kontrolním skupinám. Současně klesla koncentrace feritinu o 15,05 ng/ml a saturace transferinu o 0,84 procentního bodu. Statisticky významný rozdíl v sérovém železe prokázán nebyl. Souhrn nálezů je slučitelný s vyšším využíváním železa při erytropoeze, ale samotný mechanismus neprokazuje.
Jistotu důkazů pro oba hlavní ukazatele autoři podle systému GRADE hodnotili jako střední. Údaje o metabolismu železa byly dostupné jen u 7,3 procenta účastníků. Chybělo také přímé měření erytrocytární masy, které by umožnilo odlišit její skutečný nárůst od hemokoncentrace. Metaanalýza navíc nehodnotila klinické výsledky. Zjištěný vzestup hemoglobinu proto nelze považovat za důkaz účinnosti gliflozinů v léčbě anémie.
Zdroj: Yang Y, Yang C, Wang Y, et al. Sodium‑Glucose Cotransporter 2 Inhibitor Use and Levels of Hemoglobin, Markers of Iron Metabolism, and Erythropoiesis: A Systematic Review and Meta‑Analysis of Randomized Clinical Trials. JAMA. 2026 Oct 24:e2619921. doi: 10.1001/jama.2026.19921. Epub ahead of print.
