Káva ovlivňuje nejen bdělost, ale i mikrobiom a psychiku

Nová studie výzkumníků z APC Microbiome Ireland publikovaná v Nature Communications ukazuje, že pravidelná konzumace kávy může mít širší dopady na lidské zdraví, než se dosud předpokládalo. Vedle známého stimulačního účinku ovlivňuje také složení střevní mikrobioty a může se podílet na regulaci nálady a stresu.

Nový výzkum APC Microbiome Ireland, výzkumného centra při University College Cork, poprvé komplexně objasnil mechanismy, kterými káva příznivě ovlivňuje osu střevo–mozek. Studie publikovaná v Nature Communications ukazuje, že pravidelná konzumace kofeinové i bezkofeinové kávy může modulovat složení střevního mikrobiomu a následně ovlivňovat náladu i míru stresu.

Přínosy kávy pro trávení a psychickou pohodu jsou předmětem výzkumu již delší dobu, avšak přesné biologické mechanismy těchto účinků dosud nebyly zcela objasněny. Aktuální studie se zaměřila na vliv konzumace kávy na osu střevo–mozek, tedy obousměrný komunikační systém mezi střevním mikrobiomem a centrálním nervovým systémem, a to prostřednictvím širokého spektra biologických a behaviorálních ukazatelů. „Káva není jen kofein, je to složitý stravovací faktor, který interaguje s našimi střevními mikroby, metabolismem, a dokonce i s emoční pohodou,“ uvedl autor studie prof. John Cryan, PhD, hlavní řešitel v APC Microbiome Ireland,

Skupiny 31 pravidelných konzumentů kávy a 31 osob, které kávu nekonzumovaly, byly podrobně sledovány pomocí série psychologických vyšetření, záznamů o příjmu kofeinu a stravy, stejně jako analýzy vzorků stolice a moči, s cílem zhodnotit změny ve střevním mikrobiomu a subjektivně vnímané náladě či míře stresu. Za „konzumenty kávy“ byli v této studii považováni jedinci, kteří pravidelně konzumovali 3–5 šálků kávy denně, což European Food Safety Authority (EFSA) definuje jako bezpečné a středně vysoké množství pro většinu dospělé populace. Účastníci studie nejprve po dobu dvou týdnů zcela abstinovali od konzumace kávy. Následně byla káva u pravidelných konzumentů znovu zařazena do režimu zaslepeným způsobem, přičemž polovina účastníků konzumovala bezkofeinovou kávu a druhá polovina kávu s obsahem kofeinu.

Výsledky ukázaly, že návrat ke konzumaci kávy vedl u obou skupin ke:

• snížení stresu,
• zmírnění depresivních symptomů,
• poklesu impulsivity.

Zatímco kofeinová káva byla spojena s vyšší bdělostí a nižší úzkostí, bezkofeinová káva byla překvapivě asociována se zlepšením spánku, paměti a fyzické aktivity. To naznačuje, že pravidelné pití kávy může příznivě ovlivňovat náladu nezávisle na obsahu kofeinu.

Vliv na střevní mikrobiom

Analýza střevní mikrobioty prokázala u konzumentů kávy zvýšené zastoupení bakteriálních druhů Eggerthella sp. a Cryptobacterium curtum ve srovnání s nekonzumenty. První z nich je spojován s podporou žaludeční a intestinální sekrece kyselin, druhý se podílí na metabolismu žlučových kyselin. Oba mechanismy mohou přispívat k omezení přemnožení patogenních střevních mikroorganismů a ke snížení rizika gastrointestinálních infekcí. Současně byl zaznamenán nárůst bakterií kmene Firmicutes, jejichž vyšší zastoupení bylo v předchozích studiích spojováno s pozitivnějším emočním laděním, zejména u žen.

Zajímavým zjištěním bylo, že zlepšení učení a paměťových funkcí bylo pozorováno pouze u osob konzumujících bezkofeinovou kávu. To naznačuje, že za kognitivní benefity mohou být odpovědné jiné složky než kofein, pravděpodobně polyfenoly a další bioaktivní látky obsažené v kávových zrnech.

Naopak pouze kofeinová káva byla spojena se snížením pocitů úzkosti, zvýšenou vigilancí a lepší schopností soustředění. Kofein byl navíc asociován se sníženým rizikem systémového zánětu, což může být klinicky relevantní zejména ve vztahu k chronickým metabolickým a neuropsychiatrickým onemocněním.

Perspektivy pro klinickou praxi

Podle hlavního autora studie Johna Cryana z University College Cork „zájem o zdraví střev v posledních letech významně roste a stále více se potvrzuje úzká souvislost mezi stavem gastrointestinálního traktu a psychickým zdravím. Výsledky studie ukazují, že káva může ovlivňovat nejen složení mikrobiomu, ale také jeho metabolickou aktivitu, včetně produkce metabolitů s potenciálním dopadem na hostitelský metabolismus a neurobiologické procesy. Káva tak může představovat dietní faktor s potenciálem cílené modulace mikrobiomu jako součásti preventivních či podpůrných intervencí,“ uvedl prof. Cryan.

Z pohledu lékařské praxe studie podporuje vnímání kávy jako komplexního nutričního faktoru, nikoli pouze zdroje kofeinu. Kofeinová i bezkofeinová varianta vykazují odlišné, avšak vzájemně se doplňující účinky na psychické zdraví, kognici a střevní mikrobiotu. Tyto poznatky mohou být do budoucna relevantní při individualizaci dietních doporučení u pacientů s funkčními gastrointestinálními poruchami, stresově podmíněnými obtížemi či poruchami nálady.

Celkově výzkumníci identifikovali devět klíčových metabolitů, které byly úzce spojeny s pitím kávy. Mezi ně patřily teofylin, kofein a vybrané fenolové kyseliny, které byly silně spojeny s mikrobiálními druhy a kognitivními ukazateli. Byly zaznamenány také jasné rozdíly mezi střevními mikrobiomy těch, kteří kávu pijí, a těch, kteří nikoli. Při trávení kávy byly u jejích konzumentů zjištěny vyšší koncentrace specifických druhů bakterií spojených s pozitivními zdravotními účinky.

Podle výsledků studie účinky kávy nelze redukovat pouze na kofein. Na výsledném efektu se pravděpodobně podílí kombinace bioaktivních látek (zejména polyfenolů), interakcí se střevní mikrobiotou, metabolických změn a psychologických faktorů spojených s návykem. Zlepšení nálady i u bezkofeinové kávy naznačuje, že významnou roli hrají i nekofeinové složky a behaviorální aspekty. Autoři upozorňují na omezení studie, zejména malý počet účastníků a použití výhradně instantní kávy. Nelze proto vyloučit, že jiné způsoby přípravy mohou vést k odlišným výsledkům.

Výsledky naznačují, že káva může mít potenciál ovlivňovat nejen bdělost, ale i psychické zdraví prostřednictvím modulace střevního mikrobiomu. Pro klinickou praxi je však zatím zásadní spíše potvrzení komplexnosti účinků běžných dietních faktorů než přímá změna doporučení. Další výzkum by měl objasnit dlouhodobé dopady a individuální variabilitu odpovědi.