Největší změna školního stravování za generaci má podporu odborníků

Od 1. září vstoupila v platnost novela vyhlášky o školním stravování s ročním přechodným obdobím do září 2026. Reforma reaguje na alarmující nárůst dětské obezity a má silnou podporu odborné veřejnosti – od kardiologů a pediatrů až po nutriční terapeuty. Podle prof. Miloše Táborského z České asociace preventivní kardiologie i podle Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost mohou školní jídelny sehrát zásadní roli v prevenci obezity, diabetu a kardiovaskulárních onemocnění. Státní zdravotní ústav poskytuje metodické vedení a praktické materiály, které mají pomoci zajistit hladkou implementaci změn a dlouhodobě nabídnout dětem pestřejší a kvalitnější stravování.

Novela vyhlášky o školním stravování, která začala platit 1. září 2025, přináší podle Ministerstva zdravotnictví „největší změny za více než třicet let“. Cílem je přiblížit školní jídelníčky současným výživovým doporučením, zvýšit kvalitu a pestrost stravy a zároveň omezit nadměrný příjem soli, cukru a vysoce průmyslově zpracovaných potravin. Přechodné období potrvá do září 2026, aby měly školní jídelny dostatek času na postupné zavádění nových pravidel.

„Ve školním stravování je z pohledu zdraví obrovský potenciál. Každý den jím projdou zhruba dva miliony dětí od dvou do devatenácti let, které si v tomto období tvoří vztah k jídlu, a tedy i ke svému zdraví,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Podle něj nový spotřební koš umožní připravovat jídla, která jsou „nejen chutná a cenově dostupná, ale i zdravá a vydatná“.

Ministr školství Mikuláš Bek doplnil, že školní jídelny nejsou pouze místem, kde děti obědvají, ale i prostředím, ve kterém si budují vztah k výživě a zdravému životnímu stylu. „Nová vyhláška je krokem k tomu, aby školní obědy lépe odpovídaly současným poznatkům o výživě i potřebám dětí,“ řekl.

Dětská obezita: narůstající zdravotní hrozba

Podle Státního zdravotního ústavu má v České republice nadváhu nebo obezitu přibližně každé čtvrté dítě. Tento podíl se v posledních desetiletích zvyšuje a podle odborníků představuje závažné riziko pro budoucí zdraví populace.

Výsledky evropského monitoringu COSI (Childhood Obesity Surveillance Initiative) ukázaly, že v roce 2019 mělo nadváhu 6,09 procenta sedmiletých chlapců a 7,12 procenta dívek, obezitou trpělo 9,26 procenta chlapců a 8,64 procenta dívek. Již v prvním kole sledování byla v ČR zaznamenána relativně vysoká prevalence těžké obezity – 3,21 procenta u chlapců a 0,8 procenta u dívek –, která se mezi koly významně nelišila. Česká republika se tak dlouhodobě řadí k zemím s vyšší prevalencí dětské obezity v rámci Evropy.

Podle analýzy think tanku Ministr zdraví se situace po pandemii covidu-19 dále zhoršila. Uzavření škol, omezení pohybu a změny životního stylu dětí vedly k tomu, že prevalence obezity vzrostla zhruba o třetinu. V současnosti je obézních přibližně 16 procent dětí, přičemž u poloviny z nich jde o těžkou obezitu.

Závažným problémem jsou také socioekonomické rozdíly. Studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) ukázala, že adolescenti z rodin s nižším socioekonomickým statusem mají vyšší riziko obezity – u chlapců dosahuje prevalence 11 procent, u dívek 5,8 procenta.

Podle odborníků dětská obezita není pouze estetickým problémem. Již v raném věku se u obézních dětí častěji objevuje vyšší krevní tlak, poruchy metabolismu glukózy či zvýšené koncentrace cholesterolu. Mezinárodní studie navíc upozorňují na psychosociální důsledky, od nižšího sebevědomí až po riziko šikany. Právě proto je podle lékařských společností prevence nezbytná již od nejútlejšího věku, ideálně v prostředí školy, kde děti tráví velkou část dne a kde se formují jejich stravovací návyky.

Podpora odborné veřejnosti, pediatrů i kardiologů

Reforma školního stravování nezískala podporu pouze na úrovni ministerstev, ale přihlásila se k ní také široká odborná veřejnost. Kladně se k novele vyhlášky vyjádřili výživoví experti, akademici, nutriční terapeuti i profesní organizace kuchařů a gastronomů. Podle zástupců akademické sféry návrh věcně koresponduje s podobnými změnami ve školním stravování v řadě evropských zemí a přináší do českého prostředí doporučení, která jsou plně v souladu s aktuálními mezinárodními standardy.

Podporu vyhlášce vyjádřila také Česká asociace preventivní kardiologie České kardiologické společnosti. Její předseda prof. Miloš Táborský označil novelu za významný krok k nápravě nepříznivého vývoje v české populaci. „Zavedení změn formulovaných v návrhu vyhlášky o školním stravování podporujeme a považujeme je za důležitý krok ke změně nepříznivých epidemiologických trendů, které pozorujeme v poslední dekádě,“ uvedl prof. Táborský ve stanovisku výboru asociace. Dokument zároveň zdůrazňuje, že principy reformy odpovídají doporučením Světové zdravotnické organizace a Evropského úřadu pro bezpečnost potravin a jsou v souladu s tezemi Národního kardiovaskulárního plánu ČR 2025–2035, který vláda schválila v prosinci loňského roku.

Jasné stanovisko přijalo rovněž Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost. Výkonný výbor upozornil, že rostoucí výskyt dětské obezity je závažným rizikovým faktorem pro vznik civilizačních onemocnění, a označil kvalitní a vyvážené školní stravování za důležitou součást preventivní péče o zdraví dětí. Dětští praktičtí lékaři zároveň vyzdvihli potřebu omezit nadměrný příjem soli, zvýšit zastoupení ovoce, zeleniny, luštěnin a celozrnných obilovin a zavést správný pitný režim bez slazených nápojů.

Metodické vedení a garance Státního zdravotního ústavu

Reforma se neopírá jen o politické rozhodnutí, ale stojí na průběžném metodickém vedení Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Ten připravil rámec podpory, jehož cílem je zajistit hladkou implementaci nových pravidel v praxi. „Školní oběd má být nejen chutný, ale i výživově hodnotný. Tato novela pomůže, aby děti dostávaly stravu, která podporuje jejich zdravý růst a snižuje riziko obezity a dalších onemocnění,“ uvedla hlavní hygienička ČR a ředitelka SZÚ Barbora Macková.

Prvním krokem je metodický dokument Jak se připravit na nový spotřební koš krok za krokem, který na bezmála 50 stranách nabízí přehledný postup v osmnácti krocích: od úvodní analýzy a nastavení procesů přes výběr vhodných potravin až po ukázky jídelníčků. Nejde tedy jen o teoretická doporučení, ale o praktický návod, který mohou využít i odborníci v terénu.

Na podzim má následovat podrobnější metodika ke spotřebnímu koši, série webinářů, podcastů a krajských seminářů. V otázkách kulinárních technik či práce se surovinami budou jídelnám k dispozici tzv. ambasadoři projektu Máme to na talíři. „Vyhláška je připravena na základě nejnovějších nutričních doporučení a zkušenosti z praxe. Víme, kde jsou běžné obavy a kde je možné změny zavést bez větších komplikací. Naším cílem je, aby vedoucí jídelen nebyli na změnu sami,“ uvedla vedoucí projektu Alexandra Košťálová.

Ministerstvo školství spolu s hygieniky zároveň připravuje metodiku, která vyjasní pravidla pro donášku vlastní stravy. Ta má umožnit zapojení i dětem, které z různých důvodů nemohou využívat obědy z jídelny. „Oběd je důležitou součástí školního dne – nejen jako čas pro doplnění energie, ale i jako příležitost k setkávání a budování vztahů. Je důležité, aby se žádné dítě necítilo vyloučené jen proto, že nemůže využít nabídku školní jídelny,“ uvedl ministr školství Mikuláš Bek.

SZÚ navíc zveřejnil kontaktní místo, kam se mohou školy obracet při zavádění nového spotřebního koše. Reforma je tak od začátku provázena odborným vedením a dostupnou podporou, která má zajistit její hladkou implementaci.