Očkování v lékárnách. ČLK varuje, vakcinologové vítají

Od 4. října se ve vybraných lékárnách v Praze, Brně a Ostravě spustí pilotní projekt očkování proti chřipce pro dospělé samoplátce. Iniciativa, která má podpořit prevenci a zvýšit dostupnost vakcinace, získala podporu hlavní hygieničky i řady odborníků z oblasti epidemiologie a vakcinologie. Česká lékařská komora se však prostřednictvím svého prezidenta Milana Kubka dlouhodobě staví k očkování v lékárnách kriticky – podle ní neřeší skutečné příčiny nízké proočkovanosti a z pohledu pacientů představuje riziko. Aktuálně spouštěný projekt však kompetence lékárníků nijak nemění, probíhá v souladu s platnou legislativou a očkování zajišťují výhradně lékaři.

V rámci projektu si zájemci ve věku 18 až 65 let vakcínu i aplikaci uhradí přímo na místě. Vakcinace bude s ohledem na pracovní vytížení cílové skupiny probíhat o víkendech ve vyhrazených konzultačních místnostech, a to výhradně za účasti lékaře.  Registrace bude spuštěna 1. září na speciální webové stránce, kde mají být postupně zveřejněna i všechna místa a časy očkování. Podle informací lékárenského řetězce stačí zájemcům k návštěvě přinést seznam užívaných léků a v případě potřeby brýle nebo naslouchadlo. Registrace samotná není podmínkou, ale z kapacitních důvodů ji řetězec doporučuje. Projekt, který vzniká pod záštitou hlavní hygieničky MUDr. Barbory Mackové, MHA, nezasahuje do kompetencí lékárníků a je realizován plně v souladu s platnou legislativou. I přesto však už nyní vyvolává debaty o tom, jakou roli by lékárny mohly do budoucna sehrávat v oblasti očkování a prevence.

ČLK očkování v lékárnách dlouhodobě odmítá

ČLK se k myšlence očkování v lékárnách dlouhodobě staví kriticky. Ve stanovisku adresovaném v létě členům Senátu Parlamentu ČR prezident komory MUDr. Milan Kubek varoval před rozšiřováním kompetencí lékárníků, které by podle něj mohlo vést k narušení bezpečnosti pacientů i k dalšímu prohloubení nedůvěry v očkování. „Lékárny nejsou zařízeny na parenterální aplikaci léčiv či očkovacích látek. Zejména v případě nežádoucích reakcí, kterým nelze předcházet, by tak pacienti byli ohroženi na zdraví a životě. To je naprosto neodůvodnitelný a nesmyslný hazard,“ uvedl Kubek ve svém dopise senátorům před projednáváním novely zákona o zdravotních službách. Ta obsahovala i pozměňovací návrh senátorky Věry Procházkové (ANO), který zahrnoval možnost, aby v přesně vymezeném rozsahu očkování prováděli všichni lékaři, zubní lékaři a farmaceuti.

Podle Milana Kubka ale není hlavní příčinou nízké proočkovanosti populace nedostupnost očkování, ale spíše nízký zájem a nedůvěra veřejnosti. Prezident ČLK ve svém dopise zároveň zdůrazňuje, že praktičtí lékaři mají kapacitu očkovat víc, pokud k tomu budou vytvořeny vhodné podmínky.

„Komercionalizace očkování, které by bylo dostupné v lékárnách bez vyšetření lékařem, by nevedla k ničemu jinému než k prohloubení nedůvěry obyvatel,“ stojí dále v dokumentu, v němž Kubek vyzval zákonodárce, aby návrh na systémové umožnění očkování v lékárnách odmítli. Návrh senátorky Věry Procházkové nakonec skutečně neprošel.  Ač aktuálně spouštěný projekt nijak nezasahuje do kompetencí lékárníků, dlouholetá debata okolo možnosti systematicky očkovat proti vybraným onemocněním také v prostředí lékáren pokračuje – stejně jako odpor prezidenta ČLK Milana Kubka a části lékařů.  

Mnozí lékaři myšlence vakcinace v lékárnách fandí

Ačkoli ČLK dlouhodobě vystupuje proti očkování mimo lékařské ordinace, ne všichni odborníci tento názor sdílejí. Podporu konceptu vyjádřila například Česká vakcinologická společnost. Její předseda prof. Roman Chlíbek ostře zareagoval na vyjádření prezidenta ČLK na síti X, když uvedl, že komora neoprávněně vystupuje jménem všech lékařských organizací. „Česká vakcinologická společnost již opakovaně jednala s Českou lékárnickou komorou a dovedeme si očkování dospělých v lékárnách proti chřipce, covidu-19 a RSV představit jako další krok ke zvýšení proočkovanosti,“ tlumočil názor klíčové odborné společnosti prof. Chlíbek.

Silnou podporu projektu i myšlence očkování v lékárnách vyjádřil také náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník, který považuje pilot za praktické ověření možností rozšíření vakcinace. „Platí, že cesta k vyšší proočkovanosti vede skrz snazší dostupnost, ve Francii, Británii nebo Irsku s tím mají pozitivní zkušenosti. Děkujeme odborníkům za podporu a soukromému lékárenskému řetězci za iniciativu a drive,“ napsal Pláteník na síti X.

Za rozšiřování očkovacích míst včetně lékáren se staví i přední epidemiologové, kteří v tom vidí cestu ke snazšímu dosažení kolektivní imunity. Podle hlavního epidemiologa IKEM Petra Smejkala je nutné systematicky zvyšovat dostupnost vakcinace. „Očkování je jedním z nejúčinnějších nástrojů moderní medicíny. Pokud chceme zvýšit proočkovanost české populace, musíme zvýšit dostupnost očkování a zpřístupnit vakcíny tam, kde se lidé přirozeně pohybují. Lékárny jsou ideálním místem, protože jsou dostupné, důvěryhodné a odborně vybavené,“ uvedl Smejkal, který v oblasti prevence podporuje rozšiřování kompetencí nejen lékárníků, ale i dalších nelékařských profesionálů, a dlouhodobě se staví také za lepší finanční dostupnost vakcín pro co nejširší část populace.

I podle epidemiologa a bývalého ministra zdravotnictví prof. Romana Prymuly je očkování v lékárnách běžnou praxí v řadě vyspělých zemí a není důvod, proč by Česko nemělo následovat tento model. „Zvyšování dostupnosti očkování je klíčovým faktorem pro zajištění kolektivní imunity,“ komentoval spuštění projektu.

Pilot otevřel další kolo debaty. Získá i data o zájmu veřejnosti

Pilotní projekt očkování v lékárnách se nespouští v legislativním vakuu – přichází do prostředí, kde se již delší dobu vede diskuse o možném rozšíření očkovacích míst i o roli lékárníků v systému zdravotní péče. Ačkoli aktuální iniciativa nezahrnuje změnu kompetencí a aplikaci zajišťují výhradně lékaři, podle zástupců organizátorů má projekt přispět k otevřenější debatě o budoucím směřování.

Podle generálního ředitele společnosti BENU Petra Doležala je cílem nejen zvýšit dostupnost očkování, ale také podnítit širší diskusi o tom, kde všude by v budoucnu mohla preventivní péče probíhat. „Věříme, že lékárny mohou být důležitým místem prevence a podpory veřejného zdraví. Připravujeme očkování proti chřipce, abychom dokázali, že pracující samoplátce hledá nejjednodušší a nejpohodlnější způsob, jak se nechat naočkovat,“ uvedl a připomněl, že v České republice se pohybuje proočkovanost proti chřipce stále pod deseti procenty. „Musíme brát v potaz i možné ekonomické dopady, protože chřipková vlna umí výrazně zvýšit nemocnost aktivní populace, a způsobit tak zásadní ekonomické ztráty,“ dodal. 

Jednoduchost, pohodlnost a dostupnost. Tyto klíčové předpoklady efektivního zvyšování proočkovanosti na nedávném setkání Platformy pro udržitelné zdravotnictví zmínil také epidemiolog Petr Smejkal, který problém ilustroval praktickým příkladem. „Zamysleme se, proč nám to nyní nefunguje. Dostupnost je špatná – psal mi jeden učitel z malého města: ‚Pořád mluvíte o očkování, ale já jdu z práce v pět a už nikam nemůžu – praktik zavírá ve dvě, do lékárny jít nemůžu, nemocnice neočkuje nebo má taky zavřeno. Navíc mám děti, které bych chtěl taky nechat naočkovat, ale když sečtu náklady třeba jen na očkování proti chřipce, tak si to při učitelském platu nemůžu dovolit.‘ A to jsou dva hlavní problémy, které podle mě brání vyšší proočkovanosti. Dostupnost a cena,“ popsal svou zkušenost Smejkal.

Podle výkonné ředitelky Asociace provozovatelů lékárenských sítí (APLS) Ireny Storové jsou lékárny vhodným očkovacím místem už proto, že veřejnost lékárníkům důvěřuje a farmaceuti jsou připraveni ke spolupráci na posílení prevence. „Očkování v lékárnách považujeme za krok správným směrem. Jsou to zdravotničtí odborníci s potřebným vzděláním, kteří jsou pacientům blízko a těší se jejich důvěře,“ připomněla s tím, že pilotní projekt je výsledkem dlouhodobých příprav a diskusí s odbornými autoritami i státní správou.

Připravenost společnosti, resp. lékárníků i veřejnosti na takovou systémovou změnu naznačily i výsledky nedávného průzkumu České lékárnické komory. Podle něj by se například 54 procent respondentů nechalo očkovat proti chřipce proškoleným lékárníkem. Zároveň 49,3 procenta lékárníků vyjádřilo zájem o rozšíření svých odborných kompetencí a absolvování specializovaného vzdělávacího programu pro podávání očkování.

Samotný pilot ale nemá pouze symbolický či formální význam. Má přinést i konkrétní výstupy – zejména data o tom, jaký je reálný zájem veřejnosti o očkování mimo ordinace lékařů a jak celý model v praxi funguje. Vyhodnocení projektu se plánuje do konce roku 2025.