Každý pátý Čech vyhazuje léky do koše místo vrácení do lékárny

Na problematiku vyhazování léků do běžného odpadu upozornili na tiskové konferenci 8. 4. zástupci Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) a Asociace provozovatelů lékárenských sítí (APLEKS). Zároveň představili nový projekt „Nevyhazuj léky“, který má za cíl motivovat veřejnost k pravidelné kontrole domácích lékárniček a vracení nespotřebovaných či prošlých léčiv do lékáren.

Přestože Češi v 80–90 procentech vědí, jak s léky správně nakládat, nečiní tak. V České republice funguje systém pro bezpečné vracení nepotřebných léčiv, avšak skoro pětina lidí, a to převážně v mladším věku, je stále vyhazuje do běžného odpadu.

V období 2021–2024 se v Česku vytřídilo 2 969 939 kilogramů léčiv. Je to moc, nebo málo? Podle dat z průzkumu výzkumné agentury NMS, který zadala AIFP, by to mohlo být i více. Téměř pětina Čechů (19,5 %) totiž vyhazuje prošlé a nespotřebované léky do běžného odpadu. Dalších 13,8 procenta si je nechává do zásoby, přestože už nemusejí být účinné ani bezpečné.

Projekt „Nevyhazuj léky“ připomíná, že stejně jako třídíme papír, plasty nebo sklo, nemají ani léky končit v běžném odpadu. V České republice přitom lze nepoužitá či prošlá léčiva bezplatně odevzdat v lékárnách, které zajistí jejich bezpečné předání k likvidaci. Přesto část léčiv stále končí v komunálním odpadu, kde představují zbytečné riziko pro životní prostředí i veřejné zdraví.

„Odpovědné nakládání s léčivy je nedílnou součástí širšího přístupu k ochraně životního prostředí. Inovativní farmaceutický sektor v Evropě i v České republice dlouhodobě usiluje o minimalizaci svého dopadu na životní prostředí a řídí se přísnými evropskými regulačními požadavky. Projekt ‚Nevyhazuj léky‘ vnímáme jako důležitý krok směrem k větší informovanosti veřejnosti a odpovědnému chování v každodenním životě,“ říká Mgr. David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

„Lékárny jsou pro veřejnost přirozeným a snadno dostupným místem, kam lze bezpečně vracet nespotřebované nebo prošlé léky. Tento systém funguje dlouhodobě a je plně dostupný napříč celou Českou republikou. Zároveň je důležité, aby lidé pravidelně kontrolovali obsah svých domácích lékárniček a neponechávali si léčiva, která již nejsou vhodná k použití,“ uvádí Mgr. Irena Storová, ředitelka Asociace provozovatelů lékárenských sítí

Češi si často léky ponechávají „do zásoby“

Data ukazují, proč lidé léky do lékáren nevracejí. Nejčastěji si je nechávají do zásoby, což uvedlo 40 procent respondentů. Další přiznávají spíše praktické důvody. Téměř třetině se s nimi do lékárny nechce (29,3 %) a část veřejnosti vůbec neví, že je možné léky do lékárny vrátit (15 %).

Méně zodpovědné chování je přitom patrné zejména u mladších lidí do 34 let, kteří častěji léky vyhazují nebo si je ponechávají do zásoby. S tím souvisí i fakt, že kontrola domácích lékárniček není samozřejmostí. Téměř ve třetině domácností se provádí jen výjimečně, případně vůbec, nebo až ve chvíli, kdy je lék zapotřebí.

„Léčiva nejsou běžný odpad. Jejich nesprávná likvidace může představovat riziko jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví. Z našich zkušeností víme, že část veřejnosti stále neví, jak s nepoužitými léčivy správně nakládat. Přitom řešení je jednoduché – každá lékárna v České republice je připravena tato léčiva bezpečně převzít. Posilování informovanosti a odpovědného přístupu veřejnosti proto považujeme za klíčové,“ říká MUDr. Tomáš Boráň, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Zcela opomíjena pak zůstává kontrola léčiv u starších příbuzných. Přestože právě senioři patří mezi skupiny s nejvyšší spotřebou léků, většina lidí jejich domácí lékárničku vůbec nekontroluje (68,8 %). Pouze menší část veřejnosti jim aktivně pomáhá s tříděním a vracením nespotřebovaných léčiv. Revizi domácí lékárničky bychom měli provádět dvakrát ročně, ideálně na jaře a na podzim, a pomoci s tím i v rámci rodiny u svých rodičů či prarodičů. Nejčastěji tak činí ženy ve středním věku a čtvrtina z nich pravidelně pomáhá starším i s vrácením léků do lékárny.

Jak léčiva správně vracet a co se s nimi děje dál

Léky, které lidé vrátí do lékáren, následně putují ke specializovaným společnostem, jež zajišťují jejich ekologickou a bezpečnou likvidaci. Tento proces probíhá v souladu s přísnými pravidly odpadové legislativy a mohou ho provádět pouze společnosti, které jsou na seznamu Ministerstva zdravotnictví ČR a mají oprávnění k odstraňování nepoužitelných léčiv.

„Veškeré léky, které převezmeme od lékáren, likvidujeme tak, aby nedošlo k ohrožení životního prostředí ani veřejného zdraví. Jde o přísně kontrolovaný proces s jasně danými pravidly, kterými se řídíme,“ vysvětluje Ing. Michal Studnička, jednatel odpadové společnosti AVE Kralupy. Jen zde ročně spálí 500 tun léčiv, což je polovina množství, které se v ČR za rok v lékárnách vybere.

Pro správné a ekologické nakládání s léčivy se stačí držet těchto tří jednoduchých bodů:

• Pravidelně kontrolujte datum spotřeby všech léčiv, a to nejen sobě, ale také svým starším příbuzným.
• Pokud doma najdete léčiva s prošlým datem spotřeby, rozhodně je dále neužívejte. Tato léčiva vložte do sáčku a odneste do kterékoli lékárny.
• Sáček s léčivy předejte lékárníkovi nebo ho vložte do speciálního boxu (pokud takový v lékárně mají).

Web www.nevyhazujleky.cz vám srozumitelně ukáže, co dělat s nepoužitými nebo prošlými léky. Přehledně vás provede jednotlivými kroky, nabídne odpovědi na nejčastější otázky a přidá i zajímavá data o tom, kolik léčiv se v posledních letech vytřídilo v jednotlivých krajích České republiky.